Vysvětlení je jednoduché. Ačkoli bývají obě strany obdobně drzé, rády vybírají „výpalné“ a založili na tom svůj byznys, u mafie versus občan je alespoň teoreticky jasné, kdo je kdo. U úřadů veřejné správy už to často bohužel tak jasné není. Úřady rády tyto podlé aktivity schovávají za různé eufemistické názvy. V daném případě za kulturní akci. Proti mafiím nejrůznějších druhů a zemí původu může alespoň teoreticky bojovat policie, státní zastupitelství a soudy. Samozřejmě, efektivita takového boje je do značné míry ovlivněna oddaností jeho aktérů právu, jejich osobní odvahou a mnohdy také velikostí nabízeného úplatku. Kdo ale bude bojovat proti voleným zástupcům města a městskému úřadu, který začne od podnikatelů vybírat výpalné za to, že je a jejich zaměstnance vůbec pustí do práce, a navíc má tu drzost určovat, kolik jich může maximálně být? Obávám se, že na maloměstech jsou místní špičky komunální politiky, moci výkonné a soudní natolik provázané, že takového hrdinu nenaleznete. I místní podnikatelé, kteří se na mě jako předsedu Středočeské krajské organizace Trikolory obrátili se svým znechucením, chtějí být takříkajíc off the record. Ani se jim nedivím. Úřady se u nás rády mstí. Ptáte se, zda je to vůbec možné a kde se to stalo? Tak přesně to se stalo o minulém víkendu v Mělníku. Město Mělník pořádalo jako každý rok Mělnické vinobraní. Od pátku 15. 9. 2023 13:00 hod. do neděle 17. 9. 2023 zabralo pro akci „Mělnické vinobraní 2023“ v podstatě celou centrální část města a učinilo z ní placenou zónu. Každý z podnikatelů se sídlem podnikání nebo provozovnou v placené zóně si mohl pro sebe a své zaměstnance, zakoupit třídenní vstupenku za 200 Kč. Nejvíce však 15 kusů. Zaměstnance mu pak okroužkovali jako slepice a ti museli vydržet okroužkovaní po celou dobu. Hygienické požadavky vyplývající z profese? Proboha, kdo by takovou drobnost řešil? Jistě, podnikatelé si mohou nákup vstupenek jako náklad následně odečíst z daní. Nikoho z úřadu už ale nezajímalo, že jsou tím především okrádáni o čas spojený s vyřizováním. A jak s oblibou říkám, krádež času je také krádež. Ještě hůře na tom byli rezidenti. Ti sice obdrželi vstupenku zadarmo, ale buď pro ni museli na úřad, nebo předkládat svůj občanský průkaz nebo nájemní smlouvu při každém vstupu neznámému zaměstnanci pořadatele. Ochrana osobních údajů? Zneužitelnost rodného čísla? Ale jděte! Nikoho už také nezajímalo, že se tam někdo může zdržovat dočasně, např., u svého příbuzného a nepotřebuje k tomu mít ani trvalé bydliště, ani nájemní smlouvu. Z něj se tak stal v lepším případě na 3 dny vězeň doma, nebo musel zaplatit výpalné, čti vstupné, na akci nejméně za 250 Kč, aby se alespoň jednorázově dostal domů. Případně 300 - 400 Kč, aby si mohl užít ústavně garantované svobody pohybu z domova tam a zase zpět. Obstrukce pro rodiče spojené se získáním vstupenky pro děti, které ještě nemají vlastní občanský průkaz a musely se samy pohybovat  přes hranice placené zóny, už ani nechci podrobně zmiňovat. Stejně jako prolomení zásad GDPR, kdy podle zveřejněných podmínek každý účastník akce souhlasil s pořizováním fotografií a video záznamů pro propagaci akce. U návštěvníků by se to snad dalo ještě pochopit, když nesouhlasí, jít tam nemusí. Vůči rezidentům a místním podnikatelům, kteří tam jít musí, je to ovšem už těžce za hranou. Dalo by se toho najít mnohem víc, třeba omezení možnosti vnášet některé věci do zóny akce ze kterého nebyli vyňati ani podnikatelé, ani rezidenti. Ani žáky jdoucí v pátek ze školy po 13. hodině úřad neřešil. Bylo by jistě zajímavé pozorovat, jak zaměstnanci pořadatele honí po centru neokroužkované děti s taškou plnou školních potřeb, aby je donutili zaplatit vstupné. Aby se nestal podobný malér, většina škol měla rozum a raději to v pátek vyřešila ředitelským volnem. Ještě se mi divíte, že mám raději mafii než některé úřady?