Hned mě napadá, že se musím trochu omluvit, protože jsem zavedl debatu falešným směrem. Já jsem mluvil o festivalech a nějak jsem u toho uvízl. To neodpovídá tomu zákonu. Ten zákon je skutečně koncipován pro koncerty, divadla, pro všechny podniky, takže jsem vás všechny trochu zmátl tím, že jsem začal vytvářet dojem, že to je festivalový zákon. A to je moje chyba. To na sebe beru v úvodu. Skutečně, a je to také odpověď na dotaz, který tady padl, komu to vlastně je určeno, je to míněno šířeji. A vůbec to tedy nejsou jenom ty festivaly, i když je pravda, že jsem tady o nich dlouze mluvil, jaké jsou to významné letní události, ale je to skutečně koncipováno šířeji a najdete to v zákonu, že to patří pro kulturní akce divadelní, pro komerční akce divadel, pro všechny tyto akce, kde prostě probíhá prodej vstupenek dopředu a kde to naplní podmínky účinnosti, to je v tom jasně řečeno, kdo se může zúčastnit. To předesílám úplně na začátek, abych to hned korigoval. To je trošku omyl, který jsem sám vyvolal tím, že jsem příliš zvýraznil ty festivaly. Ta definice akcí, o které se jedná, je skutečně výrazně širší. A vztahuje se obecně na všechny kulturní akce, na vstupenky zakoupené před účinností zákona. Takže to je první věc, která tedy padá na mou hlavu.

Mě mrzí, že paní poslankyně Pekarová nedostala můj dopis. Ten dopis jsem odeslal, napsal, podepsal a pravděpodobně já bych vám ho tady teď mohl předat, ale on vám podle mě už brzy dojde a mrzí mě, že teda nebyl. Protože v tom dopise jsem odpovídal i na ty vaše otázky. Nechci to tím úplně odbýt, to by bylo jednoduché říci, že si to přečtete, a nebylo by to úplně pěkné, takže já aspoň naznačím. Protože vy jste se ptala velice široce i v tom dopise i teď v tom vystoupení na to, co je plánováno pro kulturu. V tom vašem vystoupení zazněla řada věcí, které najdete i v mé odpovědi. Vy tam třeba mluvíte o nějaké formě pomoci, jakýchsi stvrzenek nebo jak jste to tam nazvala, na kulturu. Já vás chci informovat, že my např. jednáme s Ministerstvem pro místní rozvoj o jakýchsi společných voucherech, které by spojily cestovní ruch a kulturu, protože velice často se cestuje právě za kulturou. My máme před sebou zřejmě léto, kde budou dovolené do značné míry domácí. V loňském roce do zahraničí vycestovalo z této země 7,4 mil. našich občanů, to číslo bude zřejmě tentokrát výrazně menší, takže to bude možná útok na české památky a česká místa dovolené a právě proto se to snažíme s tou kulturou spojovat. Dokonce najít způsob, jak stimulovat a použít dokonce naše památky z historie, zámky, to je vlastně součást něčeho, co už v této době vzniká. Takže ta myšlenka, kterou vy třeba zmiňujete, ta se v určité podobě realizuje.

A když jste se tedy obecně ptala, já se to pokusím říct nějak rychle, protože to by bylo hodně dlouhé, co vlastně plánujeme. Já bych jenom tady stručně připomněl to, že kultura dostala už při schvalování prvního deficitu státního rozpočtu navíc 300 mil., jedna z mála, která dostala navíc k tomu, protože se vědělo, že ty velké investice jsou okamžitě obrovsky ztrátové. Když se přestanou prodávat vstupenky do Národního divadla nebo když se přestanou inkasovat, přestanou chodit návštěvníci na hrady, zámky, tak jsou to opravdu veliké ztráty. Já už jsem to řekl mnohokrát, 40 mil. týdně, okamžitě, jenom ty státní příspěvkové organizace. Takže jsme věděli, že nám okamžitě narůstá tento deficit. Proto jsem byl rád, že už při tom prvním schvalování jsme dostali 300 mil. A pak, to všichni víte, se podařilo na vládě dohodnout, 1,07 mld., který jsme dostali. A to jsou ty přímé peníze.

Tady se mluvilo, že tímto návrhem se vyhýbáme tomu, abychom přímo pomáhali, že to je vlastně takové, že jsme z obliga, jenom zprostředkujeme ve vztahu mezi zákazníkem a pořadatelem. Tak já upozorňuji, že my máme přímé prostředky, kterými disponujeme a které jsme dostali navíc. Navíc k čemu? Navíc třeba k těm 750 mil., které Ministerstvo kultury rozděluje v dotacích v tomto roce pro tu oblast živé kultury. To je 750 mil. na akce, které se z velké části často ani nebudou konat. A my to prostě díky tomu, že se nebudou konat, nestornujeme. My říkáme - my se snažíme použít tyto peníze, které tam máme regulérně v rozpočtu, na to, abychom těm akcím pomohli. To je prvních 750 mil., které máme k dispozici.

K tomu si vemte tu miliardu, kterou jsme dostali další. Z ní jsme vytvořili další programy - 440 mil. pro různé typy nestátních organizací kulturních, ať jsou to divadla nestátní, která nemají vlastního zřizovatele, tzn. nejsou ani státem zřizovaná, nejrůznější typy nakladatelství, které do toho taky patří, a tam vlastně vytváříme nový typ podpory, nový typ dotací, který je zaměřen především na to, aby všechny tyto organizace mohly přežít. Samozřejmě vodítkem jsou nám tam řekněme ta řízení, která se přes odborné komise na Ministerstvu kultury vedou, díky nim máme informace, víme, koho podporujeme. A to se stalo, abychom je nemuseli znovu svolávat, abychom urychlili ten proces, proto jsme použili těch znalostí, které na ministerstvu jsou. To je těch 440 mil.

Dalších 300 mil. je tam na podporu regionů. Já to tady musím zmínit, protože mi tohle připadá důležité, protože je celá řada institucí kulturních, zřizovaných městy a obcemi, a my chceme motivovat města a obce, které budou v situaci, kdy by mohly začít krátit a vlastně v něčem ubírat kyslík tady těm kulturním organizacím. Tak my se je snažíme motivovat. Máme 300 mil. a ten program je takový, že říkáme, že pokud města a obce se budou hlásit k těm kulturním organizacím, které mají zřízené, tak my jim pomůžeme také. Ale je tady podmínka, aby se k nim přihlásily také. To znamená, peníze, které mají být použity na to, aby v regionech udržovaly to podhoubí kultury, aby ty kulturní instituce nezanikaly. Tohle mi připadá dost důležité, protože účelem je, aby ta kulturní infrastruktura díky této epidemické krizi nezanikla.

Kromě toho jsme dostali další prostředky na příspěvkové organizace, protože ty peníze nám rychle vysychají, aby vydržely taky květen, červen. Dostali jsme prostředky na digitalizaci. Máme takový program - 30 mil. na to, abychom pomohli digitalizovat. Teď v této době, kdy tato forma pomáhá existenci kultury. Pak je tu ještě jedna věc, kterou vlastně ještě ani nemůžete vědět. Já jsem začal vyjednávat s panem premiérem o investicích v oblasti kulturních památek. To znamená, bavíme se o tom, jakým způsobem posílit investice v oblasti kulturního dědictví, investice právě do nejrůznějších typů památek, na které máme sice prostředky, ale které bychom chtěli ještě významněji posílit. To bych řekl, že je takové opatření, které by mělo jít proti recesi. A vzhledem k tomu, že i v kultuře máme některé docela velké investice, tak to může být platná součást snahy stimulovat ekonomiku. Takže vlastně takto by se i kultura měla stát součástí snahy oživit podnikání a ekonomiku v této zemi. Tady vám ty sumy neřeknu, o těch se teprve bavíme. Ale jenom vás informuji, když se ptáte, co se plánuje, tak to je také věc, kterou chystáme a plánujeme a věřím, že dostane konkrétnější podoby.

Jednu věc bych tady chtěl také z té debaty vypíchnout. Já jsem si vědom toho, že Ministerstvo kultury v této zemi je koncipováno opravdu víceméně jako ochrana toho, co je veřejnou službou, je chápáno jako veřejná služba a je zaměřeno především na ty neziskové organizace. Já si ale přesto myslím, že do budoucna je třeba se stále více věnovat kreativnímu průmyslu, a proto jsem se dohodl s Ministerstvem průmyslu, proto jednám s Ministerstvem pro místní rozvoj, abychom využívali evropské programy těchto ministerstev a podporovali i to, co třeba není tou typicky neziskovou kulturou. To není jen tento zákon. A dokonce když se schvalují na vládě programy, které se snaží pomáhat podnikání v této zemi, tak vás upozorňuji, že v celé řadě těch programů, když se ptáte, co mohou dělat i ti podnikatelé v kultuře, ať si vezmeme Antivirus, když chcete půjčky, tak půjčky, pokud jsou s.r.o., je celá řada nástrojů, které dneska vznikají na vládě a které jsou určeny právě pro tu oblast komerční kultury. To znamená, to není tak, že tady není nic, co by se jim nabídlo. Toto není jediná věc, kterou mohou oni používat. Tady je také Antivirus a celá řada dalších věcí. Takže neredukujme to tak, že říkáme, to je jediná věc, na kterou jsme si vzpomněli, na tuto oblast komerční kultury. Toho je přece daleko víc. A role Ministerstva kultury je, že když schvalujeme jakékoli takovéto návrhy, třeba které se týkají OSVČ apod., tak se snažíme, aby se tam myslelo na ty typy třeba OSVČ, které jsou v oblasti kultury, a na to, aby i oni dosáhli na tyto prostředky. To znamená, ať je to kterýkoli z těchto programů připravovaný třeba Ministerstvem financí, práce a sociálních věcí, průmyslu, tak aby se tam počítalo, aby do toho byli zahrnuti a dostali se tam i ti, kteří se pohybují v oblasti kultury. Takže neredukujme tu pomoc třeba jenom teď na tu miliardu těch přímých dotací především pro neziskovou oblast, ta politika je v tomhle přece daleko širší. A to by bylo asi ještě na daleko delší debatu.

A ještě jednu věc. Já s tím souhlasím, tady byla řečena třeba ta oblast audiovizuálních děl a produkce, je i pro mě nesmírně důležitá. Mně připadá, že v tomhle je dneska něco, co hraje strašně silnou roli v kultuře. Audioviz... S utěrkou se to nedá vyslovit, jo. (Se smíchem.) Audiovizuální produkce je prostě typ, který sdružuje celou řadu profesí, které jsou v Česku poměrně velmi silné, a myslím, že je to veliká šance pro českou ekonomiku a české živobytí do budoucna. Já chci, aby se v tom Ministerstvo kultury stále více angažovalo. V minulosti to od sebe odstrkovalo. V minulosti to bylo... Neukazujte mi ty hodinky! (Se smíchem.)

V minulosti Ministerstvo kultury jakoby odstrkovalo tyto programy (Kreativní Evropa?) a já si myslím, že to je chyba a snažím se tenhle směr obrátit. Možná i tak krize by tomu mohla pomoci, že Ministerstvo kultury se právě bude více orientovat i do téhle oblasti kreativního průmyslu, entertainment industry, protože on vytváří podhoubí, které je rozhodující také pro to, jaká je úroveň kultury v zemi. Takže to by bylo na delší debatu, ale vidíte, že mi tu ukazují hodinky, takže berte to s pochopením, že to zkracuji. (Veselí v sále.)

Mně je strašně líto... (Potlesk v sále.) To nebyla demagogie, to byla věcná poznámka. Já musím napomenout pana poslance Baxu, který tady není, ale celá řada těch věcí, které on se ptal, byly projednávány dneska na výboru. Já mám přesnou informaci, co tam probíhalo. Takže obecně bych se tomu nebránil se bavit i tady, ale přece jenom, výbory jsou pro to, aby se tyhle detaily tam probíraly. Takže pan Baxa, kdyby byl na tom výboru, tak celá řada otázek, které tady položil, tam byla opravdu zodpovězena, takže vzhledem k tomu, jak vás to všechny baví, tak nevím, jestli mám teď všechny ty odpovědi opakovat. Ne, nemám. Vidíte to. A pak Baxa už tady zase není, chápete, tak to nemá smysl. (Veselí v sále.) On nebyl ani na tom výboru. Já se ho nechci dotknout, ale teď není ani tady, tak k čemu bych to já opakoval, když už by to tady zaznělo podruhé a potom bych to musel někde říkat potřetí, protože tady podruhé není. (Smích v sále.) Takže já doufám, že to nebude chápáno jako znectění Sněmovny, když řeknu, nebudu to opakovat. (Potlesk a výkřiky z lavic: Výborně! Výborně!)

Já mám pocit, že podle té vaší reakce, vy jste spíš nadšeni tím, že to krátím, to vystoupení, než že byste měli radost z toho, že vám odpovídám na vaše otázky. (Poveselení v sále.) Ten pocit z toho mám, z té debaty. Ale podívejte se, pokud to znamená, že vy v zásadě souhlasíte s tím záměrem, důvodovou zprávou i s podobou toho zákona, tak já jsem ochoten to zkrátit. Na očích vidím, že neprotestujete. Já bych to tedy zkrátil. Hlasujme a já budu spokojen!