Nyní jsou změny vyvolané technologiemi také rychlé a lidé a firmy je také nezvládají. Trhy se změnily zcela zásadně. Komunikační technologie a vyspělá doprava trhy propojily na všech úrovních, napříč i globálně. Zvýšil se podíl automatizace, vzroslta produktivita a globálně pracovní kvalifikace. V průmyslu a zemědělství se „zaměstná“ už mnohem méně lidí. Práce ve službách je riziková, ne vždy přináší skutečně užitek. Někdy je to jen práce pro práci. Všechna práce společnosti musí poskytovat minimálně tolik užitku, kolik ho všichni spotřebují. A to se nedáří a propadáme se do dluhů.
Ekonomika služeb se ještě nerozvinula a průmysl už tolik lidí nepotřebuje. Důsledkem je růst nezaměstnanosti. Krize skončí, teprve až dojde k ukončení restrukturalizace pracovního prostředí. Podnikatelé a pracující se přeskupují, ale stále více jich nemůže najít uplatnění. Trh je v tuto chvíli nepotřebuje, jsou rostoucím přebytkem nabídky pracovní síly. Některá odvětví jsou neperspektivní, nová nejsou rozvinutá.
Internet je jedním z hlavních motorů probíhajících změn. Internet postupně zefektivňuje řídící a komunikační procesy. Kdysi lidé rozváželi poštu na koních a pěšky, ještě nedávno po železnici, a v autech. Dnes se šíří nejvíce pošty na internetu. Čisté informace se změnám přizpůsobují první.
Obchodní modely prodeje se mění postupně. Některé zboží se však začíná prodávat výhradně na internetu. Podíl prodeje uskutečňovaného na internetu roste stále rychleji a rychleji narůstat bude. Kamenné obchody strádají a přestávají být perspektivní. Produkty cestovních kanceláří si lidé stále častěji na internetu i bez nich. Realitní kanceláře se na internet stěhují.
Internet používají stále častěji k řízení práce i firmy. Potřeba kanceláří klesá. Vše se virtualizuje, sociální sítě, online komunikace, videokonference. Lidé se teprve učí pracovat na internetu. Za pár let však bude internet nejrozšířenějším prostředkem obživy. V IT bude brzy pracovat více lidí než v průmyslu. Tedy v těch nejrozvinutějších a tedy nejúspěšnějších zemích. Růst podílu práce i zábavy na internetu sníží nároky na přepravu osob, zvýší potřeby elektronické komunikace.
Z tohoto hlediska je pro přivedení země k prosperitě důležité investovat do internetu. Může to být současně i sociální program. Vzdělávání lidí, rozvoj metod práce na internetu, kvalitní připojení všem. Poskytnutí připojení k internetu dává lidem šanci ke snadnější obživě. Důsledkem jsou úspory na sociálních dávkách a růst aktivity lidí. Lidé budou více zodopvědní a budou si sami sebe víc vážit. Současně budou lépe informovaní a kvalifikovanější.
Pokud chce tedy stát něco v ekonomice zlepšit, je podora internetu nejlepší cestou. Je to podpora restrukturalizace ke vzdělanostní ekonomice. Podpora internetu má proto smysl nejen na lokální úrovni, ale i v rámci EU. Naštěstí už tam máme dva své poslance.
