Já bych se chtěla pár slovy pozastavit nad tou skutečností, kterou popsala paní poslankyně Jana Černochová a uvést ještě některé doplňující informace pro vás, abyste rozuměli, proč jsme prosazovali tento bod na jednání pléna a proč považujeme za důležité, aby se v této věci Poslanecká sněmovna vyjádřila.
Nejprve tedy zopakuji, že Organizace spojených národů má suborganizaci, nevím, jak to přesně nazvat, prostě pod OSN spadá organizace UNESCO, která má ve svém štítě péči o kulturu, vzdělávání a vědu a z této pozice asi je nám nejvíce známá tím, jak určuje, které památky budou zařazeny na ten prestižní seznam UNESCO. Řada z nás se s tím setkává a z této stránky organizaci UNESCO známe. Asi jsme tolik netušili, jaké jsou tam politické proudy, co všechno se tam odehrává zejména v posledních letech. Možná to bylo i naší nepozorností, že jsme si ne dost dobře všímali toho, jak takové zdánlivě neškodné organizace mohou v podstatě zvrátit dosavadní vývoj, se kterým my jsme počítali a najednou neplatí.
Vrátím-li se k oné rezoluci, která byla přijata nedávno, bylo to 13. října, bylo zde řečeno paní poslankyní Černochovou, že se toho hlasování účastnilo 56 států z výboru UNESCO. Česká republika v tomto výboru v tomto volebním období není, my jsme byli členem toho výboru v letech 2011 a 2015, čili náš zástupce nemohl na tom výborovém jednání hlasovat. 24 států bylo pro přijetí té rezoluce. Musím říct, že text samotné rezoluce byl navržen z podnětu Palestiny a byl navržen arabskými zeměmi Alžírskem, Egyptem, Libanonem, Ománem, Katarem a Súdánem. Tyto země tedy požádaly Palestinu, aby přednesla ten návrh, k tomu návrhu posléze 24 zemí zvedlo ruku pro přijetí té rezoluce. Mezi těmito zeměmi byly např. Alžírsko, Bangladéš, Brazílie, Čad, Čína, Dominikánská republika, Egypt, Írán, Libanon, Malajsie, Mauricius, Mexiko - u Mexika se zastavím, protože to později svůj souhlas stáhlo - dále Maroko, Mozambik, Nikaragua, Nigérie, Omán, Pákistán, Katar, Rusko, Senegal, JAR, Súdán a Vietnam. Poté, co Mexiko stáhlo svůj souhlas, tak se očekávalo, že o tom výborovém návrhu bude ještě na plénu UNESCO vedena nějaká debata, což se z nepochopitelných důvodů nestalo a včera, jestli mám správnou informaci, tak poté, co 13. října odsouhlasil výbor onu deklaraci, tak včera se k ní přidalo také plénum bez diskuse. Není-li diskuse, oni už ani nehlasují, mají to nějak ve svém statutu takhle uděláno, takže už ani k žádnému hlasování nedošlo a v podstatě ta rezoluce byla schválena. Odhlasovala, abychom rozuměli, o co jde, rezoluce odhlasovala, že celý Jeruzalém je svatý pro všechny tři víry, ale jeho srdce patří výhradně muslimům. UNESCO, citace z té rezoluce UNESCO, vyzývá Izrael, okupační sílu, prosím, na jeho vlastním území, ke znovunastolení historického statu quo z doby před zářím 2000, podle které je jordánská náboženská nadace Afghaf(?), jestli to říkám dobře, výhradní autoritou v mešitě Al-Aksá, a to uvádí organizace v té své schválené rezoluci. Proti v hlasování byly Spojené státy americké, nebo proti hlasovaly Spojené státy americké, Velká Británie, Nizozemí, Litva, Německo a Estonsko.
V Izraeli samotném, jak se dá očekávat, toto vyvolalo naprosto bouřlivou debatu, ta země je na nohách a podle židovského státu jde o antisemitské a absurdní rozhodnutí. Považují tento krok za další příklad protiizraelských nálad v OSN, kde jsou Izrael a jeho spojenci v početní menšině proti arabským zemím a jejich příznivcům. Líbí se mi věta Benjamina Netanjahua, který říká: Oznámit, že Izrael nemá žádné vazby na Chrámovou horu a Zeď nářků je stejné jako říci, že Čína nemá žádnou vazbu na Velkou čínskou zeď a Egypt nemá žádnou vazbu na pyramidy.
Je třeba dodat, že tuto rezoluci zpochybňuje nebo se proti ní vymezuje generální ředitelka UNESCO, což je asi docela pozoruhodné, jmenuje se Irina Bokovová a říká: Popřít, zakrýt nebo vymazat některé z židovských, křesťanských a muslimských tradic narušuje integritu lokality. Je to v rozporu s důvody, které zapříčinily zápis této lokality na seznam světového kulturního dědictví. Pokud jde o UNESCO, organizaci, která je zasvěcena míru a dialogu, brání nám to - říká tedy generální ředitelka této organizace - tato rezoluce nám brání v plnění našeho poslání.
Já jsem tady mluvila o tom, že Česká republika nebyla v Radě, která mohla rozhodovat ve výboru. Ale je zde vyjádření mluvčí českého ministerstva zahraničních věcí, která říká, že Česká republika se opakovaně vyslovovala proti jakékoliv formě politizace organizace UNESCO. Ale já myslím, že v politizaci jednoznačně dochází, že to je nesporné, že překročila touto rezolucí své dosavadní mantinely, ve kterých jsme organizaci vnímali jako někdo, kdo skutečně pečuje o kulturu, o kulturní dědictví, o vědu a vzdělávání a stává se z ní politická, a troufnu si říci, je to pouze subjektivní názor zmanipulovatelná organizace, a tím pádem také velmi nebezpečná.
Ještě bych dodala, proč si myslíme, že to je důležité, abychom zaujali jako Sněmovna stanovisko. Tak zejména z toho důvodu, že Česká republika patřila už v první republice k významným spojencům tehdy se rodivšího nebo na obzoru se budujícího samostatného izraelského státu. Tehdy navštívil území Tomáš Garyk Masaryk. V roce 1947 jsme byli my, kdo hlasováním rozhodl o rozdělení na samostatný židovský stát. Nebo podpořili jsme jako tehdejší Československo tuto věc. V roce 1948 přes embargo jsme byli zemí, která dodávala Izraelcům zbraně, aby se mohli bránit agresi z arabských okolních zemí přesto, že bylo embargo Československo tehdejší roku 1948. Zbraně do Izraele dodávalo. Bezvadné vztahy byly narušeny v období komunismu. Nicméně po pádu železné opony po roce 1989 byly znovu obnoveny. A myslím, že o tom svědčí nesčetné návštěvy, ať už našich vrcholných reprezentantů do Izraele nebo naopak izraelských vrcholných představitelů k nám do České republiky.
Dalo by se určitě spočítat, kolikrát se takto vyměnily návštěvy na prezidentské úrovni, na úrovni předsedů vlád nebo na úrovni předsedů obou našich komor Parlamentu. Shodou okolností v blízké době předseda Poslanecké sněmovny pojede se svou delegací do Izraele. Myslím, že právě toto usnesení, které by dokládalo naše trvající dobré vztahy, kdyby tam mohl přivést s sebou jako představitel zákonodárného sboru, takže by to bylo velmi prospěšné. To jsou některé důvody, které mě vedly k tomu, abych tady nejenom vystoupila, připomněla, co se stalo, ale zároveň vás požádala všechny o podporu usnesení, které připravila paní poslankyně Černochová.
Vím, že spolupracovala s kolegy ze sociální demokracie, že všechny kluby požádala - TOP 09, KDU-ČSL, o spolupráci. Nevím, jestli jsem na někoho zapomněla, tak se mu omlouvám. Ale považujeme za velmi důležité, aby to nebyl hlas izolovaný náš, ale aby to byl hlas Poslanecké sněmovny, který tuto chybu, což já považuji za velkou chybu, nedopatření a manipulaci, které se dopustilo UNESCO, tak aby ji napravila. Nějaké možnosti k tomu máme, ale hlas Poslanecké sněmovny, když se k nim přidá vláda, bude mít velmi dobrou pozici pro to, aby se pokusila tuto věc napravit.
