nejsem ani tak stará, jako pamatuji, takže mi dovolte trošku historie. Nejdříve mi dovolte poděkovat Ministerstvu životního prostředí za to, co dělalo a dělá, v Sobotkově i nynější vládě v oblasti reakcí na změnu klimatu. Musím k tomu ale dodat, že toto téma začala intenzivněji řešit už sociálně demokratická vláda Vladimíra Špidly. Po přestávce za vlády pravice pak na pokyn Bohuslava Sobotky byl zřízen odbor udržitelného rozvoje přímo na Úřadu vlády. Ten je nyní mimochodem na Ministerstvu životního prostředí. Ve spolupráci s akademickou sférou a odborníky z praxe pak byla na Úřadu vlády zpracována strategie udržitelného rozvoje Česko 2030.
Jak už zde bylo připomínáno, dnešní parlamentní debata na téma změny klimatu byla otevřena na základě požadavků a demonstrací studentů. Rozumím obavám mladých lidí z budoucnosti. Jde o jejich životní perspektivu. Přiznávám ale, že by mi připadalo být trošku smysluplnější a možná důležitější jít za nimi do škol a bavit se přímo s mladými lidmi o tom, co se v reakci na změny klimatu dělo, co se dělá a co je ještě potřeba i podle nich udělat. Já doufám, že studenti zájem o toto téma neztratili. Protože my bychom měli mluvit o za prvé závazcích České republiky vůči řešení klimatické změny. Jak to připomíná i navrhované usnesení. A za druhé bychom neměli zapomenout na souvislost řešení klimatické změny s podmínkou udržitelného rozvoje.
Jak jsem už řekla, byla to sociálnědemokratická vláda, která se zúčastnila koncipování i přijetí Pařížské dohody. Tehdejší premiér Sobotka v prosinci 2017 před podpisem dohody přímo v Paříži uvedl, a teď cituji: Změna klimatu ohrožuje naši národní bezpečnost i ekonomickou prosperitu. Má negativní dopady na boj proti chudobě i na potravinovou bezpečnost a je jednou z příčin migrace. Proto je nezbytné, abychom aktivity zaměřené na snižování emisí skleníkových plynů i adaptaci včlenili do národního rozvojového plánu. Je zřejmé, že tyto kroky si vyžádají nemalé finanční zdroje, technologickou podporu i posílení kapacit. Musíme si však uvědomit, že jde o investice do naší budoucnosti.
To beze zbytku platí i dnes, je k tomu potřeba dodat.
O dokumentech, které poté byly přijaty, ať už to bylo v roce 2015 nebo 2017, jsem už mluvila ráno. Už vloni mělo být vyhodnoceno plnění adaptační strategie České republiky na změnu klimatu. Já jsem přesvědčena o tom, že Sněmovna by měla znát, měla slyšet, jak je tato adaptační strategie naplňována. A předpokládám, že pan ministr ještě dnes anebo při jiné příležitosti o tom mluvit bude. Upozorňuji, že řešení dopadů klimatické změny není jen v oblasti emisí, ale je v oblasti společenské, hospodářské i ekologické. Jinak než zodpovědným politickým rozhodnutím ale výsledku nelze dosáhnout. To předpokládá soudržnou společnost, spolupráci nejenom na úrovni národního státu, ale celé Evropy, kontinentu i globální. Tak to formulovala i Rada Evropy v memorandu, kterým se přihlásila k podpoře cílů tisíciletí Organizace spojených národů. A důvod? Životní prostředí nelze uzavřít státní hranicí, i kdyby na ní byl sebevyšší a sebesilnější plot. Nevyřeší to neviditelná ruka trhu. Životní prostředí si nikdo sám pro sebe nemůže koupit. To je možné jen sdílet. To je bytostně sociálnědemokratické téma a řešení. Z tohoto pohledu pak je jeden bod jednání Sněmovny opravdu málo pozornosti tomuto osudovému tématu.
Vzpomenu seminář k trvale udržitelnému rozvoji ve Sněmovně taktéž v loňském roce. Vladimír Špidla upozornil, že jestli chce Sněmovna opravdu toto téma řešit, pak se musí zabývat zejména těmito body: to je energetickou efektivitou, je otázka např. proč máme 130 % energie na jednotku HDP proti Německu. Oběhovým hospodářstvím a materiálovou náročností, kvalitou půdy a krajinným plánováním. To pro ty, kteří se tím zabývají, samozřejmě není nic nového. Ale je potřeba to pořád v této struktuře vnímat.
Dovolím si dodat, že pokud mluvíme o energetice, měla by také naše debata a zejména podpora směřovat k pokrokovým technologiím, podpoře vědy a výzkumu, kde jsme na světové špičce především v oblasti malých a solných reaktorů a reaktorů čtvrté generace. Myslím si, že o tom mluvíme málo a ta podpora by tam měla být masivnější.
Dámy a pánové, postupně se zabývat těmito body si musíme uložit jako úkol sami pro sebe. Pro Sněmovnu. Vítám proto usnesení paní kolegyně poslankyně Balcarové. V navrženém usnesení podporuji zejména požadavek vůči vládě pod bodem číslo 4, to je podpora vědy a výzkumu. Chápu ale, že některé body tohoto usnesení mohou být pro některé nepřekročitelné. Byla by ale opravdu škoda s vaničkou vylít i dítě, a proto navrhuji, abychom toto navržené usnesení hlasovali po jednotlivých bodech.
Před rokem jsem měla také návrh usnesení, ale věci se posunuly, nebudu tedy žádný návrh usnesení k tomuto projednávanému bodu navrhovat. Jenom chci požádat, abychom jako podvýbor pro udržitelný rozvoj se zabývali dvěma zásadními věcmi, a to je informací o opatřeních jednotlivých resortů pro naplňování adaptační strategie České republiky na změnu klimatu, a dále abychom si vyžádali předložení aktualizovaného implementačního plánu strategického rámce z roku 2017.
Vážené paní kolegyně, vážení kolegové, varuji skutečně před podceněním podmínek pro zvládnutí klimatické změny. A představou, že klimatickou změnu můžeme zvládnout sami jako jednotlivý stát. Sociálně rozdělená společnost ztrácí schopnost spolupráce. Nemůže proto zvládnout osudovou výzvu, kterou před nás klimatická změna staví. To reflektují i cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů. Společné úsilí jak na úrovni České republiky, Evropské unie, tak světa o plnění těchto cílů je první předpoklad pro zvládnutí možného ohrožení, které klimatická změna může znamenat, pokud se na její dopady včas nepřipravíme. Jako sociální demokratka se s těmito cíli tisíciletí plně ztotožňuji a jsem přesvědčena o tom, že právě sociálnědemokratický koncept, rovnováha mezi prosperitou, sociální citlivostí a ochranou životního prostředí je schopen zvládnout tuto existenciální výzvu, kterou před nás klimatická změna staví.
Jsem ráda, že se tomu resorty, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí skutečně věnují tak, jak jsme dnes celý den sledovali. A děkuji za to, děkuji i vám všem ve Sněmovně, že tomuto tématu věnujete svoji pozornost.
Děkuji.
