"Stavět takzvaně na zelené louce je zatím pro investory bohužel výhodnější než využít plochu brownfieldů. Přitom jsou tyto zanedbané areály příležitostí, jak zpomalit nebo dokonce zastavit zábor ploch ve volné krajině. Klíčová je v tomto ohledu spolupráce státu, obcí a developerů. Věřím, že i díky konferenci Brownfieldy 2023 tato kooperace v příštích letech výrazně posílí. Ministerstvo pro místní rozvoj bude obnovu těchto nevyužívaných míst dál podporovat z evropských i národních prostředků prostřednictvím Státního fondu podpory investic. Jsme také na dobré cestě vyjednat z Národního plánu obnovy 1,7 miliardy korun, které samosprávám pomohou s finančně i odborně náročnou přípravou projektů včetně revitalizace brownfieldů,“ řekl během svého vystoupení na konferenci místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Ostatně právě role státu při revitalizaci brownfieldů a příprava lokalit pro umístnění strategických projektů byla důležitým tématem, které rezonovalo napříč celým programem. Tu by měla mít na starost do budoucna nově vznikající divize v agentuře CzechInvest. Tato iniciativa má za cíl vyřešit nedostatek investičně a technicky připravených lokalit v Česku, které by byly atraktivní pro strategické investory a rozvojové projekty.
CzechInvest podpoří rozvoj brownfieldů novou divizí land development
„Regenerace brownfieldů je nejekologičtější cestou k přípravě lokalit pro strategické projekty v oblastech zásadních pro rozvoj české ekonomiky, a to je jeden z hlavních důvodů, proč považujeme za zásadní, aby se zde angažoval stát. Plánovaná divize agentury CzechInvest bude tyto lokality důkladně prověřovat a analyzovat jejich potenciál pro investiční využití. Následně naváže vypracováním konceptu jejich využití a přípravou do tzv. stavu nula. Tímto postupem bychom měli výrazně zkrátit dobu přípravy a být více konkurenceschopní v rámci podpory klíčových strategických projektů, například v oblasti čisté mobility či třeba polovodičů,“ říká Petr Očko, vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací Ministerstva průmyslu a obchodu pověřen řízením agentury CzechInvest.
Podle Davida Petra z agentury CzechInvest jsou klíčové tři pilíře, na kterých má rozvoj brownfieldů probíhat. „Naším cílem je vytvářet podmínky pro komerční rozvoj dlouhodobě zanedbaných ploch, a to jak pro privátní, tak i veřejné subjekty. S tím se pojí i podpora zájmů investorů z ČR i zahraničí o tyto lokality. Soustředíme se na plochy, které je pro jejich specifika obtížné rozvíjet standardní cestou, a hledáme pro ně novou budoucnost,“ říká David Petr.
Prvním úkolem land development divize je plně zkoordinovat přípravu strategického podnikatelského parku Plzeň – Líně. „Jsme zodpovědní za zadávání všech potřebných podkladových studií, analýz, průzkumů a dalších dokumentací nezbytných k tomu, abychom lokalitu nachystali pro příchod strategického investora. Již nyní máme vytipovány další brownfieldy, kterým se chceme tímto způsobem v budoucnu věnovat. Naším cílem je koncept, který by se stal samofinancovatelným pro stát a zajistil návratnost investic prostřednictvím prodeje připravených pozemků a lokalizace investorů s vyšší přidanou hodnotou s vysokým potenciálem daňových výnosů“ vysvětlil David Petr, koordinátor projektu SPP Líně z agentury CzechInvest.
Stanou se brownfieldy konečně epicentrem udržitelného rozvoje?
„Po třiceti letech debat a diskusí co s tisíci nevyužitými hektary napříč českými městy a obcemi se nám skloubí potřeba bydlet, rozvíjet komerční plochy, ale také zajistit další logistické kapacity, potenciál využít dlouhodobě získaného know-how pro jejich rozumný a efektivní růst, díky výraznému posunu ve spolupráci municipalit a developerů dosáhnout konsensu v širších souvislostech, a zároveň při jejich přerodu plně využít nově definovaných principů udržitelnosti,“ říká Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů.
„Shoda na tom, že města by se neměla, pokud je to možné, rozšiřovat do polí, luk či lesů, zde je již dlouhou dobu. Chybí ale její faktické projevení v podpoře výstavby na těchto deprimujících zónách. Měli bychom najít odvahu a využít je v rámci rozumného maxima. To je ve svém důsledku nejudržitelnější řešení a zároveň naplnění potřeby stavět,“ doplňuje Kadeřábek. Zdůrazňuje přitom, že skutečný rozvoj brownfieldů v současné nelehké době přinese příležitosti pro celý stavební sektor, který svým multiplikačním efektem patří mezi nejdůležitější v celém českém hospodářství.
„Již několik měsíců za sebou sledujeme trend poklesu stavební produkce, meziročně došlo k zásadnímu propadu. To by pro nás mělo být varovným signálem. O to více, pokud sousední státy – například Polsko, či Rakousko, ve stejné době ve stavebnictví rostou. A tedy také stahují v celém regionu investory a investice na své území. Dopad toho, jak nám ujíždí vlak se projeví o něco později, ale o to silněji,“ varuje Tomáš Kadeřábek.
Ústředním tématem celého letošního ročníku konference byla proměna periferie v atraktivní místo pro život a podnikání. Pozvání na konferenci přijal Kristian Skovbakke Villadsen z renomovaného urbanistického ateliéru Gehl Architects a představil přístup k plánování měst, která jsou vstřícná ke svým obyvatelům a zároveň ohleduplná k životnímu prostředí. Dánské studio spolupracuje s městy i developery po celém světě a realizovalo projekty na brownfieldech například ve Švédsku nebo v Číně.
„Zdánlivě složité problémy měst mají často velmi jednoduchá řešení. Stačí jen změnit úhel pohledu. Jsem velice ráda, že Kristian Villadsen ukázal všem přítomným osvěžující přístup k přemýšlení o plánování měst a veřejného prostoru. Dokázal na konkrétních příkladech, že malé změny mohou vést k velkému zlepšení,“ říká Kateřina Kubizňáková, která již tradiční konferenci Brownfieldy organizuje.
„Účast více než 20 řečníků z veřejné správy, municipalit i privátního sektoru, z ČR i zahraničí, více než 280 hostů v sále, zájem o konzultace s ministerstvy nad budoucím rozvojem brownfieldů, ale také sdílení konkrétních příkladů zdařilých revitalizací potvrzuje, že brownfieldy jsou aktuální téma. A s radostí můžeme potvrdit, že se ukazuje, že je to téma, o kterém se již nemluví, ale že se daří tyto plochy konečně zdravě rozvíjet,“ uzavírá Kateřina Kubizňáková.
