Arcivévodu – rozvíjí Pitt svou aktuální reminiscenci - zasáhly dvě kulky a zemřel během pár minut. Jeho manželku to stihlo cestou do nemocnice. „Měsíc nato vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku a do pranice se brzy zapojily i ostatní evropské mocnosti.“

„Obludná jatka První světové války startovaly mávající fangle a dunivé fanfáry. Krvavá řež trvala až do listopadu 1918 a když se usadil dým i hořčičný plyn, zvonil čtyřem velkým evropským mocnostem umíráček – ruskému, otomanskému, rakousko-uherskému a německému impériu. Milióny to nepřežily, rozlehlé končily Evropy vězely v troskách.“

„Kaskádou, která následovala, to však teprve začalo. Válečný chaos vyústil  v Rusku kolapsem vlády, nástupem Vladimíra Lenina a vznikem Sovětského svazu.“ Ten se „za Stalina stal gigantickou  průmyslovou velmocí a dominantou světové scény“.

Německem „válka a mír, podepsaný na jejím konci, otřásly a uvrhly je do ponížení“. „Hněv, deprivace a zoufalství z kolapsu výmarské republiky nabídly úrodnou živnou půdu nástupu fašismu.“ „Zkrachovalý malíř Adolf Hitler se postaral o nadmíru hořkou sklizeň. Roku 1939 Německo napadlo Polsko, vražedný holocaust běžel na plné obrátky a globální masakr Druhé světové války byl na světě.“

Ta vedla ke „vzniku a nasazení jaderné zbraně“. Její „následné rozšíření vystavilo lidský rod hrozbě vyhubení, trvající dodnes. George Kennan roku 1946 sepsal a odeslal“ – na bázi „úvah o Stalinových nosných principech“ – „´Dlouhý telegram´, dokument považovaný za počátek studené války.“

„Výsledky Druhé světové války a nástup studené války inspirovaly roku 1947 Zákon o státní bezpečnosti (National Security Act) a vznik amerického ´státu státní bezpečnosti´ (´National Security State´). Z jeho lůna vzešly Ústřední zpravodajská služba (Central Intelligence Agency, CIA) i Agentura státní bezpečnosti (National Security Agency, NSA – překládat „national“ jako „národní“ je servilní úlitbou).“ A „s nimi i celý ten všudypřítomný étos utajování a širokospektrálního špehování“.

„Stát státní bezpečnosti a hypermilitarizace Spojených států za Druhé světové války zplodily vojensko-průmyslový komplex.“ I celou „americkou ekonomiku, postavenou a udržovanou dodnes na permanentně válečné bázi“.

„Kolosální zisky, jež tento komplex inkasuje z válek“ –„spolu  s paranoiou studené války a diletantským oportunismem amerických politiků“ – „vedly k letitému masakru vietnamské války i desítkám dalších ´akcí´ po světě“. Až po „válku v Iráku i novou válku v Iráku a krátce nato i válku v Iráku do třetice“.

To všechno začalo už „dvěma kulemi, vypálenými před sto lety devatenáctiletým chlapcem“. Takhle je to samozřejmě jen „zkrácená a neúplná story“. Spousta detailů byla jen dílem čiré náhody: „Znát například řidič Františka Ferdinanda trasu, jíž to měl Sarajevem brát, nebyl by býval chybně odbočil rovnou před pistoli Gavrily Principa.“

Babrat se v tom, co mohlo být úplně jinak, je po všem, co ty dvě kule v Sarajevu uvedly do chodu po následujících sto let, k ničemu:  „Stalo se a jsme tam, kde jsme.“

„To dlouhé, chmurné předivo dějin připomínám ve stínu chaosu, trvajícího v Iráku. Tento víkend vyhlásil ´Islámský stát v Iráku a Sýrii´ (ISIS) to, čemu říká chalifát a co zahrnuje velké části obou těchto zemí. Dnešní situaci těchto dvou zemí i celého Středního východu lze do značné míry připsat rozhodnutí Bushovy administrativy zatáhnout Spojené státy do války v Iráku.“ „Rozhodnutí, založenému na diletantských chimérách o impériu a touze po politické a finančním zisku“.

Následky mezitím dospěly „na samu hranu domina, vymykajícího se kontrole“. Hrozí „vést ke konflagraci celého regiónu“. „Čím skončí, nechť si každý domyslí sám.“  

„Ta lekce je prostá: velké mraky houstnou z malých kapiček.“ Než „stiskne spoušť, musí si každý z nás, natož pak vlády, dlouho a moc dobře rozmyslet, k jakým následkům to povede“.

„Dvě kule v Sarajevu vedly k masakrům, táhnoucím se sto let. Lehkomyslné lhaní pár amerických politiků je může nastartovat na sto dalších.“