já si myslím, že budu dneska stručný. V podstatě mnohé z toho, co jsem chtěl říct, řekla moje kolegyně z klubu ANO, paní poslankyně Pastuchová, takže možná jenom pár nějakých věcí na doplnění a potom se dotknu ještě trošku svého oblíbeného tématu jednoho, které velmi souvisí s dnešním projednáváním.

A ono to velice úzce souvisí právě s tím, do jaké míry jsou ti lidé schopni se ekonomicky v téhle náročné době zabezpečit. Současný stav v české populaci je takový, že na jednu ženu připadá zhruba 1,7 až 1,8 dítěte a populaci v České republice v podstatě permanentně doplňujeme z tzv. naturalizovaných cizinců, což není určitě špatně, ale myslím si, že bychom měli podporovat i propopulační politiku v podstatě našich občanů, kteří se v České republice narodili.

Tak a teď ještě jedna poznámka, která tady nebyla úplně rozvedena - dneska budeme schvalovat zjednodušení administrace příspěvku na bydlení, bylo to tady už několikrát kvitováno. Já to kvituji také. Digitalizace je v podstatě nevratný proces jakýsi evoluční v dnešní době, který je protkán v podstatě všemi sférami našeho života. A je dobře, že i v téhle oblasti k tomu přistupujeme. Krátká odbočka; na rozdíl od včerejšího projednávání EET, kde se vracíme do devadesátých let, ale v jiných případech jako opravdu ta evoluce pokračuje a je to dobře.

Nicméně já se obávám a ne nějak ve zlém, že to stejně bude mít v současné době nebo v nějakých nejbližších letech poměrně malý dopad. Já, když se podívám na statistiky čerpání příspěvku na bydlení za loňský rok a za letošní rok, který jsem získal z Českého statistického úřadu, tak vidím, že ta čísla se v podstatě nějak neliší. To v podstatě stejná, nějakým způsobem to osciluje kolem nějakých 150 000 plus minus jednotlivých měsících. A když řeknu konkrétní příklad, který si myslím, že je hodně relevantní, a to je květen 2021 a květen 2022, tak dokonce v květnu 2021 bylo těch, kteří pobírali příspěvek o 17 000 víc než loni, tedy bylo loni více než letos tak, 18 000 2021 bylo o 17 000 více než v roce 2022 v květnu, konkrétně.

Já jsem o tom hovořil v době, kdy jsme tady polemizovali nad tím, jestli je to nebo není to dostatečný nástroj k tomu, aby se mírnily dopady energetické krize pro ty nejpotřebnější občany, což jsou především senioři, respektive rodiny s malými dětmi. A byl jsem neustále uklidňován - nejen já vlastně celé naše hnutí - že ano, tenhle ten nástroj sociální politiky je k tomu určen a on bude určitě fungovat. Já jsem v té době oponoval tím, že bohužel, bohužel nefungoval a nefunguje a že je o tom mnoho zmínek v odborné literatuře, která o téhle problematice píše už spoustu let.

Je tady jakýsi rozšířený mýtus o tom, že dochází v České republice k jakémusi zneužívání, řekněme, nebo nadměrnému využívání sociálních dávek, ale už se nehovoří o tom, že některé sociální dávky se zkrátka nevyužívají a nevyužívají se dlouhodobě. A jak říkám, píšou o tom základní učebnice sociální politiky. Stačí se do nich podívat.

Ta statistika momentálně je v podstatě taková, že to pobírá zhruba 25 % populace a nijak se to dramaticky nezvyšuje, přestože podle analýzy Peck Recherche by v podstatě v dnešní době po rozšíření okruhu příjemců na to mělo nárok až 21 % populace. A pobírají to pořád jenom čtyři procenta populace, což je zhruba 20 % oprávněných. Digitalizace by tomu mohla pomoci, já neříkám, že ne. Ale bude to trvat ještě hodně dlouho, protože si nemyslím, že když najednou budeme moci spoustu věcí posílat elektronicky, že to současnou generaci seniorů nějakým způsobem přesvědčí k tomu, aby to tímhle způsobem podávali.

Je to možná běh na dlouhou trať a bude se to týkat až nějaké následující generace řekněme za deset let. Přestože bych si strašně přál, aby to fungovalo, tak jsem v tomhle směru skeptický a poprosil bych vás tedy, abyste nadále vytvářeli jakousi kampaň a snažili se tuhle věc propagovat všemi možnými cestami tak, aby skutečně na tuto dávku dosáhlo co nejvíce lidí.

Děkuji za pozornost.