tak se jmenoval neúspěšný a také tajně vyjednávaný pokus z roku 1998. Po obrovské vlně nevole veřejnosti, byla tato smlouva smetena.
Vzhledem k tomu, že předmětná dohoda vzniká v bruselském zákulisí a všichni zúčastnění si dávají velký pozor, aby na veřejnost její návrh neprosáknul, je ostražitost namístě. Obavy také vzbuzuje fakt, že s příchodem Obamovi administrativy a po jeho historicky nejdražší prezidentské volební kampani, vzrostl významně vliv nadnárodních korporací a byznysu vůbec, na vládu a legislativu v USA. Ve hře totiž není nic menšího, než jsou zájmy právě těchto korporací.
TTIP je deklarována jako obchodní dohoda. Doposud bylo smyslem takovýchto dohod, odstraňovat tarifní překážky (cla, kvóty apod.) ve vzájemném obchodu. Jenže tato dohoda v zájmu nadnárodního kapitálu, oslabuje tzv. netarifní překážky, to znamená například hygienické standardy ochrany lidského zdraví, zaměstnaneckých práv apod. To vše bude odstraněno ve prospěch nadnárodních predátorů. Nedávno zveřejněná část dohody Ustanovení pro urovnávání sporů mezi investory a státy (ISDS) znamená, že korporace budou moci žalovat vlády kvůli zákonným normám, které by mohly mít vliv na výši jejich zisků. To je obrovské nebezpečí, které může mít dalekosáhlé následky. Nebezpečí spočívá i v abnormální ochraně investic, kdy např. už pouhé povolení průzkumu těžby (zlato, břidličné plyny)a následné její nepovolení, by mohlo mít devastující účinek na státní rozpočet dotčeného státu, ve formě náhrad ušlého zisku.
Nicméně, obdobnou smlouvu již USA mají uzavřenou. Jedná se o Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA). Tato dohoda, která vstoupila v platnost 1. 1. 1994 je obchodní dohoda spojující Kanadu, USA a Mexiko se snahou omezit obchodní a celní bariéry a liberalizovat obchod. Výsledkem je, mimo jiné, rozvrácené zemědělství Mexika, které je dnes již závislé na dovozu dotovaných geneticky modifikovaných plodin z USA. Zoufalí mexičtí zemědělci pěstuji na svých políčkách opium a tak se dávají do služeb drogových kartelů, aby uživili sebe a své rodiny. Takto dnes vypadá kdysi zemědělsky soběstačné Mexiko. Živnostníci a drobní podnikatelé se stěhují k hranicím USA, kde se nechávají najímat jako levná pracovní síla k pásové výrobě.
Ovšem, zdaleka nejzajímavější je dohoda, která vzniká právě v tuto dobu a je to prakticky obdoba smlouvy mezi EU a USA, která se jmenuje Trans-Pacific Partnership Free Trade Agreement (TPP). Smlouva zahrnuje 13 asijských států s USA a obstarává více, než 1/3 světového hospodářství. Některé zveřejněné kapitoly z návrhu této smlouvy budí velké obavy, neb jsou napsány jako na zakázku amerických společností. V zájmu amerických korporací totiž prosazují lobbisté svoje vlastí legislativní návrhy do těchto smluv, s cílem obejít legislativu jednotlivých států. Toto se zabezpečí tak, že se nově ustanoví právní orgány s mezinárodní působností, které převezmou legislativní pravomoci národních států. Je zřejmé, že tam budou instalováni loajální korporátní právníci, kteří v případné arbitráži, rozhodnou proti zájmům odbojného národního státu. To se již potvrdilo právě v případě výše uvedené transamerické smlouvy NAFTA.
Počty případů, kdy jsou státy žalovány nadnárodními korporacemi, rychle narůstají. Ve chvíli, kdy se korporacím podaří prosadit tuto smlouvu, získají tak obrovský mocenský nástroj k ekonomickému zotročení evropských států a jejich vlád.
