Co byl, Petře, ten zásadní impuls pro rozhodnutí jít do politiky? Tebe něco tak nasralo, že sis řekl „Kurva, půjdu kandidovat do Senátu“, nebo to byl nějakej pozvolnej proces a nějak to v tobě delší dobu zrálo?

PB: Ještě nejdřív doplním, že nejde jen o Senát, ale jsem i pátej na krajský kandidátce pro Hradec Králové. To aby toho nebylo málo. Ten tlak stoupal postupně, jak sleduju dění na naší i světový politický scéně, prostě tlak pocitu, že s tím musím něco udělat, dosáhl bodu varu a přišlo rozhodnutí jen nežvanit a zkusit něco změnit.

Co byl ten zásadní moment, kdy už ten papiňák přetekl?

PB: Narození vnoučka. A do toho vznikla Trikolora, uskupení, který je mi názorově blízký a s tím i příležitost zkusit něco změnit.

PB: Ne ne, kdysi dávno v pravěku když vznikala odéeska, jsem se v tom nějak maličko angažoval, ale to byla veškerá moje politická aktivita.

Takže začínáš s čistým stolem. Někteří naši čtenáři tě ze stránek internetového magazínu Radiodixie.cz znají, ale kdyby ses mohl pro ty ostatní nějak představit, co seš vlastně za člověka?

PB: No tak je mi 51 let, dělám už přes 20 let sám na sebe, mým celým životem jsou motocykly a všechno, co je s nima spojený a naplňuje mě ten pocit svobody, kterej mi ty motocykly dávaj. Stejně tak respektuju svobodu ostatních, právo jejich volby a to je podle ten úplně prazáklad pravicovýho pohledu na svět. Je to všechno o člověku, jeho individualitě, odpovědnosti i o těch kravinách, co občas všichni spácháme, poučíme se z nich a jdeme dál.

PB: Ano i ne, my jsme celá rodina postižená Harley-Davidsonem, včetně ségry, syna, táty, od svých šesti let jsem byl členem HD klubu Praha, no a pak mě prostě potkaly italský motocykly a já se rozhodnul jít svojí cestou. Italskou.

Ale ty motorky tě neživěj.

PB: Ne ne, jen do nich sypu svoje peníze. Živím se jako pojišťovák. OSVČ, mám franšízu jedný nejmenovaný pojišťovny v Novým Bydžově, mám tam několik spolupracovníků, práce bohudíky máme dost, až mě to trošku zdržuje od těch věcí, který mám rád. Bydlím na malý vesnici kousek od Bydžova.

No tak to určitě tvoji zákazníci hrozně rádi slyšej, že tě zdržujou… Tady je potřeba říct, že ta kandidatura do Senátu probíhá ve volebním obvodě Hradec Králové, tj. Bydžov, Chlumec a ty vesnice okolo. Takže kdo bydlíte jinde, máte smůlu a Petra Brábníka volit nemůžete. Petrovy zasvěcené články o motocyklové historii nebo testy zajímavých strojů můžete najít na portálu RadioDixie.cz

PB: Na naší politický scéně nebylo nic, za co bych dal tu ruku do ohně. Ale pak vznikla Trikolora, já jsem se rozhodl tam vstoupit a pokusit se udržet tu stranu na nějaký úrovni, dřív než tam nalezou ty různý přebíhači, paraziti a ta svoloč, který jde jen o politický posty a kšefty s tím spojený. Dal jsem dohromady místní organizaci, stal jsem se jejím předsedou, tím pádem i členem krajský rady Trikolory, no a když se dávaly dohromady kandidátky, tak jsem si o to místo prostě řekl. Že už to dění nechci sledovat z pozice obyčejnýho pěšáka, ale že do toho chci nějak aktivně zasáhnout. No, vždyť mě znáš, já jsem huba nevymáchaná a prostě jsem si to v tý radě prosadil.

Byla tam velká konkurence?

PB: Nějaká tam byla.

Proč právě Trikolora?

PB: Ta síla je v jednoduchosti. Všechno je to o potřebách a zodpovědnosti jednotlivce i skupiny. Jejich program mi prostě sednul ze všech nejvíc.

PB: To souvisí s tím, proč jsem se rozhodl jít do Senátu. Já ho mimochodem považuju fakt za pojistku demokracie, už kvůli tomu volebnímu systému, kterej nekopíruje volby do dolní komory. U nás v Trikoloře si kandidát celou kampaň platí sám a nese si za ní taky sám odpovědnost. Tím pádem má taky největší prostor prosazovat pak svůj postoj, program a názory v Senátu. Já jsem si tu kampaň fakt vymejšlel a rozjížděl ze začátku úplně sám, měl jsem domluvený i nějaký sponzory, do čehož mi pak samozřejmě hodila vidle korona, takže ten rozpočet je nakonec velice omezenej, tudíž tam musím zahučet i nějakejma svejma korunama. Dělám to minimalisticky, bannery, letáčky, hlavně kontaktní kampaně, potkávání se s lidma, popovídat si s nima, samozřejmě facebook. Víš, já jsem takovej outsider těhletěch voleb, ale lidi mají obecně trochu slabost právě pro outsidery a doufám, že mě podržej a dostanu se do druhýho kola. Tam bude víc prostoru v médiích, abych prezentoval svoje názory a postoje, to, jak ten svět vidím, a to, co bych v Senátu chtěl odvést za práci a díky tomu pak sfouknu i to druhý kolo. Mám to poskládaný tak nějak pudově. Buďto to pude nebo to nepude.  Takovej vidláckej punk trošku.

Jak na tu kontaktní kampaň reagujou lidi? To není vůbec jednoduchý, sebrat se, vyrazit do ulic, rozdávat nějaký letáčky a přesvědčovat lidi, že mají volit právě tebe.

PB: My jsme začínali u nás v Bydžově na pouti, měl jsem tam s sebou podporu v osobě Václava Klause juniora a bylo to fakt zajímavý. Bydžov je město proslulé mimo jiné svojí hlučnou a hlasitou menšinou obyvatel, ta minorita se projevuje často dost agresivně, takže jsem čekal leccos a byl jsem příjemně překvapenej. Někdo ti samozřejmě věnuje jen úšklebek a jde dál, evidentně má jiný preference, ale spousta lidí se zastavovala, dávala do řeči, já jsem tam za ty roky taky dost profláklej, takže v klidu a v pohodě, nakonec celá pouť chodila s balónkama Trikolory.

Jasně, tak tam jseš doma. Ale Hradec, to bude jiný kafe. To se tam postavíš někde na náměstí a budeš tam jako Armáda spásy něco vykřikovat? Jak to máš naplánovaný?

PB: My tam budeme mít petiční stánek, protože asi víš, že probíhá petice za jednostranný vypovězení Lisabonský smlouvy, což je taková naše cesta, jak vykličkovat z Evropský unie. Je to trošku švejkovina, ale podle mě naprosto geniální. Ten stánek využiju k tomu, abych se lidem představil, dal vizitku, letáček a hodil s nima řeč, pokud budou mít zájem. No a posledních čtrnáct dnů před volbama narvu auto letákama a vyrazím na tour po místních hospodách. Pokecat s chlapama, nechat si trochu zanadávat a ukázat, že se jsem jeden z mála, kterej se nebojí mezi ně přijít. Toho já se teda fakt nebojím.

Už to u vás doma úplně jasně vidím.

„Táto, kam zas deš? Do hospody?“

„Ne, já nejdu na pivo, miláčku, to je kampaň!“

No, nemám strach, že by tě tam někde ubili, rozhodně z toho bude spousta zajímavejch zážitků. Kolik si myslíš, že budeš potřebovat voličskejch hlasů na to, aby ses dostal do druhýho kola? Máš nějak zmapovanou konkurenci?

PB: Kandidátů bude asi osm tuším a předpokládám, že by 4 až 5 tisíc hlasů mělo stačit. Pokud by to tedy nemělo klapnout už v prvním kole.

Tak málo? To jsem si teda myslel, že to bude o dost víc…

PB: V minulejch volbách vyhrál můj současnej konkurent díky 12 tisícům hlasů ve druhým kole. To tak nějak vychází.

Na co by ses v tom Senátu, pokud teda samozřejmě budeš zvolenej, chtěl zaměřit? Na co by ses tak říkajíc specializoval? A co zásadního by ses v tom či onom oboru pokusil změnit?

PB: Chtěl bych změnit stav a poměry na našich komunikacích. To trápí asi každýho z nás, ten stav je prostě šílenej a jsem přesvědčenej, že se na tom, co se na silnicích dneska děje, odráží ten vnitřní „napnelismus“, kterej je mezi lidma, a pak to v těch krizovejch situacích vyplouvá na povrch.

Co konkrétně je tvýho úhlu pohledu špatně, co by mělo bejt jinak a jak teda?

PB: Jedna věc je stav komunikací. To je systémově naprosto špatně. Máme nejdražší kilometr dálnice, s nejhorším povrchem, nejdýl stavěnej. Jsme tranzitní země, z výběru mýta bysme měli mít silnice jak z alabastru a ne to, co máme teď. Tam je něco setsakra špatně. Druhá věc je bodovej systém a vůbec přístup policie a dalších orgánů ke způsobu „umravňování“ řidičů. Nejde přece jenom donekonečna jenom zvyšovat pokuty. Konkrétně třeba rozdíly mezi motorkama a autama. Teprve od jednadvaceti můžeš dostat řidičák na velkou a silnou motorku a vedle toho si osmnáctiletej klučina bez jakýchkoliv zkušeností a s ještě mokrejma papírama pořídí votlučenýho dvěstěkoňovýho bavoráka, dá si kšiltovku dozadu a vyrazí do ulic. A dopadá to pak jako teď nedávno u Smiřic, kde takovej idiot pozabíjel celou rodinu. To je naprosto špatně. Nebo si vezmi třeba městskou policii. Ta přece nevznikla proto, aby měřila rychlost a kasírovala řidiče, ta má primárně udržovat pořádek ve městě, ale bohužel se zabejvá přepadáváním řidičů hned za značkou, jen aby přinesla peníze do obecního rozpočtu. To samý průběžný měření rychlosti v neobydlených částech měst. Nesmysl.

Takže bys chtěl působit v nějakým výboru pro dopravu nebo tak něco.

PB: Přesně tak.

Co třeba nějaký takový chytlavý věci na první dobrou, co nošení helem na motorce?

PB: To se mi asi nepodaří prosadit, i když je fakt na každým, jestli si ten kokos nabije nebo ne, tohle určitě není na pořadu dne. Ty bezpečnostní prvky jsou prostě potřeba, já jsem sám toho zastáncem, ale s rozumem. Určitě nebudu jezdit na mašině v oranžový vestě, ale určitě bych třeba zrušil povinný svícení aut a nechal bych ho jen u motocyklů, protože tohle obrovským způsobem zneviditelnilo ten motocykl v provozu. Myslím, že to bylo fajn, když motorky svítily a auta ne.

Co říkáš na ty současný snahy třeba v Německu nebo v Rakousku omezit hlučnost u motorek a časem je třeba i úplně zakázat? To by u tebe asi určitě neprošlo…

PB: Nějaká hladina hlučnosti musí bejt samozřejmě nastavená, ale zase rozumně. Třeba motorky na elektriku ale pak budou naprosto smrtelná past tím, že nebudou vůbec slyšet. Což se samozřejmě týká i aut.

PB: Evropská unie rovná se zlo. Mluvíme ale o EU, Evropa není Evropská unie. EU vznikla jako společenství nezávislých států a tím už dávno není. Je to marxistickej moloch, kterej má potřebu přes byrokraty a úředníky diktovat všem, co mají a nemají dělat, jestli mají používat dvouvrstvej nebo trojvrstvej toaletní papír, když to vezmu úplně do maxima. To je přece naprosto špatně.

Takže czexit?

PB: To je takový plácání furt dokola. Ano, já jsem pro odchod z EU jakýmkoliv způsobem. Když někdo přijde a bude hlasování o czexitu, já ho podpořím. Já ho ale vyvolávat nebudu. Na současný český politický scéně ani v myšlení lidí není dneska protlačitelný, aby ten czexit prošel. Kdyby k tomu hlasování nebo referendu došlo a czexit neprošel, tak je ta oprátka utažená nafurt a nemáme šanci se z toho vymotat. Mně se hrozně líbí ta šalamounská cesta jednostrannýho vypovězení Lisabonský smlouvy. Je to taková kulišárna. Rozhodně budu vždycky upřednostňovat zájmy týhle země před zájmy Evropský unie. Jednoznačně.

PB: NATO je podle mě přežitý. Dneska nechává dvě členský země spolu pomalu válčit, aby se sem nedostali nebo naopak dostali migranti, to je špatně. NATO by mělo projít nějakou reformou, co bude potom, jestli budeme nebo nebudeme chtít být členem, toť otázka. Vzhledem k velikosti a poloze naší země, vzhledem ke schopnostem a neschopnostem naší armády, se obávám, že prostě budeme muset vždycky být členem nějakýho spolku nebo paktu a v současnosti je pro nás NATO bohužel nepostradatelný.

S tím souvisí Rusko. Už živě vidím, jak teď vyskakujou zas nějaký kreténi s řevem „Zas další, koho platí Putin!“

PB: Já fakt nejsem žádnej rusofil, dostal jsem od nich i pár kopaček do žeber, když tady ještě byli, ale myslím si, že s Ruskem bysme měli komunikovat a vycházet jako se všema ostatníma státama, jako svobodnej a rovnej partner, svoji politiku si máme určovat my sami, kdo nám nevyhovuje, kdo vyhovuje, s kým se chceme bavit a s kým ne, to nám nebude nikdo diktovat.

Zhruba podobnej postoj bych od tebe tím pádem asi očekával i vůči Číně…

PB: Přesně tak. Všichni s Čínou obchodujou a nám budou házet klacky pod nohy, že Zeman jede do Číny a dojedná tam nějaký kontrakty…

No, on tam toho teda moc nedojednal…

PB: To je jedno, ale nějaká snaha tam byla. Nás všichni kritizovali, že to vůbec proběhlo. Dělá to každej, anglická královna vytáhla po sto letech slavnostní kočár a projela s čínským premiérem celej Londýn vověšenej anglickejma a čínskejma vlaječkama, to bych fakt neviděl, že někomu lezeme do zadku tím, že s ním jednáme.

PB: Myslíš to drancování?

No, slovo nepokoje už vůbec nevystihuje současnej stav. Jak koukáš na to, jak se to v USA začíná otáčet ultra doleva?

PB: To už se otáčí nějakou dobu, to už jsme viděli u minulejch prezidentských voleb, jak tam proti Trumpovi dělaly ty levicový síly zlo jak protržený, to jenom pokračuje. Pozitivní diskriminaci tam dotáhli do takový fáze, že si ta menšina myslí, že když za údajnej rasismus schová jakejkoliv svůj prohřešek, kriminalitu, nízkou inteligenci nebo neochotu se vzdělávat, tak prosadí věci, který jsou pro většinovou společnost prostě nepřijatelný. A dneska to dovedli až k popírání vlastní historie, bourání soch, drancování obchodů, obviňování policie za zásahy proti jasnejm kriminálníkům, za to se může schovat všechno, to nesměřuje nikam jinam, než k občanský válce. V tomhle směru Amerika jako náš vzor teda určitě ne. Když si vzpomenu, jak nám tady dávali rozumy, jak tady máme nakládat s menšinama a řešit naše rasový otázky, tak jsem rád, že jsme si do toho tenkrát nenechali kecat.

Takže kdyby se časem ta naše „rebel flag“, pod kterou tady společně už přes šest let fungujeme, dostala na seznam zakázanejch symbolů, můžu se na tebe jakožto senátora pak vobrátit a zkusili bysme s tím něco udělat?

PB: Jasně, já si ji vemu klidně na sebe na nějaký to hlasování, to se neboj.

PB: Mně se líbí, jak z toho hned vzniknul novej českej výraz „greténismus“. Je to nesmysl všechno. Přece nezavřeme teď hned hnědouhelný elektrárny, když nemáme co jinýho spalovat. Zemním plynem to nezachráníme a navíc jsme u něj totálně závislí na dovozu, jiná cesta prostě není. Teď nedávno jsme zrovna měli nějaký jednání v elektrárně Opatovice, kde investovali šílený peníze do různejch technologií zachycujících emise a dneska ta elektrárna škodí životnímu prostředí asi podobně jako pět domácností spalujících někde v kamnech uhlí, dřevo nebo nedej bože plastovej vodpad. Takže já jsem jednoznačně odpůrce Green Dealu. Jaderný elektrárny ano, a dokud nemáme čím nahradit ty hnědouhelný, tak ty určitě taky. Sluneční a větrný elektrárny jsou pomocnej zdroj při výrobě energie, ale nedá se na to spolehnout. Bohužel v tomhle případě to politický rozhodnutí daleko, daleko předešlo technologickej rozvoj.

PB: Je to přesně jak říkáš, když třeba z Afriky sem odejde ta nepatrně inteligentnější část populace, tak ti, co tam zbydou, budou tak akorát žrát kořínky a okusovat stromy, to nemůže jinak dopadnout. Bude to velikej průser, ty kultury jsou prostě neslučitelný, ty lidi vyrostli v úplně jiným světě, třeba vražda ze cti je pro ně něco normálního a pohodovýho,navíc oni se ani nechtějí zapojit do naší společnosti, oni si tady chtějí vytvořit svoje území, to ovládat a rozpínat se pořád dál. To zlo, který tam dejme tomu zažili a od kterýho utíkají, takhle přenesou k nám. Takže jednoznačně migrace ne, měli bychom teď pomoct Řecku chránit hranice, naši vojáci by neměli bejt v Afghánistánu, ale na řecko-tureckejch hranicích.

PB: Je to jenom jeden velkej humbuk, zkouška toho, co si lidi všechno nechají líbit a kam až je možný je zatlačit, co je jim možný zakázat, je to hloupost. Když teď odhalili nějaký ložisko 40 lidí nakaženejch tou smrtelnou nemocí a jejich příznaky byly nula, tak to celý považuju za pitomost. Těch lidí, co to v sobě mají, bude obrovská spousta, je to stejný jako s chřipkou. Stačí dodržovat základní hygienický pravidla, nekejchat kolem sebe, když na člověka něco leze, tak se z toho vypotit doma a nelízt mezi lidi. Naučili jsme se žít s chřipkou a s tímhle sajrajtem se to taky naučíme.

Připadá ti, tak jako mně, že v poslední době radikálně ubývá svobody a že je nejvyšší čas začít ten stát a hlavně jeho pravomoce radikálně osekávat? Vrátit se trochu nějak zpátky do devadesátých let? Vidíš to mizení osobní svobody a s tím spojený fízlování a špiclování jako zásadní problém nebo je to nutná daň za ten technickej pokrok?

PB: Telefony chytračej a lidi hloupnou. Lidi ani nepřemejšlej o tom, že jim ta jejich osobní svoboda krok za krokem mizí, neřešej, jestli je ve městě 40 nebo 60 kamer, že maj v telefonu neustále zapnutou GPS, takže někde někdo ví, kam šli, jak dlouho seděli na záchodě, že je všechno zpětně dohledatelný, to je prostě hrozný. A to nemluvím o cenzuře, o tom, že když koukáme na ČT1, tak přemejšlíme, co se nám tam snažej podprahově sdělit, pomalu stejně jako za bolševika. Tenkrát jsi prostě poslouchal, co ti říkaj, 70% z toho sis votočil naruby a měl jsi plus minus přesnej obrázek o tom, co se děje. Dneska se to stává bohužel běžnou věcí. Na sociálních sítích tu cenzuru vidíme dnes a denně, neustále ti někdo vymazává příspěvky, který jdou někam jinam, než by se těm cenzorům líbilo.

Tak o cenzuře na sociálních sítích bych já osobně mohl napsat knihu. Třeba to někdy udělám. Hle Petře, závěr nechám čistě na tobě. Postav se na ten pomyslnej balkón a máš jedinečnou šanci sdělit národu, teda spíš jenom těm, co nás poslouchaj a čtou, co zásadního bys chtěl, aby si lidi s tvým jménem spojili.

PB: Soudruzi z bezpečnostních složek to poslouchaj zcela určitě, tak aby to teda nemuseli dlouho hledat. Mně hrozně vadí, mrzí a trápí, že lidi jdou k volbám, jen když jim jde o to, jak hodně mají plný talíře a neuvědomujou si, že jsou mnohem důležitější věci. Chtěl bych lidi vyzvat, aby nezaprodávali svoji svobodu za sliby, kterejma nás zahrnuje naše současná vláda. Doma slibuje něco úplně jinýho než potom provádí v Bruselu nebo na světovým politickým kolbišti. Ty skutky jsou naprosto a diametrálně odlišný od těch domácích slov. Chtěl bych poprosit, požádat a vyzvat voliče: Pojďte bojovat o svoji svobodu aspoň tím, že půjdete k volbám a hodíte tam svůj hlas jako projev svobodnýho, dospělýho, zralýho člověka. A jestli to bude mně nebo někomu jinýmu, to už je jedno, já jsem demokrat a budu respektovat to rozhodnutí, i když nebude nakloněný mně osobně nebo mojí straně, kde je pro někoho možná problémem jméno jejího předsedy. Senátní volby jsou hlavně o člověku, ne tolik o tý straně, za kterou kandiduje. Takže se rozhlídněte okolo sebe, zjistěte si něco o těch, kdo u vás kandidují a rozhodně běžte k volbám. Protože to je jediná šance, jak klidnou cestou něco změnit. Nenechte to dojít až do situace, kdy tady budeme muset vytahovat zbraně.

No tos nám Petře teď pěkně pohrozil, takže lidi, volte Brábníka do Senátu, jinak to tady špatně skončí a bude se střílet! Ale teď vážně. Dovolil bych si doplnit ještě jeden důvod, proč by ti z vás, kdo bydlíte v Hradci Králové, Chlumci nad Cidlinou, Novém Bydžově a okolí, měli uvažovat o volbě našeho redakčního kolegy Petra Brábníka do Senátu ČR v nadcházejících volbách. Pokud to klapne, tak jsme se s Petrem domluvili na exkluzivní sérii reportáží a rozhovorů s pracovním názvem „Vidlák senátorem“. O co půjde, je jasný. Na portálu RadioDixie.cz se dozvíte věci, který se v těch běžnejch, už zcenzurovaných médiích nemáte šanci dozvědět, a když už nic jinýho, tak si troufnu říct, že to bude docela prdel. A pokud chcete konfederační vlajku v Senátu, tak vám garantuju, že ji tam s Petrem někde pověsíme. A pak se teprve začnou dít věci. Mám pravdu, Petře?

PB: Určitě. Já samozřejmě rád přijdu a podělím se o ty zážitky a zkušenosti, který určitě budou nemalý. A ještě jeden slib na závěr. Páni motorkáři a motocyklisti, když to klapne, tak na první zasedání Senátu vyrazím na motocyklu.

A už máš vybraný, jaká motorka to bude?

PB: No samozřejmě, vezmu Guzzinu kafáče, co jinýho…

No dobrá, Harley ani Indian to teda nebudou, ovšem nic proti Moto Guzzi, hlavně že to není rejže. Takže Petře moc díky, držím palce a vy si pamatujte: V Hradci Králové a okolí volte Petra Brábníka! Heslo zní jasně: Vidlák do Senátu!

Zdroj: http://www.radiodixie.cz/clanek/vidlak-do-senatu-aneb-do-politiky-v-sedle-cafe-raceru