To je klíčovým úkolem zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin. Protože jsem zpravodajem této novely pro sněmovnu i zemědělský výbor, mám jedinečnou možnost podílet se na tvorbě tohoto předpisu a přispět tak k udržení vysoké úrovně ochrany lesního genofondu v České republice.

Před časem jsem navštívil Semenářský závod Lesů ČR v Týništi nad Orlicí, kde jsem mohl vidět v praxi, jak se zajišťuje kompletní servis zpracovávání, skladování a předosevní přípravy semenné suroviny. Podle základních pravidel se smí pro obnovu lesa použít pouze kvalitní, geneticky vhodný reprodukční materiál. Kritéria stanovuje lesní zákon a jejich dodržení je pak náplní zákona o obchodu s reprodukčním materiálem. Na dodržování dohlíží Ústav pro hospodářskou úpravu lesů.

Novela zákona, kterou projednáváme v Poslanecké sněmovně, stanovuje zásady ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin a také podmínky, za nichž lze prodávat semena stromů, části rostlin nebo sazenice. Odběratelé, vlastníci lesa a lesní školkaři jsou totiž v tomto případě ve stejném postavení jako běžní spotřebitelé a zákon tak funguje také jako zákon na ochranu spotřebitele. Výsledky výsadby je v případě stromů samozřejmě možné sledovat až po několika letech, proto musí mít odběratel doložený původ své výsadby. Nastavené kontrolní mechanismy pak v konečném důsledku nastolují i rovná pravidla pro podnikání v tomto oboru.

Důvodem pro přísné nastavení pravidel je mimo jiné ilegální dovoz sadebního materiálu z jiných zemí, například z Lotyšska či Slovenska. To způsobuje nedostatek reprodukčního materiálu zemím, ze kterých je vyvážen a zároveň nemalé komplikace i v zemi přijímající tento materiál, tedy u nás, protože je zde pak vysazován nepůvodní materiál, který narušuje strukturu a druhovou pestrost našich lesů. Výjimku z tohoto pravidla podle nového zákona tvoří výsadba v rámci vědeckých či výzkumných projektů, což otevírá novou cestu k posílení tohoto směru výzkumu.

Psáno pro blog.idnes.cz