Dámy a pánové, je možné, že vám připadá, že ta Afrika není dostatečně silné téma, ale já vás ujišťuji, že to je zásadní téma. Afrika se nás skutečně týká. My to dneska registrujeme velice silně. Samozřejmě je to spíš negativně, protože to souvisí s tím, že z některých konfliktů na severu Afriky k nám proudí tisíce uprchlíků, ale to podle mě zdaleka není jediná věc, která je na Africe podstatná, a která ji činí důležitou.
Možná vám připadá, že dohoda o hospodářském partnerství se státy střední Afriky není významná. Ale já bych vás chtěl ujistit, že tyto dohody a snaha o komunikaci s těmito státy je z hlediska budoucnosti zásadnější, než si leckdo myslí. Já vím, že byste mohli říci, že s Afrikou máme jenom jedno procento zahraničního obchodu, a tudíž to není něco, co nás dnes vytrhne. Tak já bych vám proti tomu uvedl, že Afrika je kontinent, který dnes roste nejrychleji ze všech kontinentů světa, je to růst pět, šest, sedm procent. Kdo z vás to má, bych řekl. Opakuji, je to nejrychleji rostoucí kontinent na světě. A rád bych vás požádal, abyste neviděli Afriku jenom jako zemi konfliktů. Mohl bych vám tady vyjmenovat celou řadu poměrně stabilních afrických zemí, které skutečně jdou rychle dopředu. A já si myslím, že Afrika je kontinent, kterému bude patřit budoucnost. A věřím, že bude přibývat těch zemí, které budou stabilní, a které se budou rozvíjet ekonomicky i politicky.
A jenom jeden takový příklad, abyste si představili: Taková Nigérie, u ní je předpoklad, že v dohledné době 20 let bude mít 400 mil. obyvatel. Dneska má 160. Tak si to představte. Jenom jediná země Afriky bude mít 400 mil. obyvatel. To abyste si uvědomili, jakým způsobem ten kontinent dneska roste. Takže proto si myslím, že mluvit o dohodě s těmito zeměmi má smysl, a hledat způsob, jak i pomáhat stabilizovat ty režimy, pokud dokážeme najít dohody, které jsou oboustranně výhodné.
Ta jednání nejsou jednoduchá, čehož důkazem je i to, že já vám sice předkládám prozatímní dohodu o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a stranou střední Afrika. Ale z těch zemí střední Afriky, což jsou tedy obě Konga, Čad, Guinea, je tam Kamerun, pak je tam ještě Gabon. Tak z těchto zemí uprostřed Afriky na tu dohodu vlastně přistoupil jenom Kamerun. Takže de facto já vám říkám střední Afrika, ale je to de facto v této chvíli jenom dohoda s Kamerunem. A ty ostatní se k tomu ještě nepřipojují. Takže to je spíše taková vlaštovka, jako že to je Kamerun jako první partner, který tu dohodu podepsal. Kamerun je země, která je poměrně velmi stabilní na ty poměry. Je to země, která se opravdu vyvíjí rychlostí zhruba asi 6 % ekonomického růstu za rok. Je to země, která dokázala vytvořit systém více politických stran, a je to takový příklad pozitivně se rozvíjející Africké země.
Vlastně i my při dohodě s tím Kamerunem předpokládáme, že i ostatní země Střední Afriky využijí tohoto příkladu té prozatímní dohody a že se k ní později připojí.
A kdybych měl ještě říci, co je podstata té dohody, tak je to samozřejmě odstraňování překážek obchodu a posílení spolupráce v těch oblastech souvisejících s obchodem.
Někdo z vás by mohl říci, že ty smlouvy z pohledu zblízka jsou jakoby komplikovanější věc než se zdá, protože jde o to, aby smlouvy neutvrzovaly ty země v tom charakteru zemí, které vyvážejí nerostné suroviny a my jim za to dodáváme nějaké zboží a tím jako kdyby ještě posilovaly tu strukturu, která není vždy plnohodnotná. Myslím si, že to jsou věci, na které není úplně jednoduchá odpověď. Myslím, v této chvíli je důležité, že Kamerun smlouvu podepsal, to znamená, že on je přesvědčen, že tento typ otevření se obchodu s Evropou je pro něho výhodný a že je to něco, co by ho mělo naopak potáhnout do toho mezinárodního společenství obchodu a dát mu šanci rozvoje. To znamená, že ten podpis Kamerunu znamená, že oni to sami pro sebe vnímají jako něco, co tu jejich ekonomiku, která se vyvíjí poměrně velmi slušně na ty poměry subsaharské Afriky, posílí. Takže, aby nevznikal pocit, že je to nějaká obnova koloniálních dohod a podobně. Jsem přesvědčen, že tohle je jinak a že to je komplikovanější.
Ale samozřejmě mít dobrou oboustrannou dohodu, to asi není jednoduchá věc a je to docela složitá tématika.
Doporučuji, abychom samozřejmě podpořili tuto dohodu mezi Evropským hospodářským společenstvím a mezi reprezentantem Střední Afriky Kamerunem, jako příklad otevírání obchodu a sjednávání otevřenějších poměrů v oblasti obchodu mezi námi a mezi touto africkou zemí.
Myslím si, že to svým způsobem velice souvisí s těmi otázkami, které dnes řešíme. Nás by mělo zajímat, pokud jde o Afriku, aby přibývaly země, které jsou stabilní ekonomicky, které jsou stabilní politicky a o kterých třeba dnes neslyšíme, ale to je právě proto, že nejsou zdrojem konfliktů, ani nejsou zdrojem problémů, které souvisejí s dnes tak často diskutovanou migrací.
Myslím si, že to má svou váhu, i když to může u někoho vyvolávat pocit, že to je na okraji. Afrika ve skutečnosti není na okraji, podle mne - opakuji - ona není na okraji té budoucnosti, protože si myslím, že se bude prosazovat stále významněji. A doufám, že se bude prosazovat pozitivním způsobem a ne tím, který dnes je bohužel nejvíce vidět.
Tolik k této smlouvě a jsem připraven i odpovědět.
