nás všechny tak nějak posílá "do někam"... Více než Parkinsonovy zákony tu prostě fungují zákony trhu, které s entitou úředníka počítat musejí, aby se vepsaly, když ne do povědomí každého z nás, tak zcela určitě do sociální praxe, která je měřitelná právě díky bobtnající úřednické sféře. A jistě nás pan prezident nechce přesvědčovat o tom, že by všechny ty příp. propuštěné úřednické bytosti přichýlil na Hradě, kde je už nyní plno.

A jinak opatrně s tím "zdravým rozumem", pane prezidente. Je to ta největší ideologická vábnička, které lze podlehnout, ale ne stavět východiska a perspektivu pro společnost, která více než "nacpat si žaludky", potřebuje mít vize o dalším směřování. A to se nenabízí pěstí, i když to už jsme tu také měli, ani oprášením minulých hříchů v podobě Babišova impéria, které v žádném případě nevyrostlo "v potu tváře českého umu a snažení", jak se čas od času hází občanovi odkaz Masarykovy doby.

Mineme-li totiž éru "slavných padesátých" a těch dalších normalizovaných, vyjde nám z toho popření téměř všeho a důkazem smutku je tu "migrantský Okamurův element", co nás sice naučí nenávidět. Jenže pro společnost lidí 21. století nestačí ukojit její rádoby vůdce, nýbrž naučit občany chápat, proč právě některé z těchto "vůdců" znovu nekřísit.

Takže ani tohle prezidentovo poselství není východiskem, je jen žádostí a tlakem na opětovné zvolení do funkce. Prezidentovu žádostivému okolí to v případě nezvolení zbudou jen právě ony Parkinsonovy zákony. A to je pro stav jejich účtů dosti málo.