USA, dosavadní hlavní celosvětový strážce liberálních hodnot, svobody a volného trhu, který měl vůdčí slovo ve Světové obchodní organizaci (WTO) při šíření pravidel svobodného trhu ve světě, se ústy svého prezidenta stává bojovníkem za cla, protekcionismus a izolaci. Činí tak ve zcela liché naději, že tak lépe ochrání americká pracovní místa a uplatnění produktů Made in USA po celém světě. Pravý opak je pravdou: pokud D. Trump skutečně uvalí nová cla na dovozy automobilů z EU, budou následovat protiopatření, která zasáhnou americké výrobky v objemu až 300 miliard dolarů. Navíc evropské automobilky přímo v USA ročně vyrábějí asi 2,9 milionu aut ročně a podporují tak přímo či nepřímo na 400 tisíc pracovních míst. Totéž hrozí v případě amerického protekcionismu na obchod s Čínou.
Někdejší tajemná a uzavřená Říše středu se naopak otevírá světu. Čína je dnes po USA druhou největší ekonomikou světa a od roku 2015 plánovitě snižuje celní a obchodní bariéry. Dělá to ze stejného důvodu, jako kdysi Amerika. „Rozšířený přístup k zahraničnímu zboží umožní čínským spotřebitelům využívat kvalitnější produkty a přiměje domácí podniky ke zvyšování konkurenceschopnosti“, napsala agentura Nová Čína. 1. června celkově Čína výrazně snížila cla na automobily, autodíly a širokou škálu spotřebního zboží, jak avizovala v květnu.
Prvním červnovým dnem čínská cla na dovoz osobních automobilů klesla na 15 procent z dosavadních 20 až 25 procent. U automobilových součástek se snížila na šest procent z 8 až 25 procent. Čína je největším automobilovým trhem na světě. Čína snížila cla rovněž u 1449 produktů v oblasti spotřebního zboží, včetně domácích spotřebičů, kosmetiky, potravin, nápojů a léků. Průměrná celní sazba u těchto výrobků klesla na 6,9 procenta z dosavadních 15,7 procenta. Ale protože v červnu prezident USA nechal zavést 25% cla na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje hodnoty 50 miliard dolarů, Čína zavádí od 6. června odvetná cla ve výši 25 % na vybrané americké zboží včetně automobilů.
Obavy z dopadů nové celosvětové obchodní války a tím vyvolané hospodářské recese a růstu nezaměstnanosti mohou mít významný nepříznivý dopad na Českou republiku. Zásadní předmětem obchodní války jsou totiž automobily. Pokud by se skutečně omezil export západoevropských automobilek, dopadlo by to také na české výrobce automobilových dílů, jež jsou např. v ročním objemu až 40 miliard korun vyváženy do Německa a v hotových německých automobilech zčásti exportovány do USA. Není vinou samotného autoprůmyslu, že česká ekonomiky je na něm závislá až příliš: objem výroby automobilů a jejich dílů v roce 2017 v ČR dosáhl 1,09 bilionu korun a na tuzemské průmyslové výrobě se autoprůmysl podílel více než 26 %, přičemž současně tvoří 24 % exportu. Malá a otevřená česká ekonomika je na dobrém fungování světového obchodu životně závislá, když její HDP z 80 % vytváří právě export. Současná napjatá obchodně-politická situace a obavy na světových trzích mají už první českou oběť v podobě propadu kursu koruny vůči euru, který se namísto prognózovaných 25 Kč za euro nyní blíží hranici 26 korun. Český spotřebitel tím logicky ztrácí a kvůli obchodní válce slabší koruna naopak českému exportu jako v minulosti tolik nepomůže.
Na světovém trhu se mají uplatňovat výrobky a služby na základě jejich skutečné hodnoty a zájmu spotřebitelů a ne na základě populistických zásahů politiků, cel, obchodních bariér, státních subvencí a všemožných dotací. Pro tuto politiku se vžil název střelba do vlastní nohy. Berle, které následně takto zraněný potřebuje, nikomu ke svižnému pohybu nepomohou.
