Případ očividného střetu zájmů ministra financí a majitele byznys impéria Agrofert, v "dvojjediné persóně "Andreje Babiše, rezonuje v naší společnosti stále více. Naposledy jsme jej mohli registrovat při poslaneckém schvalování podaných pozměňovacích návrhů k zákonu o veřejných zakázkách. Jeden z nich totiž obsahoval návrh zákazu účasti firem členů vlády, alespoň s desetiprocentním majetkovým podílem, v soutěžích o veřejné zakázky.

Je zcela nepochybné, že cíl tohoto návrhu byl primárně spatřován v nápravě "neobvyklého" způsobu podnikání ministra financí, jemuž plynou miliardové prostředky, a tudíž i mnohamilionové zisky, nejen z realizace veřejných zakázek, ale také z četných dotací od ČR a EU.

Před dvěma lety se realizovaly Babišovy firmy, alespoň podle obchodního rejstříku, ve 129 oborech průmyslu, obchodu a služeb. Namátkou zmíním firmy jako jsou Lovochemie, Fatra, Synthesia, Vodňanská drůbež, Kostelecké uzeniny, Olma, Penam nebo Agro Jevišovice s krokodýlí farmou. Dotace od státu a EU dostávalo a dostává skoro sto Babišových firem podnikajících u nás. a jejich výše činila od roku 1999 do předloňska skoro čtyři miliardy korun.

Co se týče veřejných zakázek, tak podle ministerstva pro místní rozvoj, obdržely Babišovy firmy, v rozmezí let 2007 – 2014, na jejich realizaci téměř 14 miliard korun. I zde jsou obava o střet zájmů, a přirozeně z něj vyplývající eventualita nelegálnosti, v posledních třech letech minimálně opodstatněné. A nezrodily se ničím jiným, než samotným nástupem velkopodnikatele do čela ministerstva financí. Střechová finanční instituce kontroluje správnost čerpání dotací, a tak "ministr Babiš" hlídá v podstatě "podnikatele Babiše", tedy jaksi sám sebe. Tento fakt by měl být ve funkční demokratické společnosti nepřijatelným a je přitom zcela irelevantní, že před parlamentními volbami prý "všichni voliči věděli", že je již podnikatelem! Problém spatřuji i nepřímo v tom, že také některá další ministerstva kontroluje Babišovo hnutí. Jde o dopravu, obranu či životní prostředí, pod něž patří ČD Cargo, Čepro, Ředitelství silnic a dálnic, Správy národních parků či Vojenské statky a lesy aj. A ty dávaly a dávají zakázky firmám ministrova Agrofertu.

V naznačených konsekvencích je silně zarážející, že u nás doposud existuje možnost, aby členové vlády mohli, a to zcela nemravně, preferovat své soukromé podnikatelské zájmy oproti zájmům veřejným. Někdo by mohl namítnout, že vše je přece ošetřeno již v zákoně o střetu zájmů, ale to je velký omyl! Podle této normy nesmí sice politik podnikat, ale nic mu nebrání v tom, aby své firmy vlastnil dále i potom, co vstoupí do vrcholné politiky. A nenamlouvejme si, že své firmy neřídí, v přímém rozporu s tímto zákonem, potom i nadále!

Jak jsem již v úvodu naznačil, tak se v minulém týdnu naskytla zákonodárcům, v souvislosti se schvalováním komplexní novely zákona o veřejných zakázkách možnost, popisovanou parazitickou animozitu alespoň částečně napravit. A dopadlo to zcela tristně! Pro návrh nehlasovali přirozeně poslanci z "firemního" hnutí ANO 2011, ale bohužel ani poslanci ČSSD, kteří mu sice předběžně podporu deklarovali, ale po koaličním jednání, svůj názor "neočekávaně" změnili. Podle nich bude prý lepší toto vyřešit až později v zákoně o střetu zájmů. A tak "košile, z udržení vládního souručenství získala rázem větší význam než ten pomyslný kabát tvořený oprávněnými zájmy většinově slušné společnosti". Není divu, když kritizovaný Babiš měl dokonce uraženecky prohlásit, že "vládní spojenectví se sociální demokracií a lidovci dál nemá smysl". Nelze ale objektivně nedodat, že aktuální průzkumy mu vanou, v politickém duelu s ČSSD, silně "do zad".

Pro zvýšení transparence a skutečnou realizaci principu rovnosti v podnikání a přístupu ke státním zakázkám, odmítli hlasovat i někteří nezařazení poslanci a také většina Úsvitu. 29 komunistických poslanců nemělo potom již pražádnou šanci spravedlivé věci svým hlasováním napomoci!