Parlament v takovéto situaci nemůže zůstat nečinný. Stal by se spoluviníkem podstatného porušení rovnováhy moci ve státě ve prospěch exekutivy, tedy posunu k autoritativnímu režimu. Navrhuji vedení Senátu Parlamentu ČR v této věci vyvolání kompetenčního sporu s vládou.
Podle Ústavy ČR podléhá rozhodnutí o vyslání ozbrojených sil schválení obou komor parlamentu. Vláda může rozhodnout o vyslání ozbrojených sil na šedesát dnů jen v přesně Ústavou vymezených případech, tj. pro pomoc při záchranných pracích při živelných pohromách, průmyslových a ekologických haváriích. Žádný z těchto důvodů nelze vztáhnout na případ týkající se vnitrostátních politických problémů a jednání o platech lékařů na Slovensku. Navíc i v případě, že by relevantní Ústavou definovaný důvod pro rozhodnutí vlády o vyslání ozbrojených sil na území cizího státu byl, musí vláda neprodleně informovat parlament.
Je lhostejné, že se v tomto případě jedná o lékaře. Jsou to vojáci a na Slovensko vyjeli na základě vojenského rozkazu. Jestliže nám jde o vymahatelnost práva, o demokratický právní stát a nechceme se pomalu ale jistě stát autoritativním režimem, nelze celou věc přejít.
Příště by to nemuseli být vojenští lékaři, ale bojové jednotky, které vláda bez zábran vyšle do sousední země na pozvání vlády proti jejím občanům. Tak jako přišla Praze „pomoci“ sovětská vojska v srpnu 68. Analogie je naprosto zřejmá a až mrazí z toho, že se Nečasova vláda k něčemu takovému propůjčí.
Minimálně média veřejné služby by se měla v této souvislosti ptát, jak je možné, že vláda bez souhlasu parlamentu vyslala vojáky na území cizí země. Jak to, že tato vláda, ač prý konzervativní, naprosto anarchisticky nakládá s ústavními principy od porušování procesních pravidel, přes porušení principů retroaktivity až po současné obejití jedné z nejvýznamnějších kompetencí obou komor parlamentu ve věci vysílání ozbrojených sil.
Alena Gajdůšková
místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR