Směřování KSČM
Dobré ráno. V první řadě Vás chci ocenit za dvouhodinové rozhovory na yt, kde odpovídáte lidem na dotazy. Myslím že to je správná cesta.Nedávno jsem viděl pana Grospiče v Událostech, komentářích a působil na mě jako 'mluvčí establishmentu'. Kdybych neznal souvislosti, tak na mě jako revolucionář působil spíše Okamura. Proto se chci zeptat, jestli je stále cílem KSČM vybudovat socialismus? Myslím, že je před námi skvělá příležitost (během krizi a po ní, kdy reálně můžeme vyhrát volby, pokud to uchopíme za správný konec).
Ale klíčové bude dostat se tenhle rok do poslanecké sněmovny. Což bude těžké, když mladé zradil Filip, staré ukradl Babiš, Dolejš vyhnal euroskeptiky do náručí SPD a k pracujícímu lidu se zprávy o KSČM pomalu ani nedostanou.
Řekl jste, že byste byl spokojený, kdyby se předsedkyní stala K. Konečná. Já si to nemyslím, protože komunisté nemají rádi EU a nic s ní spojené.
Doufám, že se povede kampaň, rád bych v ní viděl revoluční nádech a staré dobré rudé barvy se žlutou.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
06.02.2021 15:26:22 - PhDr. Josef Skála, CSc.
Díky
za pozorné vnímání kontrastů, které zmiňujete, dear Comrade. Devizou strany
našeho typu je rozumět kapitalismu. Vidět mu pod kůži hlouběji a přesněji, než
všechny jeho fankluby. Právě to se však z úvah a vystoupení lidí, které
komentujete, vytratilo téměř úplně. A tak nás mění v legrační vlečňák politiky,
šité na míru úplně jiným zájmům - domácím a dokonce i cizím. Kde chybí vlastní
politika, která se na mapě reálných zájmů vyzná, zbývá jen bezradné
střečkování. Čím déle trvá, tím častěji si nechá vnutit i volbu mezi
variantami, z nichž správná není žádná. Zářným příkladem je včerejší hlasování
VV ÚV KSČM, zda se má nouzový stav prodloužit či nikoli. Mít vlastní politiku
vůči krizi, která není jen o nebezpečné nákaze, už dávno razíme i skutečná
východiska. Mají docela jiný rozměr i tvar než rozhodování, zda paušální
nouzový stav dál prodlužovat nebo ne - a motat do toho i provoz lyžařských
vleků. Právě to se však neděje. A my hlasováním o možnostech, z nichž lidi
naštve jedna i druhá, ztrácíme glanc a důvěru čím dál víc. Potrvá-li ten trapas ještě chvíli, vymete nás za politická humna. Zásadní změna vedení i politiky má nejvyšší čas. Tváře, s nimiž nás lidé spojují dnes, ji v plánu nemají. Už proto musí jít o zásadní změnu politiky i lidí, kteří ji budou reprezentovat. Část strany tu naději spojuje s Kateřinou Konečnou. Jiná část KSČM a levicové veřejnosti s partou, která do čela prosazuje mne. Proto jsem Kateřině navrhl, abychom stáli v čele strany oba dva a zcela naroveň. Rozhodnutí je na ní a jejích stoupencích. Můj pohled na EU je jednoznačný. Bilance našeho členství je třeskutě ztrátová. Horory, že by se bez EU nebo mimo její řady zbořil svět, vyděsí jen naivky, co věci rozumí jako koza petrželi.