1. Volby do EP budou zřejmě bez účasti Vašeho polit. subjektu. Zvažujete účast v komunálních volbách na podzim 2014 a s jakými záměry? Jaká jsou Vaše příp. očekávání?

Rozhodně to není o tom, že by naše politické hnutí rezignovalo na evropskou politiku a na dění v EU, nebo že mu nepřikládáme význam. Naopak. Naše výchozí pozice jsou však poněkud jiné než u některých ostatních, kandidujících politických subjektů. Přesto i my sledujeme přípravy a samotné volby do EP. Podle mého názoru jsou možnosti EP jako asi jediné instituce v dnešní Evropě hlavně v intencích a rozsahu kontroly nad nadnárodními společnostmi, o vlivu na určování základních pravidel a hodnot v sociální i ekonomické oblasti jednotlivých členů Unie, a v neposlední řadě by měly být jakýmsi garantem základní kvality života občanů členských zemí, s vlivem na ty další, nečlenské v Evropě. Jak jsem již naznačil - možnost účasti na volbách do EP je bohužel podmíněna nezanedbatelnými finančními náklady, a tak nás možnosti v tuto chvíli nutí orientovat svou pozornost a programové záměry na komunální volby na podzim letošního roku. Pro nás je to určitě příležitost, jak ovlivnit veřejné dění v našem bezprostředním dosahu – města a obce, kde žijí naši členové a sympatizanti.

V tomto případě budeme opět naši snahu směřovat k většímu zapojení a uplatnění každého občana do reálného dění v místní politice. Možnosti většího podílu občanů na rozhodování a správě věcí veřejných na komunální úrovni (tzv. participace) mají podle mne obrovský potenciál nejen ve vztahu k místní ekonomice, ale i v sociální oblasti, kultuře a při správě veřejného majetku. Určitě také, a to bych chtěl zdůraznit, jako politický subjekt, bychom se chtěli pokusit o jisté nastavení pravidel – tedy důsledné veřejné kontroly na úrovni rozhodování a fungování (jistě nejen) místní samosprávy.

Myslím, že neblahé, až ostudné, události posledních měsíců a týdnů, které provázejí současnou politickou reprezentaci města Mostu, k takové aktivitě přímo vybízejí. Osobně, nejen na základě těchto posledních událostí, očekávám podstatně větší zájem občanů o místní politické dění a hlavně o účast v nadcházejících komunálních volbách. A OMMO by tento občanský zájem chtělo podnítit a dále s ním pracovat.

Tzn., že jsme rozhodnuti - bez předvolebních miliónových tombol a předem dohodnutého ošetření toho kterého soukromého zájmu - pracovat na tom, aby se zájem občanů o veřejné dění zlepšil, aktivizoval a našel uplatnění v rámci rozhodování zastupitelstva.

2. Regionálním znojemským tiskem proběhla zpráva, že VV OMMO zrušil registraci ZO OMMO ve Znojmě. Můžete tento krok blíže vysvětlit?

Vysvětlení je v tomto případě prosté. Každý subjekt, a v politice by to mělo platit o to více, má a musí mít určitá pravidla, na základě kterých funguje a kterými se řídí. Základem každého lidského společenství je alespoň nezbytná základní míra komunikace, která zde k mé osobní, velké lítosti zcela chyběla.

Snažili jsme se celou dobu našeho společného soužití s našimi členy ze Znojma o spolupráci - z naší strany byl nejeden osobní kontakt a snaha o co možná koordinovanější spolupráci také se zastupiteli zvolenými za OMMO ve Znojmě. Osobně jsem byl ve Znojmě několikrát, a ač byla moje návštěva vždy v dostatečném předstihu oznámena a byl předem dohodnut její program, nikdy se ze strany našich znojemských kolegů – především zastupitelů - nepodařilo se nejen často ani sejít, ale za poslední dva roky došlo k naprosté stagnaci kontaktů. Za zásadní v této souvislosti považuji fakt, že hnutí OMMO zastoupené ZO OMMO ve Znojmě začalo být stále více prezentováno jako subjekt osobního zájmu, navíc nečlenů OMMO, aniž by z jejich strany bylo toto vysvětleno a s námi dohodnuto, jak se vůči těmto přístupům vymezit. Fatálním problémem byla základní nutná komunikace vyplývající z organizačního řádu našeho hnutí, a zřejmě i jakási nechuť k ní ze strany ZO ve Znojmě se tímto vůbec zaobírat. Musím zdůraznit, že za necelé čtyři roky komunálního volebního období jsme se nedověděli a nebyli jsme ani zvolenými zastupiteli kontaktováni ve věci dění a rozhodování na úrovni města. A že jsme několikrát o zlepšení této situace žádali, je prostý fakt! Osobní podíl konkrétních osob, které, ač nikdy nebyly členy našeho hnutí, a přesto měly zásadní vliv na tento stav, bych raději nekomentoval.

3. Jak hodnotíte poslední vývoj na Mostecku a jaký vidíte příp. roli Vašeho subjektu a dalších občanských iniciativ?

Naše politické hnutí „Občané městu, město občanům“ (OMMO) v podstatě vznikalo jako občanská iniciativa. Jen asi zkušenosti a povědomí některých našich zakládajících členů ovlivnilo to, že jsme na rozdíl od mnoha občanských aktivit dospěli až do stádia politického subjektu, který může mít a již nyní má obecně více možností než občanská iniciativa jak zasáhnout do veřejného dění.

Tím ovšem neříkám, že se od některých občanských iniciativ výrazně lišíme. Jen jsem přesvědčen, že takto organizován má občan mnohem větší možnosti zapojení se do rozhodování o veřejných věcech, které se, ať chceme nebo ne, týkají každého z nás.

Všichni se svým způsobem učíme. Ať svými osobními zkušenostmi nebo zprostředkovaně. A musím dodat, že jsme otevřeni se poučit od dalších občanských aktivistů a iniciativ a společně se případně domluvit na postupu.

Po aktivizaci občanského sektoru poslední dění jistě nejen v Mostě a okolí přímo volá.

Nejednou jsme zdůrazňovali, že dění v krajích, jako jsou Ústecký, a podobně je na tom také např. Moravskoslezský, je typickým příkladem úpadku základních civilizačních hodnot, ale i těch nejelementárnějších pravidel lidského myšlení a chování. Bohužel je vidět, že ani jedna ze stávajících politických stran, které se vlády v těchto krajích nově účastní nebo se podílí, dál v zavedených nekalých praktikách „politického a ekonomického klientelismu“ pokračuje, tu více, tu méně okatě. A to se jí daří, mimo jiné, právě i díky občanské pasivitě větší části veřejnosti.

A abych shrnul své, možná poněkud delší povídání – na rozdíl od tzv. zavedených politických stran si myslíme, že politický subjekt by měl být více než cílem pro své straníky a zejména vlastní stranické elity, prostředkem k organizaci a prosazování občanských záměrů v co nejširší možné míře. Měl by totiž odrážet společenský vývoj, který, je-li „otevřeně“ vnímán a spravován, dává větší šanci na pochopení a změnu. Pravda, je to přístup náročnější – a občané se musí v takovém prostředí naučit pohybovat - a stávajícím stranickým elitám relativizuje jejich zavedené jistoty příjmů a společenské prestiže. Politické hnutí OMMO se o tyto žádoucí přístupy a změny navzdory těžkostem snaží.