První pozměňovací návrh má číslo sněmovního dokumentu 541 a seznámím vás s jeho odůvodněním. Navrhuji převést 100 milionů korun z rozpočtové kapitoly 307 - Ministerstvo zahraničních věcí do rozpočtové kapitoly 329 - Ministerstvo zemědělství. Konkrétně se jedná o návrh na snížení objemu výdajového ukazatele příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí z navrhovaných 1 514 816 458 na 1 414 816 458 korun. Omlouvám se. Česká republika spolupracuje s téměř pěti stovkami mezinárodních organizací, nicméně smysl některých je velice pochybný a nic České republice nepřináší. Nejvyšší kontrolní úřad v roce 2019 provedl kontrolní akci 19/05 s názvem peněžní prostředky státu poskytované mezinárodním organizacím a další související výdaje. Ze zprávy o této kontrolní akci vyplývá, že Ministerstvo zahraničních věcí, které spolupráci s mezinárodními organizacemi koordinuje, nemá dostatečné informace k tomu, aby mohlo zhodnotit jejich přínosy. Ve zprávě se mimo jiné uvádí: NKÚ vyhodnotil, že nebyly naplněny předpoklady pro účelné poskytování prostředků mezinárodním organizacím. Opatření stanovená vládou České republiky, která mimo jiné sledovala dosažení úspor, nebyla řádně splněna.
V době probíhající vážené ekonomické a sociální krize v důsledku dopadů pandemie koronaviru a s ní související zvýšených vládních výdajů je nutné se důsledně zaměřit na tyto položky rozpočtu, které České republice a jejím občanům nepřinášejí žádný užitek. Z tohoto důvodu tedy navrhuji, aby byly sníženy plánované výdaje mezinárodním organizacím do zahraničí, čímž by měl být vyvinut tlak na Ministerstvo zahraničních věcí, aby zrevidovalo potřebu a přínosy některých souvisejících plateb, popř. některých členství. Navrhované snížení se rovná zhruba jedné pětině nepovinných, tedy dobrovolných plateb.
Částku 100 milionů korun navrhuji převést následovně: Převede se do výdajového ukazatele kapitoly 329 - Ministerstvo zemědělství, podpora agrárního sektoru, dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu s tím, že částka 50 milionů se použije na dotační programy podpora včelařství a částka 50 milionů se převede do strategického plánu společné zemědělské politiky SOT včely 2021. Navýšení finančních prostředků by mělo posloužit převážně na podporu nových začínajících včelařů a na podporu pro stávající včelaře, kteří mají zájem rozšířit svá včelstva a účinně bojovat proti chorobám včelstev. Bez včel je velice komplikované opylování. Bez dodatečné podpory by tak došlo ke snížení produkce nejen ovoce, ale i medu. Navíc v poslední době dochází k úbytku včelařů.
Dále by bylo vhodné zřídit národní ozdravný program, který by odhaloval velmi zákeřnou chorobu mor včelího plodu, která se velmi špatně rozpoznává, protože nemoc probíhá v počátečních fázích skrytě. O tento program se již opakovaně žádalo. V současné době je v České republice asi 650 tisíc včelstev. Programy by mohly být stanoveny na dobu tří let, po kterou by se provádělo testování, tj. zhruba 220 tisíc včelstev ročně, aby během těchto tří let mohla být zkontrolována všechna včelstva, plus nově vzniklá včelstva. S tímto programem by souhlasila i Státní veterinární správa.
Druhým mým pozměňovacím návrhem je sněmovní dokument 541, kde navrhuji převést 200 milionů korun také z rozpočtové kapitoly 306 - Ministerstvo zahraničních věcí do rozpočtové kapitoly 329 - Ministerstvo zemědělství. Konkrétně se jedná také o návrh na snížení objemu výdajového ukazatele příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí. Tato částka se převede do výdajového ukazatele kapitoly 329 - Ministerstvo zemědělství, podpora agrárního sektoru, dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu s tím, že se bude jednat o podporu chovatelů prasat, a to buď samostatně, nebo dotační titul, nebo urychleně jako kompenzace za nárůst cen energií v rámci současné krizové situace na trhu s energiemi a v návaznosti na ochranu spotřebitele před dalším zdražování.
Chov prasat prochází velmi těžkým obdobím. Přestože vepřové maso patří u tuzemských spotřebitelů stále mezi nejoblíbenější, spotřeba u nás dosahuje asi 42 kilo na osobu na rok, zatímco průměr Evropské unie je 32 kilo na osobu a rok, jeho domácí produkce stagnuje. Spotřebu našich občanů pokryje tuzemská produkce sotva ze 40 %, a proto se vepřové dováží z Polska a dalších zemí, jako je Německo, Španělsko a Dánsko, kde se navíc prokazatelně více využívají léčiva, jako jsou antibiotika a antimikrobiotika. Podnikům, které se věnují chovu prasat a které produkci dotují z platby na hektar, byly v rámci reformy společné zemědělské politiky finance značně zkráceny. V nejbližší době i s ohledem na stále rostoucí náklady na krmné směsi, energie a pracovní sílu plánuje více jak polovina podniků, které se věnují chovu prasat, s produkcí vepřového končit, případně i ji výrazně omezit.
Zatímco nákladová cena prasete, nákladová cena je dnes již více než 35 kg na kg prasete v živé váze, výkupní ceny jsou nižší než 25 korun. Doposud mohli chovatelé v některých případech tuto ztrátu alespoň částečně kompenzovat relativně ziskovou rostlinnou výrobou. Kvůli chystanému snížení dotací v závislosti na velikosti podniku lze nicméně očekávat, že si tuto praxi větší zemědělské podniky nebudou moci do budoucna dovolit, protože by to znamenalo pouze další vytváření ztráty. Přitom výsledky v kvalitě našich českých surovin a u chovatelů prasat jsou v porovnání se zahraniční konkurencí nadprůměrné, jak dokazuje např. šetření mezinárodního projektu Interpi(?)
Navrhuji tedy navýšit podporu chovatelů prasat, aby se zamezilo ještě větší závislosti ČR na dovozu vepřového ze zahraničí a aby se podpořila výroba kvalitních českých potravin. Žádám vás tímto o podporu těchto mých pozměňovacích návrhů ve třetím čtení.
Děkuji.
