hlasování
Jaký to má význam pro demokracii, že Senát a Sněmovna nejsou při hlasování rovnocenné? Proč třeba u ústavních zákonů stačí 3/5 přítomných senátorů a naproti tomu ve sněmovně jsou to 3/5 ze všech poslanců? Neměli byste mít navzájem stejná hlasovací práva? Obzvlášť když jsou senátoři na rozdíl od poslanců voleni přímo.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
05.08.2019 14:32:55 - Miloš Vystrčil
Pěkně zdravím, děkuji za dotazy a alespoň stručné odpovědi:Smysl možnosti Poslanecké sněmovny přehlasovat Senát při obyčejných zákonech spočívá v tom, že Senát je koncipován jako orgán, který by měl opravovat chyby vlády, coby předkladatele většiny zákonů a případně i chyby Sněmovny. Následně by měla mít možnost se Sněmovna k názoru Senátu ještě vyjádřit (včetně případného přehlasování Senátu v případě obyčejných zákonů) 101 poslanci. Je tomu tak proto, že Vláda je z Ústavy odpovědná Sněmovně, a tudíž by v případě obyčejných zákonů měla mít (logicky) možnost si skrze Sněmovnu prosadit tzv. "svou".
Co se týká změny Ústavy a ústavních zákonů a některých dalších je Senát nepřehlasovatelný, neboť slouží jako "pojistka demokracie", a tudíž není možné bez něj měnit (ústavní) zákony, jejichž změnou by mohla být ohrožena demokracie. Co se týká 3/5 z přítomných, je tomu u Senátu tak proto, že je nerozpustitelný a mohou tedy nastat situace, kdy by fungoval pouze v počti 54 (2 x 27) senátorů a přesto je nutné zachovat jeho plnou rozhodovací sílu.
Podrobnější komentáře lze jistě dohledat.
S pozdravem
Miloš Vystrčil
