Dobrý den, dámy a pánové, vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně. Já bych si jenom dovolil zareagovat, i když je to už delší doba, na některé příspěvky, které zaznívaly v té obecné rozpravě před tím přerušeným jednáním, to bylo 16. června.
Já jsem si vědom, že plnění těch povinností zaváděných zákonem o podpoře nízkoemisních vozidel bude pro adresáty této povinnosti v jistém směru samozřejmě náročné.
Je tedy věcí i zásadní se k tomu postavit tak, aby toto bylo zvládnutelné. Je důležité si uvědomit, že ukládané povinnosti nejsou věci, které by vyplývaly z nějakého plezíru současné či minulé vlády, ale vycházejí z evropské legislativy, kterou jsme se jako členský stát zavázali respektovat a myslím si, že by naší prioritou mělo být i vůči těmto závazkům být aktivní, dostát jim anebo se o to aspoň v maximální míře snažit.
Ten předmětný návrh zákona je čistou transpozicí, čistým transpozičním předpisem ve vztahu ke Směrnici Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1161 ze dne 20. června 2019, kterou se mění Směrnice 2009/33 o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel a u které již - a to si myslím, že je důležité, a proto se tím i dnes zabýváme - se očekávalo, že 2. srpna 2021 ta transpozice bude ukončena a transpoziční lhůta uplyne. Protože se tak nestalo, tak proto je i vůči ČR ze strany Evropské komise teď vedeno řízení pro nesplnění této povinnosti a vydáním odůvodněného stanoviska ze 6. dubna 2022 to vstoupilo do té poslední fáze, předjudiciální část tohoto řízení, následuje už potom podání k soudu, takže pokud Česká republika nepřijme tuto transpozici a komisi neoznámí příslušná transpoziční opatření, tak skutečně - která byla ještě na žádost České republiky prodloužena do 6. září letošního roku - může komise podat proti České republice žalobu k Soudnímu dvoru EU, která by v souladu s článkem 260 odst. 3 Smlouvy o fungování EU zahrnovala taktéž návrh na uložení té finanční sankce. Jakmile bude tato žaloba podána, pokud bude podána, bude již uložení finanční sankce nevyhnutelné bez ohledu na následný výsledek cesty té transformace a ani ta skutečnost, že jsme již zahájili projednávání v Poslanecké sněmovně, uložení té sankce sama o sobě nebrání.
Jenom k otázce problémů s přechodem na vozidla na alternativní pohon bych si dovolil uvést, že je potřeba vidět povinnosti, zaváděné návrhem zákona, ještě v dalších souvislostech, například již z července minulého roku existuje usnesení vlády, které reagovalo na ten transpoziční deficit a zavedlo tyto předmětné povinnosti pro první období s účinností od 2. srpna 2021, tedy po uplynutí té transpoziční lhůty, takže v současné chvíli už téměř rok existuje předmětná povinnost ve vztahu k zadavatelům veřejných zakázek, které mohlo usnesení vlády zavázat. To je tedy vůči zadavatelům, podřízeným přímo členům vlády, takže to platí a plní se to, ti zadavatelé mají podle usnesení vlády povinnost vykazovat počty nízkoemisních vozidel, která pořizují a dle těchto vykazovaných čísel je pak vidět, zda tu povinnost plní či je plní z nějaké větší míry než jaká je stanovena jako minimální povinná. Co je důležité říci, že ty nákupy, které jsou už takto realizovány, i u těch zadavatelů, na které nespadá toto usnesení vlády, které nejsou přímo podřízeny, tak veškeré akvizice, které jsou, se samozřejmě potom do toho celkového podílu započítají. Nicméně je důležité si uvědomit, že Evropská komise nepovažuje to usnesení vlády, které zde bylo směrem k těm přímo podřízeným zadavatelům jako naplnění transpozice té směrnice a vzhledem k tomu meritu probírané věci je irelevantní a nenaplňuje to.
Já bych chtěl ještě podotknout, že tak, jak jsou nastaveny jednotlivé podíly, tak se vždy pracuje i s jednotlivými třídami, pokud se jedná třeba o hromadnou dopravu a týká se jen kategorií M3 třídy 1 a A u autobusů, což znamená, že uvedená povinnost nedopadá na meziměstské a dálkové autobusy. Skutečně je to nastaveno tak, aby se jednalo o čistou transpozici a je zde i jasně vypočítáno, kterých těch nákupů se to týká.
Já jsem zde ještě zaznamenal, myslím, že to bylo od paní poslankyně Kláry Dostálové, která upozorňovala na jakýsi rozpor, který byl s Ministerstvem vnitra. On ten rozpor byl už v té minulé vládě, myslím, že to bylo jednou při předložení návrhu zákona v roce 2020 a při druhém předložení v roce 2021, v obou případech v předchozím volebním období byl ten rozpor odstraněn vysvětlením a argument byl, že skutečně to má přímé dopady na poskytování, respektive na využívání vozidel zejména službami Ministerstva vnitra či Integrovaného záchranného systému, která by měla být pořizována v témže poměru, ale ono to není úplně pravda, což se s Ministerstvem vnitra opětovně podařilo vyjasnit. Pokud jsou tato vozidla jakkoliv speciálně upravena pro účel, který mají naplňovat, tak spadají do výjimky, kde to pořizování nemusí být v tom poměru těch nízkoemisních, takže ta vozidla, která jsou pořizována na základě té výjimky z povinnosti pořizovat je v tom zadávajícím řízení nemusí být. Ten rozpor se týkal třeba určité výseče těch vozidel, pouze samozřejmě ta osobní auta, která jsou v používání, klasická, tak na ty se ten povinný podíl nově pořizovaných vozů vztahuje, nicméně na ta vozidla, která jsou speciálně upravena pro nějaký účel, ať už jsou to třeba rychlá služba, nebo speciální vozy policie, tak na ta se nevztahuje.
Já bych závěrem rád zdůraznil, že předložený návrh je skutečně návrhem transpozičním a dovolil bych si ho označit jako minimalistickou normu. On tedy žádným způsobem nezpřísňuje pravidla stanovená ve směrnici a předjímá i všechny ty směrnicí umožněné výjimky, což jsme v rámci transpozice plně využili.
Děkuji.
