Tou hlavní otázkou ale je, zda se tento typ dotací obnoví po roce 2013. Teď totiž panuje jisté vakuum. Přijímaní nových žádostí v programu Zelená úsporám je již dávno zastaveno. Státní fond rozvoje bydlení teprve připravuje přechod na podporu formou nízkoúročených úvěrů pro pokračování programu Nový panel.
Majitelé domů, především bytová družstva a společenství vlastníků bytových jednotek, teď nemohou získat žádnou podporu pro nákladné rekonstrukce a zateplování objektů. To stěžuje jejich rozhodování, zda se za situace, kdy část obyvatel domu patří mezi důchodce a jiným klesly v průběhu krize příjmy, pustit do takové investice. Podle rozboru potenciálu oprav, který zazněl na zmíněném setkání, totiž zbývá rekonstruovat 64 % domů. Celkový objem těchto investic je odhadován na 500 miliard korun. Nelze se divit, že stavební firmy, jejichž zástupci byli na workshopu hojně zastoupeni, by přivítali „rozhýbání“ nových zakázek. I když se vyskytl i názor, že by se o možnostech dotací na energetické úspory po roce 2013 mělo mlčet, aby se „stavebnictví nezastavilo“. Považuji takový názor za podivný, protože právě Zelená úsporám řadu vlastníků domů k novým zakázkám pro stavební firmy motivovala.
Je ale pravděpodobné, že z očekávané výše 50-110 miliard korun, které by se mohly získat na aukcích emisních povolenek v letech 2013-2020, půjde alespoň polovina do obdobného programu, jakým byla Zelená úsporám? Ministerstvo životního prostředí se na tuto možnost připravuje. Podle vyjádření představitelů ministerstva na setkání se uvažuje o tom, jak se vyvarovat předchozích chyb. Mají se nastavit pravidla, která by se už v průběhu neměnila. Tedy dotace by se například u nové výstavby poskytovala pouze pro domy v pasivním energetickém standardu. Opatření ke snížení energetické náročnosti u současných bytových a rodinných domů by musela splnit minimálně nízkoenergetický standard. Příjem žádostí by se rozložil tím, že by se postupně vyhlašovaly výzvy na předem stanovené období, pravděpodobně půl roku, a to jak pro veřejný, tak pro soukromý sektor. Tím by se mělo zamezit návalu žádostí, které nejsou schopni úředníci zpracovat. Už by se nepovolovaly žádné dodatky k žádostem. Čili kdo by ji neměl řádně zpracovanou, ten by byl prostě vyřazený. Stavby nebo rekonstrukce by se mohly realizovat teprve od vyhlášení výzvy, tedy žádné předchozí práce by se neuznávaly pro vyúčtování. Počítá se s tím, že by dotace byly pro jednotlivé žadatele nižší než v první etapě, která proběhla.
Na ministerstvu životního prostředí se tedy pilně připravují pravidla pro Zelenou úsporám II. Jenže jak to nakonec dopadne, záleží především na dohodě s ministerstvem financí. Snad tentokrát bude ministr Miroslav Kalousek (TOP09) slyšet i na argumenty, že tato podpora opatření pro energetické úspory přináší i zisk státní pokladně, například v podobě DPH, daní z příjmu či ušetřených podpor v nezaměstnanosti. Obce, města, vlastníci bytových a rodinných domů či stavebníci, ti všichni napjatě čekají, jak toto vyjednávání dopadne.
Milada HALÍKOVÁ, poslankyně a kandidátka do Senátu (za KSČM)
