Ovšem pravda je poněkud jiná. Po porážce
Polska německou vojenskou silou, se polský odboj rozdělil na několik
skupin, které bojovaly proti sobě. Nejznámější odbojová skupina byla
Armia Krajowa, která byla plně podřízená polské exilové vládě. Do této
odbojové skupiny se s postupem času sloučily další odbojové skupiny.
Avšak někteří členové odbojové skupiny Narodowe Sily Zbrojne-NSZ se
odmítly sloučit s Armia Krajowa a bojovaly samostatně. Pro členy
Narodowe Sily Zbrojne-NSZ se s postupující východní frontou větším
nepřítelem stal Sovětský svaz a polský domácí komunistický odboj, než-li
Třetí říše a nacisté, kteří okupovali Polsko. Na konci války se mnoho
příslušníků Národních ozbrojených sil odhodlalo k boji proti Sovětům a
domácí polskému odboji. A to i za pomocí Němců!
Polská jednotka, o které je momentálně
řeč a která se v Plzni propaguje, se nazývá Brygada Świętokrzyska
(Svatokřížská brigáda). Vznikla v létě 1944 z oddílů, které odmítly
vstoupit do Armia Krajowa, a svůj název odvozovala od Svatokřížských hor
u města Kielce, kde se zformovala. Až do ledna 1945 operovala na
polském území, kde se ovšem stále častěji střetávala s komunistickými
partyzánskými oddíly, než Němci. Brygada Świętokrzyska dobře věděla, že
po skončení války bude označena jak vládou SSSR, tak i polskými občany
za kolaborující, neboť stále méně bojovala proti Němcům. A právě pro to
se potřebovala pokusit dostat na Západ. A ačkoli se to může zdát
neuvěřitelné, tak dostala souhlas nacistů………A to bez sebemenších
problémů. Posléze nacisté plánovali využití Svatokřížské brigády v boji
proti postupující Rudé armádě.
Brigáda čítající necelých tisíc mužů pod velením plukovníka Antoniho Szackého se v lednu 1945 vydala na západ se souhlasem nacistů. Tato brigáda svůj osud spojila i s Československem. Poláci této brigády překročili Československou předmnichovskou hranici z února 1945 a to na Trutnovsku.
Je nutné poznamenat, že členové Svatokřížské brigády nenarazili u českých rodin na ozbrojený odpor, ale mnoha Čechům nešlo do hlavy, jak je možné, že se tolik Poláků pohybuje v týlu nacistů a to ještě s jejich souhlasem. A proč neustále nenávistně mluví o Rudé armádě, která zanedlouho Československo osvobodí?
Po překročení československé hranice u
Trutnova brigáda nejprve pěším pochodem směřovala na západ, aby se v
oblasti mezi městy Úštěk a Mělník, která se již nacházela na území
protektorátu otočila a pokračovala do Peček. Odtud vojáci odjeli
připraveným vlakem přes Olomouc a Brno do Blanska, odkud pokračovali
pěšky do vesnice Rozstání. Vesnice Rozstání byla prázdná, neboť Němci za
účelem budování vojenského cvičiště už dříve obyvatelstvo vysídlili. A
tak od 18. března 1945 v této vesnici přebývali příslušníci Svatokřížské
brigády. Německé velení neustále naléhalo, aby zmiňovaná brigáda byla
nasazena na východní frontě. Je třeba poznamenat, že někteří příslušníci
byli za účelem provádění diverzí vysazeni v týlu Rudé armády v Polsku.
Od plk. Szackého ovšem dostali rozkaz, aby navázali kontakt se
strukturami NSZ, které pokračovaly v odporu, tentokrát ovšem už jen
proti komunistům, nikoli proti nacistům.
Po zhruba měsíčním pobytu se brigáda opět
vydala na cestu na Západ. 28. dubna 1945 dorazila do obce Všekary asi
30 km na jihozápad od Plzně. Poté brigáda obsadila silnici na Plzeň v
úseku Holýšov-Staňkov. V Holýšově se nacházel ženský koncentrační tábor,
v němž Němci zadržovali necelou tisícovku žen. Poláci posléze
osvobodili tento ženský koncetrační tábor. A to Polákům, kteří operovali
na území Československa „velmi pomohlo“, neboť se mysleli, že ze sebe
smyli stigma, že spolupracovali s německou okupační mocí proti Rudé
armádě a polským vojenským jednotkám, které bojovaly s Rudou armádou.
Svatokřížská brigáda měla i velké problémy u českých úřadů, neboť ty si byly vědomi, že příslušníci brigády se dopouštěli rabování majetků a mnoha dalších trestných činů proti Čechoslovákům.
Nakonec se Svatokřížská brigáda po menších bojích s Rudou amrádou dostala na Západ, kde posléze její příslušníci pracovali pro okupační americkou moc v západním Německu.
Velmi mě zaráží, že se dnes, v době
výročí konce druhé světové války, pozitivně hodnotí jak jednotky Ruské
osvobozenecké armády pod velením generála Vlasova, tak i Brygada
Świętokrzyska, jejíchž mnoho příslušníků bojovalo s nacisty proti Rudé
armádě a domácímu polskému odboji.
O to větší bylo moje překvapení, že veteráni Svatokřížské brigády a členové historické skupiny Národních ozbrojených byli ve Staňkově na pozvání místního faráře, kde diskutovali s místními občany a politiky. Totéž se odehrálo i v Holýšově a samozřejmě i v Plzni.
Předevčírem jsem se telefonicky dotazoval na obecních úřadech v Holýšově i ve Staňkově, jaký
zaujímají postoj k tomu, že na oslavy byli pozváni i zástupci
kolaborační Svatokřížské brigády. Starosta Holýšova se semnou odmítal bavit.
Na druhé straně, starosta Staňkova, pan Horák, byl velice vstřícný a
poskytl mě informace, že byl osloven veterány NSZ ohledně jejich účasti
na oslavách a že o kolaboraci Svatokřížské brigády ví jen to, že měla
jakýsi pakt s Němci o neútočení. Každopádně je vidět, že starostové nejsou organizátory této polské
jízdy, jedná se tedy zřejmě o jejich vlastní iniciativu, poprvé po 70
letech a za pomoci místního faráře ve Staňkově, jenž je Polák!
Zastupitelé měst a obcí na Plzeňsku by
si měli uvědomit historické souvislosti dříve, než začnou zvát na
slavnosti veterány a příznivce kolaboračních jednotek a umožní jim na
ulicích rozdávat propagandistické pamflety, které znevažují statisíce
padlých vojáků Rudé armády, kteří položili své životy na polském území
při bojích s wehrmachtem a zejména krycími ústupovými oddíly Waffen SS,
které zuřivě bojovaly do posledního muže a výstřelu.
Petr Cvalín, člen okresního výboru KSČM v Domažlicích
Svatokřížská brigáda v Holýšově
