OKD si se všemi jen hraje. Ale bude to fičák.

Pavol Lukša

č. 1, Moravskoslezský kraj

OKD si se všemi jen hraje. Ale bude to fičák.

Úterní vystoupení amerického šéfa OKD Ekmarka na karvinském zastupitelstvu způsobilo poprask. Jakoby mimochodem sdělil, že OKD do dvou let propustí polovinu lidí.

Přitom doslova řekl: „Aktuálně máme deset až dvanáct tisíc zaměstnanců, včetně agenturních.“ Upřímně, tato věta mě šokovala nejvíce – to ředitel netuší, kolik lidí firma zaměstnává? Další části jeho projevu se daly očekávat, vždyť černé scénáře o tom, že firmě dojde během roku 2016 hotovost, sledujeme v médiích nejméně půl roku. Takže informace, že OKD propustí „jen“ polovinu zaměstnanců, je vlastně dobrá zpráva. Ekonomové předpovídali ( a mnozí stále očekávají ) brzký krach firmy. Proto mě překvapilo, že hejtmana Nováka ( a většinu dalších politiků ) tato zpráva překvapila. Nečtou noviny? Nemají kolem sebe ekonomické experty, kteří by jim vysvětlili, jaká je situace a prognóza? Ale především, s vedením OKD se v posledních měsících schází vláda, kraj, tripartita atd. pravidelně, to jim dosud uhlobaroni nic ani nenaznačili? Hrají si s nimi jako kočka s myší? Měl jsem za to, že „mlžení“ vytváří prostor pro týmy expertů, které pracují na tom, aby nám v den D předložily jasnou zprávu, jak to s OKD vypadá, a jak politici pomohou tomu, aby na dlažbě neskončily ze dne na den tisíce horníků a s nimi další tisícovky zaměstnanců firem, které horníkům zajišťují údržbu strojů, dopravu uhlí i lidí, důlní svačiny a obědy, praní montérek nebo ostrahu šachet. Teď je jasné, že nikdo neví nic. OKD (resp. NWR) si opravdu hraje jako kočka – se zaměstnanci, odboráři, médii i politiky. A je jisté, že budou následovat další jobovky, na které dosud nikdo nepomyslel. Zavřít šachtu ( a podle nejnovějšího prohlášení OKD se mají do dvou let zavřít tři ) je totiž o něco složitější, než zavřít krám. Každý, kdo někdy viděl rozlehlé důlní areály, si to asi dokáže představit. Nemluvě o obrovských nákladech na rekultivaci celého regionu zasaženého těžbou, jež s velkou pravděpodobností v budoucnu zatíží státní rozpočet a tedy peněženku každého z nás. Jako starosta nemohu udělat o mnoho více, než na tento problém upozornit. A doufat. Spoléhám na důkladné zmapování všeho, co se kolem OKD děje. A především, že se politici přestanou natřásat před televizními kamerami a místo toho dohlédnou na to, aby těžaři do puntíku splnili všechny své zákonné povinnosti, od zaplacení výplat a odstupného všem horníkům, kteří si ty peníze do posledního haléře zaslouží, až po rekultivaci krajiny zničené těžbou. Píše se, že firma je na mizině a dochází jí hotovost, ale z těch zhruba 100 miliard vyvedených na dividendách a získaných z prodeje akcií, by se snad ještě něco zachránit dalo. A neudělají-li to majitelé firmy samozřejmě a dobrovolně, je třeba na tom neúprosně trvat a hnát je k zodpovědnosti.