Ptáte se, jak je to možné, když se všichni výrobci a prodejci živočišných produktů musí registrovat u veterinární správy?

Povinnost zaregistrovat se mají v současnosti všichni podnikatelé, kteří jsou součástí výrobního či přepravního procesu u živočišných produktů a ti, kdo uvádí tyto produkty na trh. Existuje však výjimka v podobě osob, na které se dosud povinnost registrace nevztahovala. Těmi jsou obchodníci s živočišnými produkty, kteří pouze zprostředkovávají obchod v rámci České republiky a zároveň nemají vlastní podnik, závod či jiné zařízení. Liší se tak od osob, které provádí stejnou činnost, tedy zprostředkování prodeje, ovšem neobchodují jen v České republice, ale provádí přeshraniční obchod v Evropské unii a povinnost registrace se na ně vztahuje.

Právě neexistence povinnosti registrace pro tyto zprostředkovatele pak může znemožnit kontrolorům dohledat původ či způsob distribuce některých výrobků v případě nesplnění legislativních požadavků, týkajících se zejména zdravotní nezávadnosti.

S ohledem na možné negativní důsledky nedohledatelnosti původu a distribuce závadných produktů na zdraví českých spotřebitelů je v novém návrhu veterinárního zákona zakotvena povinnost zaregistrovat se i pro osoby provozující pouze zprostředkující obchodní činnost na území České republiky. Nejde přitom, jak jsem výše vysvětlil, o zvýšení administrativní zátěže, ale o možnost kontroly dodržování všech legislativních podmínek pro obchod s živočišnými produkty, který je tak náchylný na možná pochybení v průběhu nakládání s potravinami. A administrativní náročnost registraci? Vyplnění formuláře, které zabere 20 – 30 minut, její odeslání a uhrazení správního poplatku 100 Kč. Tedy žádné drama... Ve srovnání s možnými dopady na zdraví spotřebitelů jde podle mého názoru o zanedbatelnou položku.

Psáno pro blog.idnes.cz