Vážený pane předsedající, vážené paní ministryně, paní poslankyně, páni poslanci, já si nejdříve, a byla jsem velmi trpělivá přes faktické připomínky, dovolím na některé zareagovat a potom budu trošku obecnější, protože jsme v prvním čtení.
Samozřejmě chci podpořit tento návrh zákona a chce se mi říct "Heuréka, konečně máme na stole vládní návrh." Nejdříve tedy, prostřednictvím pana předsedajícího, přece jenom repliky na to, co tady zaznělo především od představitelů pravice, tedy ODS a TOP 09. Víte, já jsem asi byla hodně naivní, když jsem si myslela, že společnost, stát by měl děti podporovat všemi způsoby, kterými to jde, protože chce-li společnost přežít, tak prostě bez dětí to nejde. A teď tady poslouchám všechno jiné, milión šest výhrad, proč se o děti vlastně nemáme postarat. Byly tady repliky, že máme řešit více vymahatelnost práva. No, samozřejmě, jenomže než toto asi vyřešíme, a nevím, proč to tedy řešeno ještě nebylo, tak ty děti vyrostou. A ty děti jedí teď, ty děti potřebují podpořit ve své zájmové činnosti. Maminky, které na ně zůstávají samy, uvádí, že nemají na to, aby dětem koupily zeleninu a ovoce. To jsou skutečně příběhy, které jsou velmi a velmi smutné. (V sále je velký hluk a neklid!)
Oba dva, jak pan poslanec Bauer, tak paní Adamová, mluvili o tom, že se jedná o sociální dávku, kterou odmítají. Tu my odmítáme také, teď mluvím za sociální demokracii. Proto je to náhradní výživné, proto to v našem poslaneckém návrhu bylo zálohované výživné, protože je to postaveno i v tomto vládním návrhu, jak to bylo v tom poslaneckém, tak, že stát se postará o dítě, stát za toho dlužníka dítěti peníze poskytne, aby děti nestrádaly, ale pak si to vymůže. A jestli tady byl apel na to, že tedy stát má udělat nějaké razantní kroky, aby tedy výživné bylo placeno, tak si myslím, že to je sakra razantní krok, jestliže se stane dlužné výživné ne dluhem vůči vlastnímu dítěti, které asi toho povinného rodiče nijak zvlášť nezajímá, ale stane se dluhem vůči státu, a to je ten vtip, to je to podstatné. Mimochodem exekutoři uváděli 20 % vymahatelnosti, ministerstvo bylo i v těch minulých návrzích velmi opatrné, ta vymahatelnost se tam uváděla nižší. Ale skutečně je to tak, že jakmile se to stane dluhem vůči státu, bude to jinak. A pak je potřeba připomenout ještě jednu důležitou věc. Přece, a to říkají samoživitelky, nemůže být nikdo, kdo by neměl na to, aby to výživné zaplatil, protože výši stanovuje soud a soud přece nemůže stanovit povinnost někomu, kdo ji nemůže splnit. A pokud ji nemůže splnit, má se obrátit znovu na soud a soud to upraví. Takže představitelky Klubu samoživitelek říkají, že jestliže je tam uloženo výživné, tak ten povinný rodič na to prostě má. A stát by se měl snažit, aby také děti ty peníze dostaly a musí je dostat hned.
Já proto velmi a velmi vítám tento vládní návrh, protože snad, jeli to předloženo jako vládní návrh, má šanci na úspěch. Velmi, velmi vás prosím: pusťme tento návrh přes první čtení, pusťme ho do druhého čtení, určitě jsme schopni, jsme ochotni se bavit o tom, aby byl co nejefektivnější, aby byl co nejlepší. Ale znovu zdůrazňuji a znovu na vás apeluji, jde o děti, postarejme se o děti. Děkuji. (Potlesk poslance Chvojky.)