Pokud chceme zvyšovat kvalitu života a životní úroveň obyvatel, je třeba změnit celý systém odměňování. Za minimální mzdu, kterou pobírají necelá 3 procenta pracujících, se dá pouze živořit, nikoliv žít. Takže její zvedání o několik stokorun nic neřeší, a ve světle brutálního ožebračení národa Českou národní bankou v závěru minulého roku, se spíše jedná o dorovnání její kupní síly, resp. bídy. Daleko větším problémem, než je minimální mzda, je skutečnost, že většina tuzemských pracujících pobírá mzdu, která se té minimální velmi přibližuje shora a její růst je naprosto minimální, takže ani nekompenzuje výše zmiňované ožebračení Českou národní bankou, které mělo prý pozvednout export v době, kdy byl český export na svých historických maximech.  Nejvíce toto opatření přirozeně pomohlo zahraničním vlastníkům českých firem, kteří za své výrobky utrží Eura, ale české zaměstnance vyplácí v korunách. Zvýšení jejich tučných zisků z oslabení české koruny si asi každý dokáže spočítat. Jejich hlasitý nářek kvůli zvýšení minimální mzdy, proto není na místě.