U nás v Kocourkově III

Milan Chovanec

SOCDEM

Do Kocourkova nevede žádná cesta, ani železnice. Kdysi ji tam sice chtěli postavit, a nikoli ledajakou, leč nezdařilo se. Považte, že měla míti dokonce stříbrné pražce a zlaté kolejnice. Moudří kocourkovští radní však rozhodli jinak a Kocourkov tak nelze najít v žádném jízdním řádu a není ani na žádné mapě.

Česká republika je vyznačena prakticky na všech mapách. Na našem území je téměř 56 tisíc kilometrů silnic a dálnic, máme dokonce téměř 10 tisíc kilometrů železničních tratí s celou řadou nádraží a zastávek. Pravdou je, že některé cesty tu možná připomínají, díky dírám a kočičím hlavám, spíše tankodrom, a jiné zase vedou odnikud nikam. Ani železnice již neodpovídají současnému standardu a nemáme ani důležité propojení na evropské uzly. A považte, i my jsme mohli lepší silnice i železnice mít. Leč nezdařilo se.

V kronikách, nejen kocourkovských, ve vládních slibech a v koaličních smlouvách, můžeme vždy najít celou řadu vznešených slov. Patří mezi ně i podpora dopravy. Nečasova vláda například ve svém vlastním programovém prohlášení ještě v roce 2010 garantovala zachování výše investic do dopravní infrastruktury, zefektivnění činnosti SFDI a investorských organizací Ministerstva dopravy. Zřejmě nějaký zlý skřet, rarášek, či kouzelník však zařídil, že slova a skutky nejsou již několik let v jednotě. Poměrně přesně to popisuje i aktualizovaný Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury pro rok 2013. Ten vládě předložil ministr dopravy Stanjura. Píše se v něm, že z důvodu omezení výdajového rámce nebude možné čerpat prostředky nové finanční perspektivy EU od roku 2014 a nebude rovněž možné zahájit téměř žádnou novou výstavbu dopravní infrastruktury z národních zdrojů. To nepříznivě ovlivní stavebnictví a zprostředkovaně též další průmyslová odvětví, což se podle tohoto materiálu následně negativně projeví na vývoji celkové konkurenceschopnosti české ekonomiky a udržení zaměstnanosti.

Přeloženo do jazyka českého je konečný účet a bilance pravicových ministrů dopravy následující. Škrtneme dopravě ještě nějaké peníze. Nebudeme stavět a opravovat silnice. Do krize dostaneme další průmyslová odvětví a zvýší se nezaměstnanost. Podobnost Kocourkova s Českou republikou je tak jen zdánlivě čistě náhodná. Prostě zatímco do Kocourkova nevede žádná cesta, v Česku nebude žádná nová silnice.

Co také chtít jiného od ministra dopravy, jehož jediným úkolem je likvidace celého rezortu?