V civilizovaném světě postaveném na křesťanském základě platí dvě pravidla:
- Kulturní a civilizační úroveň společnosti je dána především tím, jak se chová k těm nejslabším – nemocným, zdravotně postiženým, starým, dětem, ženám.
- Jednou přiznaná práva nelze odejmout ( to platilo i za feudalismu)
Vláda premiéra Nečase, praktikujícího katolíka, a Miroslava Kalouska, který byl dokonce předsedou křesťanské strany, si s těmito veskrze křesťanskými přístupy příliš hlavu nedělá. Návrhy opatření vlády v sociální politice (nelze použít slovo reformy, protože reforma musí být pozitivním posunem, a navrhovaná opatření stav zhoršují ), omezují podporu zdravotně postiženým, berou jim prostředky, které jim i tak zabezpečovaly pouze základní finance pro život a vytvářely podmínky pro jakés takés zapojení do normálního života.
Necitlivost, nelidské chování vůči lidem se zdravotním postižením je v civilizované společnosti nepřijatelné, je naprostým barbarstvím. Vyloučil by se ze společenství slušných lidí každý, kdo by jen dal najevo svou lhostejnost vůči lidem jakkoliv handicapovaným.
Nesvědčí o morální úrovni Nečasovy vlády, že může být vůči těmto lidem nejen lhostejná, ale dokonce postupovat proti nim, brát jim to málo, co jim doposud společnost dávala a posílat je do naprosto neřešitelných životních situací.
Není ani dobrým vysvědčením o civilizační vyspělosti české společnosti, že je to tolerováno ostatními politiky, médii, církvemi, pedagogy, vědci. Jestliže takovéto bezprecedentní barbarství nepohoršuje všechny slušné lidi v zemi, pak je otázka, zda se ještě řadíme mezi civilizované země nebo jsme se vrátili do středověku (i tohle přirovnání kulhá – i ve středověku se církve a společnost o slabé staraly).
Vláda pečující nikoliv o blaho lidí, ale jen o to, jak zajistit snadné zisky bankám a přihrát další dobré kšefty velkým finančním skupinám (privatizací důchodů, zdravotního pojištění a dalších veřejných služeb), přitom znesnadňující přístup ke vzdělání, zdražující knihy a obírající ty nejpotřebnější, vláda barbarů, už je mimo jakoukoliv kritiku. K tomu už nestačí slova. Za takovou vládu už se můžeme jen stydět.
Alena Gajdůšková, místopředsedkyně Senátu PČR
