Přesto, že volební emoce byly místy hodně silné, osobně nevidím důvod skončené klání glosovat prostřednictvím silných slov. Dopadlo to, jak dopadlo, a jede se dál – máme parlamentní demokracii, role prezidenta, byť se může snažit sebevíce, není zase až tak zásadní.

Na tomto místě snad jen malá poznámka na adresu přímé volby jako takové. Nikdy jsem nebyl jejím zastáncem a letošní leden mě v tom jen utvrdil – veřejnost se možná úplně zbytečně rozdělila na tři přibližně stejné skupiny: jedna pro Drahoše, druhá pro Zemana a té třetí je to úplně jedno. Podle mě by se ale měly všechny tři tyto tábory věnovat pozornost zásadnějším věcem, které na rozdíl od volby prezidenta mají opravdu značný dopad na každodenní život nás všech.

Je zhruba sto dnů po parlamentních volbách a my máme vládu v demisi, která krkolomně jedná o podpoře. Důsledkem snah získat ve Sněmovně alespoň 101 hlasů je nebývalý růst vlivu komunistů. Ti sice zaznamenali nejhorší výsledek od roku 1989, momentálně jsou ale na koni. Z toho mě mrazí stejně, jako ze skutečnosti, že v čele vlády – nevlády stojí člověk čelící trestnímu stíhání. Z toho, jak toto dopadne, mám větší obavy než z výsledku prezidentských voleb.

Petr Bajer,
předseda Strany soukromníků ČR