Česká republika se doposud chlubí vynikající péči  o matku a dítě, která znamená, že máme jednu z nejnižších novorozeneckých úmrtností na světě. To je ovšem dáno tím, že  maminka je v péči lékařů specialistů  a skvěle vybavených zdravotnických zařízení od počátku těhotenství až po šestinedělí. Není jediný důvod tento dobře fungující systém ničit . Pokud  by ministerstvo a zdravotní pojišťovny chtěly něco zlepšovat, nic jim jistě nebrání přispět na větší komfort v porodnicích.  To by ovšem negenerovalo zisky soukromým subjektům. Dá se předpokládat, že v režii ministerstva zdravotnictví se již najdou  cesty, jak buď za hubičku   k podnikání s novými životem  předat prý nepotřebné objekty zatím fungujících porodnic a ještě jim k tomu přidat stamiliony na jejich zvelebení.  Vybrat desetitisíce od rodiček už si  porodní domy dokáží určitě samy.

Prostor pro porodní asistentky, které usilují o otevření tohoto  byznysu je pak jistě nemalý jak v době těhotenství, tak šestinedělí. Vedení porodu by skutečně mělo zůstat v rukou lékaře.

Pokud se vláda rozhodne  dát zelenou obchodu s narozením dítěte, zřejmě jim v tom zatím nikdo nezabrání. Musí ale zodpovědět  několik otáze:  jaké náklady bude mít likvidace porodnic a budování porodních domů a kdo je ponese?  Jak a odkud bude hrazen provoz porodních domů? Jak bude stanovena platba za porod v porodním domě či pobyt zde?  A zásadní otázky : Kdo bude kontrolovat standardy a kvalitu zde poskytované péče?.Kdo v době, kdy je každé druhé těhotenství rizikové bude nést zodpovědnost v případě nezvládnutých zdravotních komplikací u rodičky či dítěte a náklady na případné kompenzace? A možná ještě jednu otázku: Kde a jak budou rodit ženy, které na porodní domy mít nebudou?