Roku 2011 jich německé úřady evidovaly 3.800, rok nato 4.500 a v roce 2013 5.500. Předloni to bylo 7.000 a loni 7.900. „Přes 800 německých rezidentů – 60 % z nich má německý pas – se přidalo k Islámskému státu v Sýrii a Iráku,“ hlásí německá kriminální ústředna. „Zhruba třetina z nich se už do Německa vrátila.“ Širší kontext mapuje šéf Europolu Rob Wainwright: „Na 5.000 evropských džihádistů je poté, co nabyli zkušeností na bojištích Středního východu, zpátky na kontinentu.“
Citace shromáždil Soeren Kern z Gatestone Institute v New Yorku, působící i v madridském Grupo de Estudios Estratégicos. Sám připomíná i incident s patnáctiletou dívkou z Maroka, která zranila policejního důstojníka v Hannoveru. „Prvým útok vlka samotáře v Německu, inspirovaný Islámským státem“:
26. února odpoledne si dva policisté na hannoverském hlavním nádraží povšimli dívky se zahalenou tváří, která je sledovala. Když ji vyzvali, aby se legitimovala, bodla jednoho z nich šesticentimetrovým kuchyňským nožem do krku tak nečekaně, že se nestačil bránit. Po zadržení u ní policie objevila i další, ještě větší nůž.
„Pachatelka nedala najevo sebemenší emoci,“ uvedla hannoverská policejní mluvčí. „Jediné, co ji zajímalo, byl její šátek. Zda jí ho po zatčení vrátí. Přežije-li policejní důstojník, jí bylo úplně jedno.“ S ohledem na její věk je pro média anonymní Safií S.. Loni v listopadu - informoval policejní vyšetřovatel Thomas Klinge – odjela na turecko-syrskou hranici. Vstoupit do řad Islámského státu. Koncem ledna ji však matka nakonec přesvědčila, aby se do Německa vrátila.
Safia byla obviněna z pokusu vraždy i terorismu, ohrožujícího stát. Die Welt zjistil, že je „součástí salafistické scény od roku 2008 – tehdy jí bylo teprve sedm. Figurovala na propagandistických videích spolu s Pierrem Vogelem, konvertitou k islámu a jedním z hlavních salafistických kazatelů v Německu.“ Safiin bratr Saleh si má za pokus vstoupit do řad Islámského státu odpykávat trest vězení v Turecku.
Až dosud se „jediný úspěšný islamistický útok v Německu odehrál na frankfurtském letišti v březnu 2011, kdy Arid Uka, etnický Albánec z Kosova, zastřelil dva členy personálu amerických aerolinií a dva další vážně zranil. Uka byl odsouzen na doživotí.“
4. února zatkla německá policie čtyři členy buňky ISIS, připravující teroristický útok v Berlíně. Razie za účasti 450 policistů prohledala s ní propojené byty i firmy v Berlíně, Dolním Sasku a Severním Porýní-Vestfálsku. Kápem buňky je pětatřicetiletý Alžířan, který do Německa přicestoval loni na podzim i se ženou a dvěma dětmi a žil v tu v azylovém centru. „Vojenský výcvik absolvoval u Islámského státu v Sýrii.“ Zatčeni byli i devětačtyřicetiletý Alžířan s falešnými francouzskými doklady, jeho třicetiletý krajan s platným německým povolením pobytu a šestadvacetiletý Alžířan, napojený na islamisty v Belgii. Skupina měla v „plánu útok na Checkpoint Charlie, ikonický hraniční přechod mezi východním a západním Berlínem za studené války. Plánovala zaútočit i na Alexanderplatz, velké náměstí a dopravní terminál v centru Berlína.“ 8. února zatkla německá policie dvaatřicetiletého džihádistu Bassama, žijícího v uprchlickém centru v městečku Sankt Johann. Podle tajných služeb má jít o jednoho z velitelů ISIS, vysazených do Německa.
„Riziko teroru je značné,“ říká šéf Spolkového úřadu na ochranu ústavy. Kromě džihádistů s evropskými doklady, kteří jsou stále v řadách Islámského státu na Středním východě či už zpátky v Evropě, jich podle německé kriminální ústředny „na 130 padlo v boji“ („včetně minimálně tuctu sebevražedných atentátníků“).
„Evropa je vystavena největší teroristické hrozbě za víc než deset let,“ uvedl 19. února v Neue Osnabrücker Zeitung šéf Europolu Rob Wainwright. „Ze strany ISIS či jiné islamistické skupiny očekáváme úder někde v Evropě s cílem dosáhnout velkých ztrát civilního obyvatelstva. Je tu navíc i hrozba útoků vlků samotářů. Rostoucí počet zahraničních militantů staví členské státy EU před kompletně nové výzvy.“
Průzkum veřejného mínění, který si Deutsche Presse Agentur (DPA) objednala u agentury YouGov, ukázal, že teroristický útok Islámského státu přímo na německém území očekává 66 procent dotázaných. Obavy z něj nemá jen 17 procent Němců (a stejné procento „neví“).
Maassen uváděl v Berliner Zeitung už počátkem února, že jeho úřad obdržel víc než 100 konkrétních upozornění na militanty Islámského státu mezi migranty, žijícími v Německu. „Někteří z džihádistů se do Německa dostali na falešné či ukradené pasy.“ Úřadu na ochranu ústavy je rovněž známo 230 případů, kdy se salafisté pokusili zverbovat nové síly přímo v uprchlických centrech.
„Třebaže sami salafisté představují mezi přibližně
šesti milióny muslimy, žijícími dnes v Německu, jen malý zlomek,
zpravodajské zdroje varují, že salafistická ideologie přitahuje hlavně mladé
senzitivní muslimy, připravené k teroristickým akcím ve jménu islámu.“
Salafismus – uvádí dokument BfV – je v Německu ze všech „islámských hnutí nejdynamičtější“:
„Absolutistická povaha salafismu je v rozporu s německým ústavním
pořádkem. Salafismus popírá demokratické principy odluky státu a církve,
suverenity lidu, náboženského a sexuálního sebeurčení, rovnosti pohlaví a
fundamentálního práva na fyzickou integritu.“
16. února provedla německá policie razii i
v obydlích 44 salafistů v Brémách.
Tamní ministr vnitra Ulrich Maurer pak
Islámský podpůrný spolek Brémy (Islamischen Fördervereins Bremen) nechal
za verbování džihádistů pro Islámský stát zavřít. Komentoval to příznačně:
„Fakt, že uprostřed svého města máme lidi, ochotné se ze dne na den zapojit do
teroru Islámského státu, působí apokalypticky.“
Už loni v prosinci úřady zavřely i salafistickou
strukturu, zvanou Kulturní a rodinný spolek
(Kultur- und Familienverein, KUF),
část jejíchž členů přešla do řad Islámského státu.
Šéf Spolkového úřadu na ochranu ústavy Maassen to na
mezinárodním setkání policejních špiček 25. února formuloval jednoznačně: „To,
že jsme terčem džihádistických útoků, musíme předpokládat, a chce to tak být
připraven.“
