písemná odpověď ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka na ústní interpelaci poslance Jiřího Valenty (KSČM) týkající se zdravotních rizik vyplývajících pro české občany z aktuální migrační vlny...Poprvé se zde opatrně uvádí možnost zvýšeného zdravotního rizika, o čemž nechtějí mnohá česká média ani slyšet.
Svatopluk Němeček
ministr
V Praze dne 13. října 2015
Č.j.: MZDR 54822/2015-2/OVZ
Vážený pane poslanče,
odpovídám na Vaši interpelaci ze dne 17. září 2015 ve věci zdravotních rizik souvisejících s migrací.
Ministerstvo zdravotnictví denně sleduje aktuální epidemiologickou situaci v ČR i ve světě se zvláštním důrazem na výskyt neočekávaných a vysoce nebezpečných nákaz. Vychází přitom z informací Světové zdravotnické organizace a Evropské komise, které jsou určeny příslušným národním autoritám (sekce NH) a týkají se uprchlíků. Tyto informace jsou předávány cestou krajských hygienických stanic zdravotnickým zařízením v ČR.
Ministerstvo zdravotnictví spolupracuje s Ministerstvem vnitra ve věci ochrany zdraví populace před nákazami, které by mohly být zavlečeny do populace obyvatel ČR v důsledku migračních vln. Za tím účelem zpracovalo ve spolupráci s odbornými společnostmi ČLS JEP „Návrh doporučení k laboratornímu vyšetřování a vakcinaci migrantů“. Dosud neexistuje na úrovni EU jednotná koncepce, která by stanovila spektrum vstupního vyšetření uprchlíků.
Ministerstvem zdravotnictví navržené spektrum vyšetření reflektuje výskyt infekčních nemocí v zemích původu uprchlíků.
V uprchlických zařízeních vykonává podle platné legislativy protiepidemická opatření k zamezení šíření infekčních nemocí včetně jejich kontroly Ministerstvo vnitra, které má vlastní orgán ochrany veřejného zdraví.
Z aktuálních informací Ministerstva vnitra vyplývá, že do uprchlických zařízení Zastávka u Brna, Bělá-Jezová a Vyšní Lhoty jsou nejčastěji umisťováni uprchlíci ze Sýrie, Afganistánu, Pákistánu a Iráku, v menším počtu potom uprchlíci ze Somálska, Eritrei, Ukrajiny a Vietnamu. Ostatní národnosti jsou zcela výjimečné. Epidemiologická situace v těchto zařízeních je doposud klidná.
Obecně lze vyhodnotit riziko zavlečení infekčních nemocí migranty ve dvou rovinách, a to jako riziko primární a riziko sekundární.
Primárním rizikem je možnost zavlečení infekčních onemocnění ze zemí původu (např. spalničky, tuberkulóza atd.) a jejich další šíření v komunitě domácí populace včetně zavlečení multirezistentních bakteriálních kmenů. Vzhledem k sílícímu trendu odmítání očkování v ČR a z toho plynoucího možného poklesu proočkovanosti u některých nákaz např. spalniček, nelze proto v ČR vyloučit riziko výskytu infekcí preventabilních očkováním.
Sekundárním rizikem je možnost šíření, v ČR běžně se vyskytujících, infekčních onemocnění v komunitě uprchlíků (např. akutní respirační infekce včetně chřipky, meningokokové infekce, plané neštovice, spalničky, virové gastroenteritidy, virová hepatitida A atd.) v podmínkách přeplněných prostor s nižší úrovní osobní hygieny, ve kterých se uprchlíci mohou nacházet.
Zhodnotíme-li míru rizika jednotlivých infekčních onemocnění, která mohou být migranty zavlečena do naší populace, jedná se zejména o tuberkulózu, virovou hepatitidu A, B a C, HIV/AIDS, záškrt včetně jeho kožní formy, dětskou přenosnou obrnu, syfilis a další sexuálně přenosné nemoci, spalničky, břišní tyfus a paratyfus, bacilární úplavici a střevní parazitózy. Nicméně, vzhledem ke kontaktu s potencionálními zdroji nákazy lze riziko přenosu vyjmenovaných nemocí vyhodnotit jako relativně nízké.
Na rozdíl od epidemiologické situace v oblasti infekčních onemocnění, nejsou na mezinárodní úrovni běžně dostupná data o výskytu chronických neinfekčních onemocnění (diabetes, kardiovaskulární, atd.) Z tohoto důvodu lze velmi těžko odhadnout výskyt těchto onemocnění a jejich rizikových faktorů u migrantů požadujících azyl v ČR a následnou zátěž systému zdravotní péče. Z hlediska ohrožení zdraví populace ČR však tato onemocnění riziko nepředstavují, neboť nejsou přenosná.
S pozdravem
Němeček