školské osnovy
Neměly by se na ZŠ více probírat novodobé dějiny? Proč se děti neučí víc o tom, co je islám a jak dnes funguje rozdělení moci ve světě, o komunistech, kteří tu stále jsou? To je podle mě to podstatné. Umět se orientovat v aktuálním dění.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Dobrý den,
nejdříve mi dovolte poděkovat za Vaši otázku, protože se týká velmi důležité problematiky, o které jsou občas na různých fórech sice vedeny diskuse, ale přesto jí není systémově věnována dostatečná pozornost.
Naprosto s Vámi souhlasím v tom, že je skutečně potřebné, a pro budoucí vývoj naší společnosti velmi důležité, aby znalosti a vědomosti o naší moderní historii byly jedněmi z nejdůležitějších, které školy svým žákům předávají. Zároveň je důležité, aby všechny události byly předávány žákům v co nejširším kontextu jak v rámci našeho státu, tak v kontextu evropských, ale i světových souvislostí. Samozřejmě vždy přiměřeně jejich věku. V informační společnosti, kde jsou žáci, a koneckonců my všichni, vystaveni obrovskému množství informací, často velmi protichůdných, musí žáci na školách mít učitele, kteří jsou nejen odborníky a těmi, kteří předávají poznatky a vědomosti, ale zejména by měli být průvodci, kteří ukazují cestu, vysvětlují souvislosti, vedou žáky ke kritickému myšlení, vedou je k tomu, aby sami vyhledávali informace a uměli se v nich orientovat. Znamená to také nevyhýbat se žádným tématům, a to ani těm, která zmiňujete. Vždy platilo, platí a bude platit, že ten, kdo se nepoučil z historie, je odsouzen k opakování starých chyb.
Za sebe Vám mohu slíbit, že stejně jako doposud budu tuto problematiku vždy akcentovat a zdůrazňovat její klíčový význam pro budoucí zdravý vývoj naší společnosti. Hlavní roli ve škole vždy hrají učitelé. Proto vítám všechny snahy jak jim v jejich práci pomoci a vést je nejen k jejich profesnímu růstu, ale i k odvaze hovořit o obtížných tématech naší nedávné historie, ale i současnosti. Protože není problémem nedostatek času k výuce těchto témat. Časová dotace během studia na základních školách je dostatečná. Problémem je často vlastní výuka, prolínání témat i do ostatních předmětů a jejich propojení, problémem bývá probuzení zájmu žáků o danou problematiku, problémem bývá i využívání moderních výukových metod apod. Proto je třeba zlepšovat přípravu učitelů v této oblasti a to nejen již při jejich studiu na vysokých školách, ale zejména pak v průběhu jejich praxe na školách formou intenzivního dalšího profesního vzdělávání. Jsem v tomto směru poměrně optimistická, protože tak jak silně a dlouhodobě tuto oblast podporuji, vidím pozitivní posun v myšlení lidí, kteří se školstvím zabývají, a věřím, že to brzy výrazněji začne projevovat i ve výuce.
S pozdravem
Ivana Dobešová