Měl jsem tady otázku na výběrové řízení, tak já jsem rád, že asi vyhraji to nealkoholické pivko. My jsme zveřejnili ta kritéria a je to trošku, je to trošku nestandardní, kdy na jednu stranu zaznívá spousta dezinformací o té agentuře a i přesto se ozývají lidé z profesního světa, kteří by měli zájem se do výběrového řízení přihlásit. Zatím jsme to inzerovali pouze na síti LinkedIn, kde se tedy většina profesionálů v oblasti IT managementu a moderních technologií pohybuje. Ohledně Svazu měst a obcí České republiky - já vím, že to byla nějaká iniciativa, o které hovořila paní Vladyková, nicméně my jsme odpověděli panu Luklovi, který byl pod tím dopisem podepsán, že vychází z nepřesných informací. Informace jsme mu tam doplnili a věřím, že to dostali všichni předsedové poslaneckých klubů. Přijde mi to trochu zvláštní, neboť ta nadrezortní agenda není úplně přímo spojená s nějakou přenesenou působností v tuto chvíli v tom smyslu, jak o ní uvažujeme. Nicméně asi taky by bylo trochu divné, kdybychom třeba my z pozice vlády hovořili třeba o tom, jakým způsobem si má na kraji uspořádat pod sebou vedení kraje, správu IT systému a krajskou digitalizaci. Nicméně na tuto otázku jsme odpověděli.
Co se týče debaty s odboráři a se zaměstnanci, já to jen zdůrazním, ze všech lidí, kterých se tato transformace týká a ona to je tedy primárně i otázka jednotlivých ředitelů a náměstků daných oddělení a odborů na Ministerstvu vnitra jsem já absolvoval velmi přínosnou schůzku. Jednou to bylo při hodiny, podruhé přibližně také tak. Na první schůzce byl přítomen ministr Rakušan, na druhé jeho lidé v zastoupení, i třeba poslanec Kolařík. A ty věci odbavujeme, odborářům jsem odpověděl i na dopisy, které už podle mě mířily úplně mimo oblast české digitalizace a restrukturalizace řízení, když jsem byl odkazován na to, ať se setkám se zástupci KSkovo a dalších odborových svazů. Když se bavíme o tom, mně tady stále přijde, jako kdyby zákoník práce byla nějaká ostudná věc a služební zákon byl nějaký jako mandatorní na spoustě resortů, samozřejmě, jsou namixováni lidé podle typu výkonu a obsahu své práce. Někteří jsou pod služebním zákonem, některé jsou pod klasickým zákoníkem práce i v agentuře podle typu toho, co ti lidé budou vykonávat, tak je to nějaký mix. Není to tak. Jinak s odboráři, termín 21. 11. není ze strany odborů potvrzen. Já jsem na společném jednání už vyzýval, ale nemyslím si, že by nebyla věc, která by směrem k zaměstnancům nezazněla.
Ohledně projektové dokumentace, já jsem člověk žijící výrazně v digitálním světě, i když občas vidíte i ty návrhy zákonů, že tady mám pro jistotu i v tištěné podobě. Ta projektová dokumentace má stovky a tisíce stran, včetně transformačních maticí, včetně náplní práce. My jsme na tom projektu pracovali zhruba 8 měsíců velmi intenzivně asi 80 lidí se na tom podílelo.
Ohledně lidí pracujících v IT. Já to znovu říkám, včera jsem to opakoval, myslím si, že vzdělání samo o sobě je hodnota, že ten titul je věc nice to have. Věc, která je určitě požadována v povolání typu lékař, typu právník, u řady učitelských povolání a dalších. Nicméně my se zde skutečně ptáme na dovednosti řízení projektů, řízení transformace, nesení té vize. A jen ještě jednu věc, tady to pořád zaznívá dokola. Ředitel agentury není žádný zaměstnanec Ivana Bartoše, agentura není žádný bypass úřadu Ivana Bartoše či něco, co bych já si přál z toho pohledu, že je potřeba vznikl nějakou strukturu. Stejně jako je v Česku NÚKIB, který je zodpovědný za kybernetickou bezpečnost, což je věc průřezová, což v případě třeba Národní sportovní agentury, která je zmiňována sport je bohulibá činnost, důležitá pro mladé, pro staré, pro vzdělání, ale není jaksi průřezovým tématem třeba státní správy. Tak skutečně role té agentury má být, tak, jak je popsána i v tom návrhu toho zákona, to jest koordinace, převzetí kontroly nad jádrem české digitalizace, akcelerace a poskytování odborného know how.
A poslední věc, já, když se dívám, jaký je celkový rozpočet české digitalizace v každém roce, což i v zapojení Národním plánu obnovy je někde kolem 20 miliard, tak zefektivnění zadávání státních zakázek, neopakování různých divočin typu e-shop na dálniční známku a podobně, je naprostý základ, jak ty prostředky ušetřit. Čisté náklady DIA pro rok 2023 jsou 150 milionů navíc. Ty peníze, které jsou v celkových nákladech, jsou peníze, které jsou v tuto chvíli hrazeny na provoz, údržbu a rozvoj těch centrálních systémů, které se pod ní převádějí. Takže to jsou peníze, které existují v rozpočtu, v kapitole byly dávno započítány pouze se potom pomocí přesunu v delimitaci přesouvají pod správu té agentury do jejího rozpočtu. To je za mě asi krátce všechno, mohu ještě reagovat, pokud to bude nutné.
