Současné státoprávní uspořádání nezohledňuje historickou tradici existence moravského a slezského zemského uspořádání a omezuje se pouze na obecné deklamování o jejich existenci v preambuli Ústavy České republiky, čímž se snižuje pocit sounáležitosti každého občana s daným regionem, jak byl budován dlouhá léta.

Předložil jsem proto v tomto volebním období návrh zákona, který zavádí zemské uspořádání, jako tomu bylo v minulosti, kdy Českou republiku znovu rozlišuje na historické země – Čechy, Moravu a Slezsko s tím, že umožňuje, aby v daném historickém regionu vznikl zemský sněm, který bude rozhodovat o záležitostech, které se bezprostředně týkají daného regionu (země). Historické celky Moravy a Slezska jsou spojeny s ohledem na administrativní a veřejnoprávní zjednodušení celku. Název země Moravskoslezská je ostatně identický, jako byl používán od roku 1928, kdy tato země vznikla jako jeden samosprávný celek spojením dosavadní země Moravské a země Slezské. Zákon umožňuje stejné možnosti i pro historické území Čech a Prahy (tj. zřízení sněmu a vlády).

Je důležité zdůraznit, že zřízení zemského sněmu především na Moravě má hluboký symbolický význam, kdy dlouhá léta byly moravské a slezské země opomíjeny v důsledku centralizace většinového rozhodování státních orgánů, včetně parlamentu, v Praze. Rozhodování sněmu bude ale mít také praktický význam, protože bude upravovat záležitosti, které se bezprostředně týkají dané země (např. symbolika, otevřenost samosprávy vůči občanům země a další), aniž by docházelo k narušování zákonodárné moci, kterou má Parlament České republiky. Současná vláda zemské zřízení odmítá, ale já se nevzdám!