Válčí se hlavně proti „ruské interpretaci dění na Ukrajině“. A to i „kroky vojenské povahy“, netají se britský velvyslanec v Kyjevě Adam Thomson.

Lotyšsko, Estonsko, Německo, Itálie, Litva, Polsko a Velká Británie podepsaly už loni v červenci memorandum, zakládající StratCom Centre of Excellence. Sídlí v Rize. Od míst, kde rok co rok mašírují vypelichaní zbrojnoši SS, co by kamenem dohodil. Má „blízko ke strategickému velitelství Spojených států“. Tedy oné divizi „Pentagonu, odpovědně za  informační války a jiné operace“.

Iluze o jarmarku spontaneity, jejž si užívá dosyta nezávislá žurnalistika, zpražil i lotyšský ministr obrany Raimonds Vejonis. „Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou,“ pravil ten skvost strany války, „jasně ukazuje, jak jsou pro to, abychom měli navrch ve vojenském konfliktu, důležité informační kampaně. V rámci operací, vedených NATO, narůstá i význam strategické komunikace.“

V „propagandě proti Rusku na sociálních sítích se angažuje i Státní department Spojených států“. Například „na Twitteru založil ruskojazyčný účet UkrProgress a tvrdí, že má už 14.000 účastníků, hlavně z Ruské federace“. Čile tam rejdí i Marie Harfová, zástupkyně mluvčí Státního departmentu.

UkrProgress – pochvaluje si jeden z jeho fandů – vede „kritiku ruských akcí v mnohem uvolněnějším stylu, než oficiální prohlášení Státního departmentu“. Rozdíl je ovšem jen v té fazóně: „na ukrajinsko-ruské téma toho i na YouTube figuruje spousta přímo z produkce Státního departmentu“.

Má to i zákoutí, o němž Breedlove mlčí: „Spojené státy a jejich poskoci na Ukrajině iniciují hackerské ataky na webové stránky ruského Ministerstva zahraničních věcí a jeho účty na sociálních sítích“. Cílem je neutralizovat hlavně „rostoucí popularitu ruských účtů na Twitteru a Facebooku“.    

Obvinění prší i v opačném gardu. Hlavně z Německa a Ukrajiny na ruskou adresu. K tomu, že „informační válce NATO“ zatápí, se však hlásí domobrana, sídlící přímo na Ukrajině. Říká si CyberBerkut a „specializuje se na útoky na webové stránky NATO a soukromých vojenských firem Spojených států“ (Nimmo do nich nabízí i přímý link).

Právě CyberBerkut se přihlásil i k „odpovědnosti za sérii ataků, které vyřadily z provozu webové stránky německé vlády poté, co avizovaly setkání kancléřky Angely Merkelové a ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka“. 

Když „infomační válka“ – a koordinace celé „západní aliance“ – pak jistě i pražská filiálka. Peep-show na téma, kdo všechno je jejím gážistou, je jen otázkou času. Dedukovat je to hračka už dnes.