Pojďme se tedy pokusit poodhalit roušku tajemství, která se skrývá za fenoménem, zvaným peněžní úrok.

Peněžní systém za uplynulá desetiletí nabyl obrovskou moc, jež nemá v dosavadních dějinách obdoby a zcela se vymknul z kontroly národních a mezinárodních autorit. Globální peněžní krize, které se pravidelně opakují, nejsou ve skutečnosti krizí finanční, ale krizí morální. Za všemi dosavadními finančními problémy lidstva stojí takzvaný úrok a přeměna pravé materiální hodnoty peněz ve virtuální realitu zvanou  kyber – měšec, kde se jejich hodnota rovná obsahu čísel na vašem účtu. Současné národní měny a celá světová ekonomika je založena na dluhu a strachu z nedostatku. Poslední světová krize ukázala na prohlubující se nestabilitu globálního peněžního systému jako celku a jasně označila jako viníka této krize bankovní sféru. Na tomto příkladě je možné pochopit, že ti, kdo drží v rukou otěže ekonomické moci, mohou vyvolat jakoukoli ekonomickou nestabilitu bez toho, aby se museli zodpovídat jakékoli vládě. Ve skutečnosti to je přesně naopak. Globální investiční bankovní struktury jsou schopné vlády ovládat a řídit jejich rozhodování ve svůj vlastní prospěch a vytyčené cíle.

V dávné minulosti byl úrok označen za lichvu. Odsuzovala ho a zakazovala všechna náboženství. Židé nesměli půjčovat na úrok židům, to jim ale nebránilo tuto nekalou praxi provozovat vůči ne-židům, proto byli židé ve středověku tak neoblíbení. Islám toto nekalé vydělávání peněz zakazoval podstatně důrazněji. „To co jako lichvu berete, aby přineslo rozmnožení vzaté z majetku jiných, to nepřinese u boha úrok žádný“ ( Korán, súra 30:38). Evropu ale nejvíce ovlivnilo křesťanství. Od roku 305 po Kr. až do 19. století patřila katolická církev mezi hlavní bojovníky proti „hříchu lichvy“. Přesto bylo půjčování peněz v západním světě poprvé legalizováno v roce 1545 Jindřichem VIII. poté, co se rozešel s papežem.  Dnes už jen islámští vůdcové toto pravidlo stále připomínají.

Tolik k historii.

Dnešní společnost se vyznačuje hlavně tím, že drtivá většina lidí žije na dluh a tento životní styl se stal neodmyslitelnou součástí života jednotlivců, rodin, firem, ale i politických stran a bohužel i států.

Důsledky úroku:

Aby se daly lépe pochopit negativní důsledky mocných úroků, které jsou zabudovány do peněžního systému, je třeba si definovat tři základní rysy. 

1. Úrok nepřímo povzbuzuje falešnou soutěživost účastníků bankovního systému.
2. Úrok neustále podněcuje potřebu stálého růstu, dokonce i tehdy, když při něm skutečná životní úroveň stagnuje.
3. Úrok koncentruje bohatství zdaňováním velké většiny ve prospěch malé menšiny.

Povzbuzování falešné soutěživosti kterou uměle vytváří dnešní peněžní systém, staví jednotlivé účastníky úvěrového systému nekompromisně proti sobě. 

Když banka tvoří peníze tím, že vám poskytne hypoteční půjčku ve výši 100 000 Kč, vytvoří jen jistinu v momentu, kdy ji připíše na váš účet. Banka však očekává, že jí zhruba za dvacet let vrátíte 200 000 Kč. Když to neuděláte, připraví vás o váš dům. A tím si pokryje případnou ztrátu. Vaše banka nevytváří úrok; ona vás posílá do soutěže, abyste v ní bojovali proti všem ve snaze získat dalších 100 000,- Kč. Protože se všechny banky chovají stejně, zákonitě musí někdo z vychytralého a bezohledného systému vypadnout a zkrachovat. Ten, kdo nezkrachuje, použije ve skutečnosti vydělané peníze, tedy těch 100 000,-Kč, na pokrytí úroků. Jednoduše řečeno, když platíte úroky ze své půjčky, používáte jistinu někoho jiného. Jinými slovy, trik vytvářející nedostatek, jenž je nevyhnutelný pro fungování tohoto falešného systému,  tvoří peníze na základě bankovního dluhu, nutí nás lidi, abychom mezi sebou bezohledně soutěžili o peníze, které nebyly vytvořeny, a když se nám to nepodaří, jsme ztrestáni bankrotem. Když si banka ověřuje vaši úvěruschopnost (tzv. rating), ve skutečnosti si ověřuje, zda jste schopen soutěžit a vyhrát v tomto nesmyslném zápase proti ostatním hráčům, tj. vaši schopnost vybojovat od nich něco, co nikdy nebylo vytvořeno.

Stručně řečeno, současný peněžní systém nás nutí, abychom se kolektivně zadlužovali a soutěžili s ostatními. Tato bezohledná soutěž sebou přináší velmi negativní prvky, které společnost postupně rozkládají a degradují její podstatu soudržnosti a přirozené pospolitosti, která je lidské společnosti vlastní. V ekonomické oblasti je tento necitelný systém dále provázen vlnou neuhrazených faktur a nesplacených pohledávek, které se šíří řetězovou reakcí a postupně způsobují firmám a lidem ekonomické potíže, které logicky vyvolávají vlnu propouštění a ztráty pracovních míst. Paradoxem současného stavu je skutečnost, že největším dlužníkem je stát. Zvyšující se vlna nezaměstnanosti má dále velmi vážné dopady na sociální aspekty ve společnosti, zejména v oblasti osobních bankrotů, vyznačuje se ztrátou rodinné stability a nezřídka i následným šířením kriminality, s čímž jsou spojeny obrovské ztráty na majetku firem a občanů. Stát tyto negativní projevy následně musí nést na svých bedrech jak v oblasti zaměstnanosti, tak v oblasti orgánů činných v trestním řízení. Umělý nedostatek vytvořený bankou má také velmi negativní vliv v oblasti korupce. Vynucená falešná nesmyslná soutěž žene firmy do potřeby získávání zakázek za každou cenu. Aby dostály svým závazkům vůči bankám a mnohdy z důvodu obavy ze samotného přežití jsou nuceny sáhnout až k nekalým praktikám  korupce.

Podněcováním stálého růstu, který zapříčiňuje úrok, tedy nefér soutěž, si banka již dopředu nárokuje a přivlastňuje část tohoto růstu. Do nekonečna rostoucí úroky z úroků jsou v materiálním skutečném světě matematicky nemožné. Například jeden haléř investovaný třeba svatým Josefem při narození Krista by při čtyřprocentním dnešním složitém úrokovém systému do roku 1749 dosáhl hodnoty zlaté koule o velikosti zeměkoule. Do roku 1990 by rostl dále a dosáhl by hodnoty 8 190 zlatých koulí o hmotnosti zeměkoule.

Z tohoto dynamického pohledu je současný peněžní systém začarovaným kruhem, který vyžaduje stálý ekonomický růst, dokonce i v případě, když v něm reálná životní úroveň stagnuje. Průběh poslední finanční krize je toho příkladem. Odkaz: Kam mizí daňové výnosy státu na strákách Pzitivní svět.

Efektem koncentrace bohatství, zapříčiněným lichvou zvanou úrok, je nepřetržitý přesun bohatství od velké většiny k malé menšině. Nejbohatší lidé, organizace a hlavně globální investiční bankovní skupiny vlastní drtivou většinu aktiv, které poskytují prostřednictvím úroků široké veřejnosti a firmám. Tím si zajišťují nepřetržitou rentu od všech, kteří si potřebují půjčit, aby obdrželi potřebný směnný prostředek. Banka tedy ve své podstatě provádí jen spekulace a obchod s penězi, které ale lidské společnosti nepřináší žádné materiální, sociální a morální hodnoty. 

Hlavní podstata nesmyslnosti celého dnešního pojetí půjčování peněz je v tom, že žádná banka ani žádný jiný systém, který spekuluje nebo obchoduje s penězi, není schopen vytvořit nic, co by mohlo současné společnosti prospívat. Je to přesně naopak. Banka neumí vyprodukovat žádné materiální hodnoty založené například na výrobním procesu. Ona jen posílá všechny svoje klienty, aby pro ni tyto peníze vydělali, a to bez ohledu na to, že jich značné procento nemůže v této podvodné soutěži ekonomicky přežít. Největší tragédií současné společnosti je, že bankovní sektor vydělává tímto podvodným způsobem ze všech hospodářských oblastí nejvíce, a to i v dobách hluboké ekonomické recese. Jakýkoliv obchod s penězi je ve své podstatě brzdou rozvoje společnosti ve všech oblastech. Platy bankovních úředníků jsou ve všech zemích světa v porovnání s ostatním odvětvím nejvyšší i přes to, že tato oblast je pro lidskou společnost obrovskou brzdou, zátěží a příčinou mnoha lidských neštěstí a tragédií.  Půjčování peněz na úrok je nemorální a ostudné okrádání občanů a firem podobné hazardní hře, ve které může zvítězit jen banka, neboť každý úvěr má zajištěn nemovitým nebo jiným hmotným majetkem.

Negativní projevy úvěrového systému:

• Systém úrokovaných půjček způsobuje odčerpávání ekonomických hodnot z výrobní sféry, a tím pádem trvale brzdí přirozený rozvoj této oblasti.
• Úvěrový systém je příčinou mnoha bankrotů firem a domácností, protože je podvodně nastaven a funguje na základě nedostatku a bezohledné konkurence, ve které nelze u všech zúčastněných dostát požadovaným závazkům.
• V oblasti hypotečních úvěrů taktéž odčerpává finance od stavebníků, čímž způsobuje v této oblasti nemalé ztráty a brzdí přirozený vývoj. 
• Ve společnosti vyvolává negativní projevy hlavně v sociální oblasti a způsobuje trvalý odliv financí od méně majetných občanů k malé hrstce investorů ovládajících bankovní sektor.
• Vyprodukované zisky z úroků jsou opětovně používány k další produkci nových úroků a obchodu s penězi a svojí podstatou nijak neprospívají lidské komunitě k udržitelné sociální ekonomické rovnováze, ale naopak vytvářejí ekonomické pasti jak v oblasti firem, tak v oblasti občanské zadluženosti, a tím škodí celému hospodářství a lidské společnosti.

Pozice státu:

Stát by měl být ve své zemi hlavním garantem výrobního potenciálu, neboť tato oblast je základem celé ekonomiky a je tvůrcem hmotného majetku, ze kterého následně čerpá vytvořené hodnoty celá státní ekonomická struktura.

Když se na současný postoj a úlohu státu ale podíváme z reálného pohledu, zjistíme, že jeho priority a uspokojování potřeb jsou nastavené zcela opačně. Prezentovat tuto skutečnost můžeme na příkladu bankrotu firmy. Ten, kdo první uspokojuje svoje potřeby u krachujícího subjektu, je stát, následuje banka, až teprve nakonec, když už je většinou vše rozebráno, přichází na řadu firmy, kterým zkrachovalý subjekt dlužil peníze. Nepřipadá vám to podivné, nespravedlivé, hloupé a hlavně bezohledné? Ten, kdo nese hlavní vinu na tom, že podnikatelský subjekt zkrachuje, není ten, kdo zabezpečuje tvorbu kapitálu, ale ten, kdo parazituje na celkové ekonomické podstatě, tedy bankovní systém a také ten, kdo fungování zmíněného systému umožnil, tedy stát.

Správné pořadí vykrývání pohledávek je následující:

1. podnikatelské subjekty, neboť tato oblast je jediným zdrojem a tvůrcem ryzích výrobních hodnot, zabezpečující produkci kapitálu.
2. stát jako správce a dobrý hospodář.
3. banky jako nepotřebný parazitující subjekt, který společností nepřináší žádný užitek.

Takto nastavený systém by velice brzy donutil banky přehodnotit svoje chování a přestat s vychytralým a bezohledným okrádáním lidské společnosti. Současný právní systém bankám zaručuje jediné. V žádném případě neprodělat.

Jak z toho ven:

Především se jedná o otázku odpovědnosti vlády, politických stran, představitelů firem, ale také nás, lidí. Že by vláda z ničeho nic zaplatila dvoubilionový státní dluh a začala se chovat zodpovědně, to asi v dohledné době nehrozí. Natož aby usilovala o zásadní změnu systému bankovnictví.  Očekávat, že se politická reprezentace z leva doprava vzdá svých postů nebo propletených vazeb ve správních radách bankovních společností, by asi bylo také hodně naivní. Firemní struktura a všichni občané v našem státě ale mají jednoduchou možnost tento podvodný systém ignorovat a prostě do něj dále nevstupovat, a tím ho nepodporovat.  Stávající půjčky je třeba doplatit a za žádných okolností nové neuzavírat. Zrušit všechny debetní karty a přehodnotit všechny placené bankovní služby. Mít stále na paměti, že jakákoliv půjčka peněz je falešná podvodná soutěž, kterou právě vy nemusíte vyhrát a i když se vám to podaří, mějte na paměti, že jen za cenu, že někdo musel prohrát. To samé platí o akciové burze v jakékoli podobě.

Možná budoucnost:

Z důvodu výše uvedených argumentů a neúnosného stavu naší společnosti je třeba zformovat nové sdružení firem do Hospodářské asociace, která sdruží firemní potenciál, který bude zastupovat firmy v prosazování zcela nových ekonomických zásad s důrazem na tvorbu ryzí produkce nedeformované současným systémem, s důrazem na produkci potřebného sociálního kapitálu, s cílem vytvořit spravedlivou prosperující odpovědnou společnost orientovanou na soudržnost a vzájemnou spolupráci. Jedním z možných cílů k dosažení potřebné rovnováhy je nová forma banky se statutem neziskové organizace. Je zřejmé, že při vzniku takovéto organizace a nevyužívání současných bankovních systémů by dnešní bankovní struktura v krátké budoucnosti zanikla a nemohla dále vytvářet bezohledné systémy, které staví společnost proti sobě a vysávají z ekonomiky ryzí kapitál. Přerod na jiný, možná neúvěrový, systém by bezesporu nebyl jednoduchou záležitostí, nicméně by tato vlna hodnotového posunu pro společnost jako celek znamenala důležitý krok k morálním hodnotám a zodpovědné tvorbě dostatečného sociálního kapitálu, který je nezbytný k udržení trvalé hojnosti. Mírný nadbytek tedy deflace, je tou opačnou a správnou cestou k sociální stabilitě společnosti. Současný bankovní úvěrový systém je založen na nedostatku, a o to bankám jde. Trvalý nedostatek peněz je pro banku nástrojem pro její existenci. Pokud k těmto problémům přidáme škodlivou inflaci a devalvaci měn, kterou nakonec zaplatí celá společnost a z které profitují zase jen banky, dostaneme ucelený obraz a charakteristiku současné bankovní nadvlády nad celou ekonomickou strukturou celosvětové lidské společnosti.

A proto se vás ptám: Opravdu chcete být novodobými nevolníky a vazaly globálních investičních bankovních korporací?

Pozitivní změny:

Pokud občané a firmy opustí dosavadní falešnou cestu bankovního sektoru, který vydělává peníze bez vlastního přičinění, stane se jediné. Banky přestanou vysávat naše peněženky a budou donuceny svůj nečestně nashromážděný gigantický kapitál začít používat k tvorbě reálných a hmotných procesů, které jsou základem lidské společnosti. Stručně řečeno, budou muset začít investovat v oblastech, které lidem přináší prospěch a ne problémy a bezohledný boj. Následný ekonomický přínos pozitivně ovlivní produkci nových zaměstnaneckých míst, posílí stabilitu firem, sníží kriminalitu a celkově uvolní sociální napětí ve společnosti. Viz: Jak fungují ekonomické základy společnosti viz. Pozitivní svět.

Na co je třeba se připravit:

• současná politická scéna a bankovní sektor, včetně celé burzovní mašinérie, nás z počátku budou ignorovat;
• pak nás budou zesměšňovat;
• potom začnou útočit;
• pak budou chtít vyjednávat;
• a nakonec se dostaví vítězství.

Pokud má lidstvo dosáhnout pozitivních změn, musí začít od základů měnit dosavadní přístup k penězům a přestat žít na lichvářsky úročený dluh. Je to cesta nelehká a bude znamenat značnou změnu v myšlení a jednání lidí, ale výsledek bude o to bohatší a pro lidstvo prospěšnější, neboť nás to oprostí od dluhů a nejistot.

Pokud se s tímto výstupem ztotožníte a budete chtít tento názor podpořit, staňte se podporovatelem a šiřte jej dál mezi své přátele a známé.   

Tento dokument byl vypracován na základě spolupráce řady zkušených odborníků z bankovní, sociální  oblasti, práva a ekonomických autorit.

Za Pozitivní svět zakladatel Petr Havlíček