Senát jednohlasně odhlasoval usnesení k petici a podporuje: zachování zelených lesů na Šumavě jako významnou zásobárnu vody, stabilizační prvek pro udržení teploty a půdy. Senát konstatoval, že petice je důvodná. Senát doporučil vládě a státním orgánům, abypři přípravě legislativních předpisů bylo přihlíženo k požadavkům petice.
Petice odmítá navrženou novelu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny zejména z těchto důvodů: Novela nereaguje na globální změny klimatu, sucho a ubývání zdrojů vody. Základní adaptační opatření by mělo vycházet z uznání, že lesy plní významnou funkci vodohospodářskou a klimatickou.
Novela č. 114 umožní vyhlašovat velkoplošná bezzásahová území z moci úředníků a ne z moci politické. Toto rozděluje národ a proto jde o nejdůležitější politickou otázku.
Novela č. 114 nezavazuje správce lesů ve Zvláště chráněných územích - ke zvyšování jejich retenční schopnosti. Tu naopak zmenšuje.
Novela je postavena na výzkumu jen z jednoho směru. Stojí za ním lidé, kteří jsou ideologicky nadšení a za zkázu na Šumavě nesou historickou odpovědnost. Novela nerespektuje výzkum, který představili doc. Pokorný, Prof. Čermák a další - kteří dokazují význam zelených a vzrostlých lesů pro zadržování vody v krajině a klimatizaci.
Novela č. 114 nerespektuje realitu katastrofálního stavu lesů v NP Šumava. Navrhovatelé nebrali v úvahu následky orkánu Kirill a dalších 7 kalamitních let. Stav lesů ve vlastnictví státu je tento: Rozloha lesů suchých a vykácených v důsledku kalamit je: 26 515 ha, tj. 54 % území. V hospodářských lesích se toto číslo pohybuje kolem 10 %.
Novela č. 114 způsobí vynucené těžby dřeva v NP Šumava
Tím, že se vyhlásí další bezzásahové lesy - tím se způsobí vynucená těžba dřeva v zásahových lesích. Za historii NP platí, že v důsledku 1 ha bezzásahového - byl nuceně vykácen 1 ha lesa jinde. Lesy národního parku jsou přetěženy - bylo vytěženo o 950 000 kubíků dřeva více, než přirostlo. To je důvod k tomu, aby se tam úmyslně dřevo netěžilo. V národním parku se mají těžit jen stromy polomové a kůrovcové. To r. 2013 skončilo. Národní park na financování přebujelé ochrany přírody potřebuje ročně vytěžit dřevo za 200 miliónů. Těží se dále. Novela 114 je vítaná možnost, jak zajistit další těžby dřeva v lesích, které nemají těžební možnosti.
Je potřeba připomenout, že smyslem národního parku není divočina, ale péče o les bez úmyslných těžeb. Pro NP není možná zásada: Když dojde kůrovec, tak začneme kácet "natvrdo" a ještě více prořeďovat již proředěné lesy. Proto Šumava potřebuje zákon, který zakáže úmyslné těžby v porostech nad 40 let stáří. Navržená novela č. 114 naopak umožňuje neomezené těžby dřeva.
Novela je postavena na ideologických základech
Ve vědecké sféře se ideologie divočiny projevuje doktrínou o tom, že suchý a nízký les zadržuje vodu stejně - jako les zelený a vysoký. Aktivistům ideologie se podařilo přesvědčit hodně lidí, ale i poslance a senátory, že bez této novely se bude stavět v I. a II. zónách národního parku. Z toho vzešla idea: vyhlasme všechny lesy za bezzásahové, nechme je uschnout a tím se tam nebude stavět.
Petenti odmítají vyměnit ne-stavění za suché lesy!
Novela č. 114 chce nechat uschnout až 80% lesů, aby se nemohlo stavět. Když se v národním parku nemá stavět - tak ať nestaví nikdo! Za poslední 3 roky tam nikdo nic nepostavil. Stavěla tam jen Správa NP, která dostala výjimku od MŽP. Bylo zastavěno asi 15 ha mimo intravilány obcí. Šlo o 2 obůrky. Jedna je na Kvildě, kde je 10 ha oplocených lesů, které budou zdevastovány jeleny a k tomu dům a zabetonované území. Jde o zcela zbytečné zastavění.Na Boubíně je obrovská státní obora pro jeleny za veřejné finance, kde mohli turisté zažít to samé a bylo by to o 80 miliónů levnější.
Není potřeba novela zákona č. 114, ale nový zákon o regulaci a limitaci výstavby v národních parcích a CHKO. Takový zákon by mohl být pojistkou a nebyl by důvod k vyhlašování bezzásahových území a dalších národních parků. Když to MŽP není schopno zajistit a výstavba je tak velký problém, že by za to měly být obětovány lesy - tak ať každou stavbu povoluje vláda.
Petr Martan
garant Komise životního prostředí SPO
