Dlouho odkládaný reformní balíček byl schválen v budově spolkového kancléřství. Právní reforma, již musí ještě schválit Spolkový sněm, hodlá tajné službě zakázat sledování  občanů jiných zemí EU a politickou špionáž jak v nich, tak uvnitř evropských institucí, a to s výjimkou podezření z teroristické činnosti.

Schválený návrh reformy rovněž vyžaduje, aby vedení BND, spolkové kancléřství a nezávislá soudní porota vždy strategickou špionážní činnost v zahraničí předem schválily. Novelizovaný zákon bude také přesněji definovat, v jakých případech může zpravodajská agentura tuto špionážní činnost vykonávat.

BND se ocitla v centru pozornosti po sérii skandálů, které uvedly do nesnází i samu kancléřku Angelu Merkelovou. Šlo totiž i o odhalení, že agentura asistovala  špehování vlastních spojenců pro americkou Agenturu národní bezpečnosti (NSA). To v zemi, mající se zneužitím zpravdoajských služeb v minulosti trpké zkušenosti, vyvolala logicky značné pobouření. A zároveň nastartovalo i reformy tajné služby. 

Gerhard Schindler, šéf BND od roku 2012, letos v dubnu náhle rezignoval přesto, že jeho funkční období vyprší až za dva roky. Údajně především proto, že s reformou zpravodajské služby nesouhlasí.

Zprávy o dosažení zmíněné shody spatřily světlo světa den poté, co byli zatčeni tři Syřané, podezřelí z přípravy teroristických útoků v Düsseldorfu.

Po březnových bombových útocích v Bruselu a v Paříži loni v listopadu  mají německé úřady  zvýšenou pohotovost s ohledem na riziko velkých teroristických útoků ze strany islámských extremistů.

Tyto tragické události však vyvolávají i otazníky nad spoluprací evropských zpravodajských služeb.

Nová reformní opatření mají být na pořadu jednání německé vlády ještě před letními prázdninami Spolkového sněmu. Ty začínají obvykle už v červenci.