Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych požádala o pevné zařazení bodu číslo 23, sněmovního tisku 815, druhé čtení. Dovolím si poněkud obšírněji zdůvodnit, proč s tímto návrhem přicházím.
Obšírněji proto, protože jsem se desetkrát pokoušela o totéž stručně v uplynulých měsících na uplynulých schůzích. Kdykoli jsem se o to pokusila stručně, tvrdě jsem narazila a nikdy jsem nezískala potřebný počet hlasů pro to, aby návrh, se kterým přicházím, byl alespoň zařazen na program schůze tak, že by měl šanci, aby o něm bylo hlasováno.
Jedná se o návrh novely trestního řádu, v jehož důsledku by měl být zmírněn takzvaný náhubek pro novináře. Jistě všichni víte, o co jde, a jistě to vědí také diváci u televizních obrazovek. To zdůrazňuji proto, aby bylo zřejmé, že chci, aby toto hlasování bylo již teď pod veřejnou kontrolou jako hlasování o věci samé.
Před rokem, když tato problematická novela vstoupila v platnost, všechna média se velice hlasitě ozvala a s alarmujícím prohlášením se přihlásili také šéfredaktoři všech důležitých deníků a týdeníků. Dokonce se sešli s premiérem Fischerem, aby věc řešili. Vláda na to konto reagovala, přišla s vládním návrhem, který se v zásadní míře kryl s tím, s čím přišla také poslanecká novela, kterou jsme iniciovali hned v dubnu loňského roku. Následovala roční anabáze velice pomalého a zdlouhavého legislativního procesu, ať už se jednalo o první čtení tady na plénu Poslanecké sněmovny, které se nedařilo zařadit, ale i jednání na ústavně právním výboru, které musím naopak pochválit, protože, ačkoliv se jedná o konfliktní materii, pod vedením předsedy výboru se nám podařilo dospět ke komplexnímu pozměňujícímu návrhu, který přijímá teze, se kterými přicházela vládní novela.
Poslanecká novela se stala jakýmsi nosičem pro tuto požadovanou změnu. Kompromis, který jsme si dohodli, byl přijat ústavně právním výborem myslím téměř jednomyslně a zároveň s ním byla uzavřena dohoda, že jednotliví zástupci politických klubů dojednají podporu tomuto návrhu také na plénu Poslanecké sněmovny ve druhém a třetím čtení tak, aby návrh mohl být schválen do konce funkčního období této sněmovny. Tento návrh byl realistický z hlediska obsahového, čili toho vyjednaného kompromisu, který je velmi jednoduchý, ale zároveň efektivně odstraňuje problém, na který upozorňují mezinárodní organizace, ať už je to OBSE nebo neziskové organizace zahraničního významu, jako třeba Reportéři bez hranic, a samozřejmě naše mediální obec. O tom už jsem hovořila.
Je potřeba říci, že to, co jsme zvládli v ústavně právním výboru, byť nám to trvalo dva měsíce a bylo to poměrně pracné, byly sliby chyby z hlediska toho, co se děje tady na půdě Poslanecké sněmovny. Tady se jednoduše nedaří tento bod na program jednání schůze zařadit.
Chtěla bych v této souvislosti říci, že také senátoři podali ústavní stížnost, která se věci věnuje, a někteří z vás říkají, že je třeba počkat na verdikt Ústavního soudu, který teprve určí, zda problém existuje, nebo neexistuje, a pak se bude tato námitka řešit. Já bych v této souvislosti chtěla říci, že jednání u Ústavního soudu může trvat ještě nějakou dobu, na verdikt teprve čekáme, ale ať už Ústavní soud rozhodne jakkoliv, i kdyby rozhodl ve prospěch této stížnosti, může pouze část zákona zrušit, nikoliv nahradit. A to je důvod, proč zde existuje poslanecká iniciativa, která již paralelně s touto ústavní stížností a v očekávání verdiktu Ústavního soudu věc řeší tím, že konkrétní prvek v tomto zákoně mění dříve než Ústavní soud rozhodne o jeho zrušení bez náhrady.
Ráda bych zdůraznila, že obstrukce, která probíhá při schvalování tohoto bodu při jednání o programu schůze, se tváří zdánlivě nevinně, a už jsme to tady zažili. Hovoří se o tom, že máme tolik bodů, že prostě není možné je všechny projednat. Zní to zdánlivě logicky a argument "prostě se to nestihlo" se dá velmi dobře využít také ve vztahu k veřejnosti a médiím, protože my tím, že ten bod nezařadíme na program, jaksi nemusíme vyložit karty na stůl, jeden každý poslanec a poslankyně nemusí říci, jak se staví k samotnému návrhu, konkrétně zda chtějí, či nechtějí ponechat médiím pomyslný náhubek.
A tím vlastně věc zůstává tak, jak byla, nikdo za ni nemůže, nikdo za to nezodpovídá a vše zůstane při starém. A proto já tady tak složitě vysvětluji, o co v tuto chvíli jde, snažím se obrátit pozornost médií na toto konkrétní hlasování, které se týká programu schůze, protože ono je ve své podstatě buď obstrukčním jednáním u poslanců a poslankyň, kteří se buď zdržují (a tady je potřeba zdůraznit, že i samotné zdržení se je součástí této obstrukce nebo chcete-li sabotáže projednání novely) nebo dávají zamítavé stanovisko...
Chcete-li říci, že není dostatek času, dovolím si uvést dvě poznámky. Za prvé, a to je to dlouhé řečnění tady, ke kterému jsem se já uchýlila - říkám, že na jedenáctý pokus, kdy jednoduchá vystoupení nestačila. A za druhé je třeba si říci, že přicházím s velmi realistickým návrhem, který by zabral všeho všudy deset až patnáct minut ve druhém i ve třetím čtení, protože, jak už jsem řekla, všechno bylo dopředu připraveno.
Chtěla jsem obrátit pozornost vás všech tady v sále, veřejnosti u televizních obrazovek a také médií na to, o čem se hlasuje, protože když jsem uváděla pouze číslo sněmovního tisku, bod programu schůze a stručně obsah té novely, nebylo srozumitelné, že právě při tomto hlasování dochází na lámání chleba. Tady se totiž rozhoduje o tom, zda náhubek zůstane tam, kde je, a sice na ústech našich médií pro ostudu okolního demokratického světa a na úkor nás všech, kteří si přejeme, aby média svobodně pracovala a přispívala tak ke kultivaci našeho poněkud divokého podnikatelského, ale také politického prostředí. A o to tady jde.
A teď se pokusím navrhnout, kde by to mohlo být. Pane předsedo, prosím, nedivte se, že se opět pokusím navrhnout několik alternativních cest, jak by mohlo být druhé čtení této novely realizováno. A ještě jednou podotýkám, stačí na to pouhých deset minut. Čili navrhuji za prvé dnes jako první bod v bloku druhých čtení, to znamená, že samozřejmě až po těch návrzích, které jsou vráceny Senátem a prezidentem republiky, ale do bloku druhých čtení jako první bod. A za druhé navrhuji, aby to bylo, pokud se to dnes nepodaří, ať už z jakéhokoli důvodu, zařazeno na středu, tedy na zítřek, jako první bod odpoledne, čili hned po té polední pauze.
Děkuji všem, kteří tento návrh podpoří.
Kateřina Jacques
Poznámka:
Poslanecká sněmovna zařazení bodu neschválila
Hlasování o zařazení bodu na úterý 13. 4. 2010:
http://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=52170&o=5
Hlasování o zařazení bodu na středu 14. 4. 2010:
