O nutnosti změny zákona na ochranu zdraví před škodlivými účinky návykových látek se hovořilo již delší dobu. Ve prospěch změny mluvilo i to, že současný zákon je, co se týče části aspektů ohledně ochrany před tabákovým kouřem, mnohem mírnější než v jiných zemích Evropské unie. Česká republika zůstala dokonce jedinou v rámci uskupení, kde zůstala možnost provozovat čistě kuřáckou restauraci. Zároveň si podle výzkumů přálo zákaz kouření v restauracích 78 % obyvatel ČR.
Média se v informacích ohledně zákona omezují na zákaz kouření v restauracích. Nová úprava však rozšiřuje zákaz na více míst. Jsou jimi například zábavní prostory, dopravní prostředky, nástupiště a čekárny veřejné dopravy nebo vnitřní sportoviště a prostory hřišť a sportovišť určených převážně pro děti a mládež. Restaurace však zůstávají největším diskuzním tématem. Důvodem zavedení zákazu je posílení ochrany před vystavením tabákovému kouři. Ke konkrétním důvodům pak patří zejména ochrana dětí a mládeže nejen přímo před působením tabákového kouře, ale i jako prevence – z výzkumů vyplynulo, že 30 % z těch, kteří začali kouřit před 18. rokem, by kouřit nezačali, pokud by platil zákaz kouření ve výše jmenovaných prostorách. Vzhledem k vysokému počtu kuřáků mezi mladými lidmi je toto ukazatel pro to, kterým směrem se ubírat v případě, že chceme počty snižovat.
Zapomínat bychom neměli ani na skupinu, která bohužel často opomíjená zůstává a přitom je zřejmě nejvíce vystavená působení tabákového kouře – zaměstnanci v sektoru stravování a pohostinství. Ti si ani v případě, že zařízení nabízí oddělený prostor pro kuřáky, nemohou vybrat. Obsluhovat musí všude. A zdravotním rizikům jsou tak vystaveni po celou pracovní dobu. Hospodští a jejich personál to otevřeně neřeknou, ale většina z nich - a to včetně kuřáků - se na plošný a pro všechny rovný zákaz kouření těší.
A nejsou sami. Sám jsem vyléčený kuřák, zároveň se však nepovažuji za zarytého nekuřáka, který by chtěl zakázat úplně vše. Přesto nový zákon plně podporuji. Neměli bychom myslet jen na sebe, ale také na své okolí. Ostatně zákaz nemá pouze přímé dopady na zdraví, ale také například na veřejný rozpočet. Počítá se sice s tím, že se sníží spotřeba tabákových výrobků o 5 – 10 % a tím i výběr spotřební daně a daně z přidané hodnoty, ale zároveň se v delším časovém horizontu sníží náklady na zdravotní péči, tedy na léčení nemocí souvisejících s kouřením. Můžeme se bavit i o dalších ekonomických dopadech, jak pozitivních, tak negativních, ale zdraví by mělo zůstávat na prvním místě. Bez ohledu na ekonomické aspekty.
Ještě připomenu, že zákon byl v mírnější verzi ve sněmovně k projednání již v první polovině tohoto roku. Kvůli množství pozměňovacích návrhů nakonec vláda předložila současný dokument. Proč se k tomu vracím. Jedním z pozměňovacích návrhů byl i návrh pana poslance Bendy, který chtěl tímto návrhem zákon v podstatě změnit k původní podobě – kouření v restauracích mělo být možné ve stavebně oddělených kuřárnách. Opět se zapomnělo například na personál, který si kuřáckou či nekuřáckou místnost nevybere. Celá novelizace by tak vlastně pozbyla smysl. Je dobře, že se takový návrh nepodařilo prosadit a naopak jsem rád, že si současný návrh zákona našel mezi poslanci dostatek podporovatelů, kteří myslí na ochranu zdraví nás všech.