já si dovolím to trošku vrátit a připomenout, že smyslem karanténního opatření je přerušit šíření infekce, a to platí u covidu zvláště, ale platí to u každé infekční nemoci. Proto, aby lidé byli ochotni a nezapírali to, že by mohli být infikováni, proto je navrhována karanténa ve stejné výši, jako to má Rakousko, jako to má Německo, jako to mají jiné země, protože tak je to pro toho člověka snesitelné, tak je schopný to ekonomicky zvládnout. Paní ministryně o tom mluvila, mluvila o tom Kateřina Valachová. Je to naprosto zřejmé, prostě pokud ten člověk má být na 60 % svých příjmů a do karantény se většinou dostane ta rodina jako rodina, tak se skutečně dostávají na hranici příjmové chudoby, a to i lidi, pokud mají průměrný nebo hrubý příjem kolem 40 tis. A my potřebujeme šíření té infekce zastavit. Já tu mám čísla od odborářů a jejich zoufalou prosbu, ať schválíme karanténu, ať se prostě udělají všechna opatření, která jdou udělat, abychom šíření infekce zastavili. V téhle chvíli je v nemocnicích 1 568 lidí v těžkém, skutečně těžkém zdravotním stavu. Špatná situace je v Karlovarském kraji, z 36 lůžek jednotky intenzivní péče je 32 plných, to znamená, že už téměř nemají žádnou volnou kapacitu. Stejně tak je to v Liberci v kraji Libereckém, v Pardubickém kraji a v Plzni už nemají volnou kapacitu naprosto žádnou. A pokud opravdu neuděláme všechna opatření, abychom šíření zastavili, tak ty továrny se, kolegyně a kolegové, zavřou samy, protože ty lidi prostě zůstanou doma, budou nemocní. A to nemluvím o tom, kam to může dospět. Myslím si, že je to samozřejmě v zájmu zaměstnanců, ale je to i v zájmu zaměstnavatelů a Ministerstvo práce a sociálních věcí tady dává pomocnou ruku, dává návrh, který pomůže i odpovědným zaměstnavatelům.
Byla tady otázka, jestli krajské hygienické stanice zvládnou trasování. Kolegyně a kolegové, krajské hygienické stanice fungují a já se hluboce skláním před všemi, kteří tam pracují. Já věřím, že když jim jenom trošku ulevíme, tak to budou zvládat stejně tak, jako to zvládaly na jaře. Navíc fungovaly aspoň u nás ve Zlíně studenti Univerzity Tomáše Bati v call centru, naučili se to, trasovali, pomáhali úředníci krajského úřadu, call centrum bylo přímo na kraji, fungovali. Jsem přesvědčena o tom, že když jenom trošičku zbrzdíme nárůst, tak se Krajské hygienické stanice, hygienici, dokážou opět vrátit k tomu, aby trasování pomohlo, aby se šíření zastavilo.
A já si dovolím přece jenom ještě jednu poznámku. Protože jsme slyšeli tady od pana předsedy Stanjury, kterého si samozřejmě velmi vážím, prostřednictvím pana předsedajícího, co jsme měli udělat a jak jsme měli postupovat procesně, že návrh mohl být schválen. Ale dneska, při té debatě tady, se potvrdilo, že ty řeči, že první návrh na navýšení karantény nebo příspěvku platby za karanténu, že byl zamítnut proto, že tam byly nějaké další věci jako evidence dohod a evidence volných pracovních míst, že nebyla žádná pravda, že to byly skutečně jenom zástupné problémy. Protože dneska tady po celou dobu toho projednávání jenom slyšíme, jak je to vlastně špatně, že chceme zaměstnancům pomoci, aby překonali tuto dobu, pokud se dostanou do situace, že musí jít do karantén.
Mě to skutečně mrzí a skutečně mě to až uráží za všechny zaměstnance, že tady v této Sněmovně pořád jenom slyšíme ten pohled na zaměstnance skrze testy. Oni mají být ti, co zneužívají. O ničem jiném to nebylo. Takže mně to skutečně jenom ta dnešní debata potvrdila, že prostě není vůle, nechce se, aby se zaměstnancům pomohlo. A já jenom upozorňuji, že skutečně je to v zájmu jak zaměstnanců, tak samozřejmě zaměstnavatelů samotných. Že je to opatření, které je časově limitované. A jde nám jenom o to, abychom zvládli tu situaci, která je v této chvíli skutečně zoufalá. Pro zdravotníky, pro rodiny, pro všechny, kteří se toho bojí a ty problémy snad vnímáme všichni.
Ještě jednou vás prosím, vezměme rozum do hrsti, schvalme to, co Ministerstvo práce a sociálních věcí v této chvíli navrhuje, a pojďme, prosím vás, dál, myslím si, že té práce je tady ještě docela hodně.
