„Dnes dopoledne jsem se sešel s velvyslancem Nickem Archerem a předal mu dopis podepsaný pirátskými poslanci a europoslanci. Julian Assange podle nás potřebuje lékařskou péči, nikoliv vězení. Zároveň jsem požádal o zprostředkování osobní schůzky s panem Assangem. Odmítám jeho vydání do Spojených států, kde mu hrozí politicky motivovaná perzekuce. Jsem proti jakémukoliv vydávání občanů, jejichž provinění spočívá v tom, že upozornili na nezákonné jednání státních autorit. Informace whistleblowerů považujeme naopak za zásadní pro dodržování lidských práv v demokratických zemích. Informace o případném porušování mezinárodního práva musí být přístupné a veškeré kriminální činy, na které materiály poukázaly, prošetřené. Nahlížím na Assangův případ primárně jako na otázku respektování svobody tisku, práva občanů na informace a veřejného zájmu. V tomto kontextu vnímám vydání Assange jako závažný krok proti uvedeným principům,” uvedl po setkání Bartoš.

Assangem provozovaný web Wikileaks.com od roku 2006 zveřejňoval utajované dokumenty týkající se především zahraniční politiky a diplomacie Spojených států amerických. Od té doby server zveřejnil miliony diplomatických dokumentů. Wikileaks je tak největším portálem pro whistleblowing. V roce 2010 dostal Assange několik ocenění, včetně britské pobočky Amnesty International. V roce 2012 se Assange uchýlil na ekvádorské velvyslanectví, kde mu byl udělen politický azyl. Po sedmi letech skrývání na ambasádě byl letos v dubnu zatčen britskou policií. V květnu požádaly o vydání Assange Spojené státy, které ho viní z ohrožení národní bezpečnosti a dalších trestných činů. Pokud by byl shledán vinným, hrozí mu doživotní vězení. Někteří politici také vyjádřili přání stíhat jej jako teroristu, za což by mu hrozil trest smrti.