„V současné době jsou projekty města rozptýlené v řadě koncepčních dokumentů s různě přidělenými gescemi a není proto snadné sledovat jejich naplňování a plánovat další postup,“ říká náměstkyně primátorky Petra Kolínská.
V návrhu implementace Strategického plánu jsou představeny 3 varianty budoucího způsobu realizace projektů. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), který návrh připravil, doporučuje variantu, která počítá se zapojením magistrátního Odboru projektového řízení. Ten by měl za úkol všechny složité projekty města řídit a ostatní projekty monitorovat a poskytovat pro projektové týmy metodickou podporu.
„Navrhli jsme organizační strukturu, díky které budou projekty monitorovány a variantně i řízeny z jednoho odboru,“ říká ředitel IPR Ondřej Boháč.
IPR zároveň připravuje konkrétní projekty v rámci tzv. Realizačního programu. Ten bude zveřejněn na podzim. Projekty realizačního programu se zaměří na největší výzvy, kterým dnes Praha čelí – koordinované řízení města, řešení bytové výstavby a dostupného bydlení a inkluzivní rozvoj města založený na vzájemné spolupráci.
Co je strategický plán?
Strategický plán hl. m. Prahy je koncepční dokument, který formuluje sdílenou vizi rozvoje města v dlouhodobé perspektivě. Stanovuje cíle a priority při řešení klíčových sociálních a ekonomických otázek města.
Upozorňuje na výzvy, které může přinést budoucí vývoj nejen v Praze, ale i ve zbytku Evropy. Občanům, investorům i veřejným institucím poskytuje rámcovou osnovu toho, jakým způsobem se město chce rozvíjet, a nabízí jim tak možnost realizovat své vlastní aktivity v souladu se směřováním města.
Co strategický plán například řeší?
Jedním z témat návrhu Strategického plánu je například kulturní turismus. Každá desátá koruna pražského HDP pochází z turismu a počet turistů stále stoupá. Tento boom s sebou ovšem nese i negativní efekty. Stálí obyvatelé se stěhují pryč z přetížených čtvrtí v centru, kde mimo jiné chybí i obyčejné, neturistické obchody. V Praze se tak setkáváme se situací, kdy japonští turisté na Královské cestě kupují ruské matrjošky vyrobené v Číně a autenticky se cítí pouze proto, že kolem sebe mají tolik lidí jako při ranní špičce tokijského metra. Praha by se proto měla soustředit na to, aby lákala především tzv. „kulturní turisty“, kteří kromě selfie na Karlově mostě navštíví i muzea, galerie či koncerty vážné hudby. Kulturní turisté se zaměřují na jiné cíle, než jsou frekventované památky – a zároveň v průměru utratí o 1.200 Kč více, než běžný turista.
Dále se strategický plán věnuje i podpoře rodičovství či zaměstnanosti seniorů. Ekonomové spočítali, že každé místo ve školce vrátí do veřejného rozpočtu 10 tisíc Kč ročně. Pokud by počet pracujících seniorů stoupl např. na úroveň Švédska, mohlo by se pražské HDP zvednout až o 7 %.
Více informací o Strategickém plánu Prahy najdete ZDE.
