Nechci vytvářet jakékoliv „pochybné“ scénáře“ o smrti politika Borise Němcova. Vnímám to nejen jako neúctu ke zmařenému životu člověka, ale především se tím posiluje tzv. manipulativní stránka celé záležitosti, o níž v tuto chvíli, v tomto konkrétním případě vraždy politika Němcova, není pochyb, a je zřejmě jedinou jistotou. Chci však uvést některé, na první pohled možná odvislé skutečnosti spojené s podobným děním posledních - řekněme - více než deseti let v životě nejen ruské společnosti.
V prvé řadě fakt, že po tzv. 11. 9. 2001, tedy po tragických útocích v USA, při nichž zahynulo téměř 3000 lidí, to byla právě hlava ruského státu V. Putin, kdo podpořil protiteroristickou strategii vyhlášenou tehdy americkým prezidentem G. Bushem. A bylo by přitom spíše krátkozraké si myslet, že tak neučinil právě s ohledem na dění domácí, s nímž byla jeho kariéra a prezidentování spojeno, tedy s čečenskou válkou. A dále - dodnes je nemálo nevyjasněných skutečností spojovaných s touto válkou a s tím, jak se např. řešil atak na moskevské divadlo Na Dubrovce v říjnu 2002. Pamatuji se na otřesné záběry z místa činu, kde teroristický akt ze strany čečenských ozbrojenců a použití blíže nespecifikovaného plynu (130 obětí) ruskými speciálními silami ukončil životy 170 lidí. Nezpochybňuji zde zásah proti teroristickým aktům, jen upozorňuji na fakt, že jde o jen část celkového pohledu na tyto a podobné události. A to především v tom smyslu, že „26. října v pět hodin ráno byl do budovy divadla vpuštěn nespecifikovaný plyn. Později se z moči a šatů zasažených zjistilo, že jde o pravděpodobný derivát fentanylu. Plyn měl včasným uspáním zabránit teroristům v odpálení náloží. Rukojmí a teroristé byli před odčerpáním plynu vystaveni jeho působení půl hodiny, což nepřežilo na 130 civilistů. Zásahová jednotka ALFA zabila všechny teroristy ve stavu bezvědomí, protože plyn byl mimořádně účinný.“[1] A že „Velkou chybou také bylo, že zatajili název plynu, jímž na divadlo zaútočili. Doktoři ošetřující rukojmí tudíž nemohli stanovit správný postup při zachraňování zasažených a museli ztrácet čas zbytečným experimentováním. Účinným antidotem fentanylu je přitom naloxon, který je běžně k dostání v každé nemocnici jakožto antidotum heroinu.“[2] Jinými slovy, spolu s teroristy zahyne několik dalších desítek nic netušících civilistů, řada z nich proto, že ani ošetřujícímu personálu není sděleno, jakých prostředků bylo užito, aby bylo možné nasadit včas účinné látky pro ošetření postižených. Celá věc má vyústění až u Evropského soudu ve Štrasburku: „Verdikt ze Štrasburku byl překvapivý – ruská vláda musí zaplatit morální kompenzaci 60 přeživším a pozůstalým po obětech. Zatím se jednotlivcům proplácí odškodné v přepočtu od 340 tisíc korun do 680 tisíc korun. Celkem štrasburský soud nařídil vyplatit jeden milion 254 tisíce eur.“[3] Jistě lze sotva zpochybňovat zásah proti teroristům, je možné se ale pozastavit nad tím, že právě tzv. boj proti terorismu, kam lze oficiální mocí bez rozdílu, zda v USA, Rusku nebo v další velmoci zahrnout řadu aktivit, dokonce bez bližšího zkoumání, včetně tolik diskutované války v Čečensku. A tzv. čečenská karta se hraje dodnes. Nelze jí přehlédnout ani při vyšetřování vraždy politika B. Němcova. Zadržení Čečenci jsou vyšetřovaní jako hlavní podezřelí z vraždy politika Němcova, proti jednomu z nich jsou údajně použity silové prostředky, aby se vynutilo přiznání (včetně mučení), které se následně zpochybňují atd. Na pozadí šetření těchto údajně podezřelých Čečenců si přitom vyšetřovací verze „pohrává“ také s jejich studiem islámu, což ve světle rozjitřené dnes nenávisti proti muslimům, často bez rozdílu, jen budí další a další emoce. Ty po čase opadávají, stejně jako zájem a pozornost širší veřejnosti o dění související s šetřením celé causy. Kdo by přeci nechtěl bojovat proti „teroristům“? A možná jde právě o to získat čas, a ten přeci běží… Příp. čečenský viník po čase zmizí z očí, a oficiální politická moc zůstane. A o to právě jde. Myslím, že nejen v Rusku.
[1] Putin mlčí i deset let po teroristickém útoku na divadlo Na Dubrovce. Rozhlas.cz [online]. Dostupné: http://www.rozhlas.cz/cro6/internet/_zprava/putin-mlci-i-deset-let-po-teroristickem-utoku-na-divadlo-na-dubrovce--1125831 [cit. 12. 3. 2015]
[2] Tamtéž.
[3] Tamtéž.