Cožpak je na nacionalismu něco špatného? Vždyť nacionalismus pouze připomíná všem členům národa (z lat. natio) jejich příslušnost, sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území. A vysvětluje důležitost národa. Z nacionalismu vlastně vznikly všechny národní státy. Kdyby naši předkové nebyli nacionalisty, nikdy by nevznikla Československá republika. Podle našich současných přiblblých multikulti a evropsko řiťolezných politiků byli vlastně Masaryk a spol. extrémisté a asi by skončili před soudem. Kdybychom národní stát přirovnali k rodině, potom by podle bezmozků, kteří propagují multikulti a z nacionalismu dělají odporný zločin, bylo zcela normální, kdyby byli rodinám direktivně, násilně a bez souhlasu jejich členů přidělováni noví rodinní příslušníci jiné rasy, jiné barvy pleti, jiné mentality, mnohdy bez jakéhokoliv vzdělání a morálních zábran, často s kriminální minulostí a téměř vždy bez ochoty pracovat. Toto odmítnout je špatné?
A, co rozdělení Československa k 1.1.1993? To nebyl nacionalismus? A byl za to někdo potrestán?
Již před časem jsem pár vět na toto téma napsal a vidím, že to platí stále víc a víc:
Všechno už tady bylo, jenom my to prožíváme poprvé nebo jsme to zapomněli a nebo to nechceme slyšet. Ten kdo se nedokáže poučit z minulosti nemá budoucnost. Minulost není špatná a zastaralá, nýbrž prospěšná. Pomůže vám najít jasné odpovědi na vaše složité otázky.
Ján Kolár, Slávy dcera:
Aj, zde leží zem ta před okem mým slzy ronícím,
někdy kolébka, nyní národu mého rakev
Nejenom, že by se těmito slovy dala uvést situace zapříčiněná přívalem islámských invazních jednotek do Evropy, ale i dále bychom mohli srovnávat dobu národního obrození, kdy česká inteligence se úspěšně snažila pozvednout český jazyk opět na úroveň jazyka vzdělanců a motivovat obyvatele českých zemí
k národní uvědomělosti. Jednalo se o proces formování novodobého českého národa a jeho emancipace v rámci rakouské monarchie.
Jednalo se tedy o přesně opačný proces, než nyní na nás zkouší uplatnit Evropská unie za vydatné pomoci našich neschopných vládnoucích politiků.
Podle nich bychom měli zapomenout na vlastenectví a národní hrdost, na právo
na vlastní názor, na svébytnost a svéprávnost. Měli bychom se považovat pouze
za nicotnou součást veliké evropské rodiny bez možnosti samostatného myšlení
a měli bychom bezvýhradně poslouchat nesmyslné příkazy bruselských nadlidí.
A hlavně bychom měli zapomenout na to, že jsme Slované a proto je nám stále důrazně připomínáno, že se musíme začlenit do Evropy.
Ale my víme, že Evropa sahá od Atlantiku až na Ural, že tedy v Evropě jsme a tak nemusíme nikoho poníženě prosit, aby nás k sobě do Evropy pustil.
Podle jejich měřítek by byli všichni národní buditelé - Josef Jungmann, Josef Kajetán Tyl, Karel Hynek Mácha, Božena Němcová, Václav Thám, Karel Jaromír Erben, Jan Evangelista Purkyně, Jan Svatopluk Presl, František Martin Pelcl, Magdalena Dobromila Rettigová i František Palacký – kriminalizováni a odsuzováni.
K mezinárodnímu soudnímu tribunálu v Haagu by zřejmě byli povoláni a tam odsouzeni český král Zikmund Lucemburský, český král Ludvík Jagellonský, český král Ferdinand I., český král Maxmilián II., český král Ferdinand II., český král Ferdinand III., český král Leopold I., český král Josef I., český král Karel II. (císař Karel VI.), česká královna Marie Terezie, český král František I., český král Josef II., český král Leopold II., a také Albrecht z Valdštejna a generál Laudon, protože ti všichni velmi aktivně vojensky bránili Evropu a tím i České království před hrůzami, které do Evropy přinášely přes Balkán invazní muslimské (islámské) armády.
V této souvislosti je zajímavé připomenout to, že výše uvedeným panovníkům v nejhorších dobách nepomáhala tzv. západní křesťanská Evropa, již tehdy byl její postoj k „východní“ Evropě zřejmě stejný. Jako příklad lze uvést to, že Vídeň, která byla v roce 1683 znovu obléhána osmanskou armádou (první obléhání bylo v roce 1529), byla před jistým dobytím a vydrancováním zachráněna polskou armádou.
Tak jako by však národní obrození bylo nemyslitelné bez tisíců méně známých i bezejmenných vlastenců a buditelů, kteří působili po celém území obývaném Čechy, právě tak je zapotřebí tisíců a tisíců bezejmenných uvědomělých Čechů,
kteří si chtějí zachovat své Čechy (také Moravu a Slezsko – abych někoho neurazil) takové, jaké je dosud ještě známe.
M.S.
12.8.2015
