Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, dobré ráno. Hned po ránu máme celkem složitou záležitost – horní zákon. Já bych v souvislosti s projednáváním této novely horního zákona po nějaké době, už jsem v roce 2012 zpravodajem na výboru VUZP.
Seznámil bych vás s některými podstatnými záležitostmi ve vztahu k tomuto zákonu. Podstata metody hydraulického štěpení hornin spočívá v kombinaci hloubkových vrtů a práce s trhavinami a chemikáliemi. Nejprve se provádějí vertikální vrty, které sahají až do hloubky několika kilometrů. Pokud je při těchto vrtech objevena plynonosná vrstva, pokračují vrty horizontálně až do vzdálenosti jednoho kilometru od původního vertikálního vrtu. Poté se provádí série mikrovýbuchů, která má cíl narušit horninu. Do takto narušené horniny se pomocí kompresoru vhání směs vody, písku a chemických aditiv. Takto vytvořený hydraulický tlak roztrhá skálu až do vzdálenosti sto metrů všemi směry od vrtu. Zároveň dojde i k rozštěpení břidlice podél horizontálních vrstev.
Pozměňovací návrh zakazující právě tyto postupy při prozkoumávání nových ložisek podzemních plynů předložil a odsouhlasil na své poslední schůzi výbor VUZP. Frankování hornin je metoda, která se používá např. ve Spojených státech a i tam se používá zejména v odlehlých a neobydlených oblastech, kde by používání této metody nemělo mít nepříznivé dopady na kvalitu lidského života.
Česká republika má naopak vysokou hustotu zalidnění a její geologické podloží je pro použití této metody nevhodné. Pokud je mi známo, jsou tyto těžební postupy zakázány např. v Bulharsku a ve Francii. Jak jsem již sdělil, shodou okolností jsem byl již v roce 2012 zpravodajem tohoto zákona, kdy jsme chtěli zakázat těžit břidlicový plyn hydraulickým štěpením hornin. Já vám tady shrnu některé metody hydraulického štěpení hornin nebo některá rizika, které přináší tato myšlenka nebo tento postup hydraulického těžení.
Jsou to otřesy, které provázejí celý proces štěpení, a ty se blíží svojí sílou k zemětřesení. Pak chemická aditiva, která se používají pro směs vháněnou do vrtů, jsou často zdraví škodlivá. Používá se při nich např. benzen, toluen nebo olovo.
Minimálně 10 % vytěženého zemního plynu se nedaří jímat a uniká do atmosféry i podzemních vod a dále do ovzduší. V případě v blízkosti těžby lidských sídel dochází k ohrožení zdrojů pitné vody. Často se v nich vyskytuje výbušný metan. Vliv metanu na skleníkový efekt je navíc v porovnání s CO2 několikanásobně vyšší. Pak dochází k záborům zemědělské půdy, dochází ke kontaminaci zemědělské půdy, existuje riziko úniku radioaktivních látek v podzemí, těžba zásadním způsobem ovlivňuje krajinu a vrty generují samozřejmě zvýšenou dopravní zátěž, je to nákladní doprava. Při této metodě dochází k enormní spotřebě vody. Ta se při injektáži znehodnocuje a ztrácí z přírodního koloběhu.
Používání metod hydraulického štěpení hornin považuji za sporné především z důvodu rizika úniku chemikálií při frankování a následného množení možného znečištění zdrojů pitné vody i ovzduší. Za nevhodné lze považovat metodu rovněž s ohledem na vysokou hustotu zalidnění na území ČR a na její geologické podloží.
V potaz je také nutno brát kvalifikované vědecké odhady, které udávají, že objem zásob břidlicového plynu na našem území je zanedbatelný.
Celkově bych řekl, že ČR je krásná krajina. Já jsem senátor z Moravskoslezského kraje, kde ovzduší už máme tak znečištěné, že se tam skoro nedá dýchat. Teď bychom třeba nemohli ani pít spodní vodu. Myslím si, že ta rizika, která tato těžba přináší, ohrožují naše obyvatelstvo. Já předpokládám, že budeme při rozhodování jako senátoři rozumní.
