Žen za katrem je tu 201.200 (8,8 % všech ve výkonu trestu). V Číně – s několikanásobně větší populací – 84.600 (5,1 % všech vězňů), v Rusku – 59.002 (7,8 %), Brazílii – 35.596 (6,9 %), Thajsku - 29.175 (14,6 %), Indii – 15.406 (4,1 %), Vietnamu – 12.591 (11,6 %), Mexiku – 9.697 (6,1 %), na Ukrajině – 9.697 (6,1 %) a Filipínách – 7.826 (8,1 %).
Forbes to převzal od International Center for Prison Studies. „Celkový počet vězněné populace“ – komentuje to Zak Cheney-Rise – se v USA „za posledních 30 let zvýšil o 500 %“. Počet žen ve výkonu nepodmíněného trestu rostl ještě o polovinu rychleji, než vězněných mužů.
Plných 25,7 % žen je mřížemi na protidrogové paragrafy (oproti 17,2 % mužů). Počet těchto žen bílé pleti roste – už od počátku století – dokonce dvakrát rychleji než Afroameričanek, vězněných za drogové delikty.
Z generálního pravidla je to ojedinělá výjimka. Z mužů černé pleti je totiž za mřížemi už každý desátý.
Za katrem prudce narůstá i podíl těhotných - a dokonce těch, kdo tu poprvé i porodí.
Amerika ráda buzeruje svět, jak se slabším pohlavím zacházet. Být z lidskoprávní NGO, rámusím před ambasádou. I kdyby mně ta ráže odstavila od gáže. Právě to je však to poslední, nač se zmůže každé páže, co o člověku v tísni jen káže