Já už jsem ty věci říkal tady, říkal jsem je i do médií, říkal jsem je po svém nástupu na rezort. Minule jsem zde říkal, kolik lidí bylo přiděleno na realizaci čtyřech těchto velkých původních zakázek, a i to, že dle mého přesvědčení to napovídalo tomu, že někdo si řekl, kolik můžeme do toho poslat a zhruba dvě miliardy a pak na základě toho vznikal systém, doslova moloch, který by pak měl řešit digitalizaci stavebního řízení místo toho, aby se definovalo, jaké jsou reálné potřeby, a pak se soutěžila funkcionalita, která je skutečně moderní a je potřeba.
Když si vezmu jenom jeden příklad za všechny, na kterém bych to chtěl odilustrovat, v původní architektuře společnosti byla komponenta evidence elektronických dokumentací, EED zkratka, včetně hardwaru za 393 milionů korun. My potom, co jsme předělali architekturu, která byla schválená a dostala zelenou, tak očekávaná cena v soutěži dle našich odhadů měla být zhruba kolem 33 milionů nebo 35 a ty nabídky tam byly čtyři, tedy desetina toho, na co byla původně ta zakázka jaksi nějakým způsobem skrze soutěžní dialogy směřovala. A skutečně jsem přesvědčen, že takovým způsobem, jakým vznikalo to řešení, že na začátku se řeklo, kolik peněz za to dáme, a my tady ve spolupráci s firmami vymyslíme, co se za to dá postavit, byl špatný postup. Já jsem naopak postupoval tak, abych chránil peníze, a nechci říkat daňových poplatníků, ať už by to bylo financované z národních zdrojů, nebo z evropských zdrojů, jsou to prostě veřejné prostředky. A já jsem přesvědčen, že veřejné prostředky mají být využity hospodárně.
Pak bych chtěl zareagovat, ono tady zaznělo analýza DataRun. Tak si řekněme, co to je. Pan novinář Půr, a já neznám tu přesnou citaci, myslím, že to bylo na jeho Twitteru, jednou řekl, nehrajme si na objektivní novinařinu, já dělám věci, za které mi někdo platí, něco v tomhle smyslu pan Půr, pokud to sleduje, nebo se to k němu dostane, já nechci v telefonu hledat tu citaci, myslím si, že někde jsem byl nucen ji v jedné debatě použít, který hovoří o tom, že tu analýzu napsal sám. Tak já nevím, odkdy je pan novinář Půr expert na stavební řízení nebo na digitalizaci, nebo z jakých zdrojů čerpal. Ona tam je nějaká reference. Ale myslím si, že analýzy, které vznikají třeba na podporu řešení nebo zákonů, mají psát odborníci v dané oblasti.
Když se podíváte na tu v uvozovkách analýzu, tak myslím si, že na její titulní stránce tam září to číslo 176 nebo kolik, což má být údajné pořadí České republiky v rychlosti povolování staveb. To je číslo, které se objevilo ve studii Světové banky, jak rychle se staví. A Světová banka, která si tu studii objednávala, nakonec uznala, že to je pinklá studie, kde státy se dělaly lepšími, aby u nich skončily investice, vybíraly se projekty, které nelze považovat za referenční. A toto číslo, které sám objednatel zpochybnil a ve studii dál nepokračoval, je hlavním mediálním tahákem té v uvozovkách analýzy pana Půra.
A já jsem si to samozřejmě prošel celé a musím říct, že některé historické postřehy, jak se to vyvíjelo, jsou velmi trefné a jsou ve své podstatě správné. Nicméně interpretace toho, že se soutěží jinak stavební řízení, tak tady v České republice prodělává, nevím kdo, 7 miliard ročně. 1. 7. začne platit stavební zákon, který je 40 % redukce komplexity stavebního řízení. Začíná fungovat od 1. 1. DESÚ, nejvyšší stavební úřad, vlastně dopravní a energetický, kam přecházejí nejdůležitější stavby. Ta komplexita se snižuje. Ty termíny platí.
Když já předkládám někam nějaké možnosti, tak já hraju se svými partnery, zejména koaličními partnery, fér. Tak popíšu, jaká je situace, popíšu, jaké jsou možnosti jejich řešení. A ano, skutečně jedna z možností je odložit platnost. Je to chtěná možnost? Ne, na tom se shodneme. My chceme, aby začal platit stavební zákon tak, jak jsme se nakonec celá Sněmovna a Senát domluvili. A já pro to dělám vše, co je potřeba.
Já jsem na vládu poslal ten materiál, poslal jsem ho do meziresortního připomínkového řízení, protože se to netýká jen Bartoše a MMR, ale týká se to vlády jako celku, neboť zrychlení stavebního řízení je podstatná část do celé reformy vůbec stavebnictví, ale třeba i z mého pohledu budování dostupného obecního bydlení a těch připomínek se sešlo asi 49. Dvacet z nich bylo zásadních. A kdybych je shrnul, tak většinu připomínek dokonce akceptujeme, protože se jedná o požadavky na doplnění materiálu či nějaké další vysvětlení.
Připomínky má i Hospodářská komora i ÚOHS. U dotčených ministerstev je v připomínkách požadavek například na doplnění a jednoznačnou definici spolupráce se státními podniky, to znamená SPCSS směrem k Ministerstvu financí, které by řešily případně infrastrukturu, zajištění, ale tam není nabízená ta součinnost. MV NAKIT jednoznačně chce doplnit, že zodpovědné je MMR, čehož já se nezříkám. NAKIT může dodávat kapacity na řešení vývoje. Ministerstvo dopravy navrhuje doplnit CENDIS, jako třeba další státní podnik který s ohledem na to, že DESU je kombinace dopravních a energetických staveb, je schopen dodat jisté ICT služby.
Takže kdybych šel do detailu těch připomínek, tak bychom se mohli tím materiálem zde zabývat. Ještě jenom v rychlosti. Když se podíváme, jak byly rušeny ty čtyři soutěžní dialogy, tak reakce antimonopolního úřadu, tedy ÚOHS, byla taková, že k tomu zrušení nedošlo formálně správně, a dokonce nám byl dán návod, ať sloučíme, protože my jsme odkazovali ty důvody na novou architekturu i nový stavební zákon, takže nám byl doporučen postup, kterým jdeme. A já jsem tedy přesvědčen, že pokud dodržíme ten doporučený postup formálních výhrad ke zrušení těch nekonečných soutěžních dialogů v systému, který úplně neměl řízení, tak že toto již je problém spíše zástupný.
No a u samotného vysoutěžení my jsme tedy měli vítěze výběrového řízení v daný moment a to už jsem tady říkal, to napadla firma, která z mého pohledu skutečně nemá legitimitu k tomu zastavit pro stát takhle důležitou zakázku už jen z toho důvodu, že někdy předtím dodávala někde hardware asi za 8 milionů, nemá žádný kapitál, nemá historii v dodávání takových služeb - nicméně ÚOHS uznal, že je legitimní k tomu podání té námitky. Udělal předběžné opatření, čímž asi o měsíc a něco se zpomalil celkový proces. A my jsme teď u druhého instančního odvolání proti rozhodnutí o zrušení této zakázky a myslím si, že ty argumenty, které k tomu předkládáme, jsou validní. Nicméně stejně tak, jak jsem hovořil o té jedné z cest, což byl, anebo odsuňme platnost toho zákona, což za mě není preferovaná varianta, tak samozřejmě musíme neustále pracovat s alternativami. Já nemůžu čekat na nějaké další druhoinstanční rozhodnutí ÚOHSu a snažíme se ve spolupráci s dalšími rezorty prostě najít řešení, který uspokojí k 1. 1. potřeby Dopravního a energetického stavebního úřadu a k 1. 7. dokáže nabídnout řešení online pro obsluhu stavebních úřadů v těch obcích.
Ještě zazníval dotaz ohledně technického vybavení. Já jsem to nedávno říkal na jedné konferenci, pokud je stavební úřad připojen na internet a má v tuto chvíli standardní vybavení, což je počítač, monitor s patřičným rozlišením, nějaký software, tak vlastně 80 % vybavení má splněno, co by mohlo být poptáváno, a proto jsme posílali to dotazníkové řešení. Může být třeba nějaký velkoplošný skener na načítání nějakých materiálů a samozřejmě ty úřady a na to ty peníze také jsou, by byly dovybaveny právě k tomu, aby mohly uspokojit ty potřeby na místě, což je nějaký nábor těch materiálů v případě, že ten člověk by přišel na ten stavební úřad. Já asi nevím teď v tuhletu chvíli, na co bych ještě tam v tom reagoval. Jak říkám, moje snaha je dodat včas a neodkládat platnost stavebního zákona k 1. 7. neboť jsme se na tom shodli zde ve Sněmovně, potvrdil to Senát, podepsal prezident a ta reforma sama o sobě je očekávaná a zrychluje stavební řízení, redukce komplexity je 30 až 40 % pro ty, kteří se rozhodli stavět.
